Reorganizace policejních škol v letech 2013 a 2016 nepřinesla úspory, které si od ní ministerstvo vnitra slibovalo, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě, kterou zveřejnil v pondělí. Náklady na policejní vzdělávání naopak v dalších letech podle úřadu rostly. Policejní školy se podle kontrolorů snažily úspor dosáhnout především propouštěním zaměstnanců, kterých byl posléze nedostatek. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že o reorganizaci škol rozhodla vláda. Úspory byly podle resortu prokazatelné.
Proměna policejních škol peníze neušetřila. Později učitelé chyběli a náklady rostly, spočítali kontroloři
První reorganizaci policejních škol provedlo ministerstvo vnitra v roce 2013 kvůli snížení počtu míst u policie a zastavení náboru uchazečů. Plánovalo tak ušetřit 144 milionů korun. „Nakonec požadovalo od škol nižší úsporu, a to přes 115 milionů korun. Ani té se ale nepodařilo dosáhnout,“ konstatoval NKÚ.
Náklady na policejní vzdělávání navíc od roku 2013 stoupaly z 565 milionů korun až na 761 milionů o pět let později. Počet absolventů základní odborné přípravy policistů přitom výrazně klesl. V roce 2018 nedosahoval ani úrovně z let 2013 až 2014.
Ministerstvo oponuje. Uspořili jsme, tvrdí
Mluvčí resortu Hana Malá na výtku NKÚ uvedla, že reorganizaci policejních škol v roce 2013 provedlo ministerstvo z rozhodnutí vlády jako důsledek razantního snížení počtu míst u policie. „Úspora 115 milionů korun byla prokazatelná a logicky spojená se snižováním počtu zaměstnanců a policistů,“ tvrdí Malá.
Dodala, že výkonnost škol nelze měřit jen počtem absolventů základní odborné přípravy. Školy poskytují také kvalifikační kurzy či jazykové vzdělávání. „Zde se počet absolventů naopak zvýšil,“ upozornila Malá.
Málo lidí? Rozhodla o tom vláda, tvrdí vnitro
Policejní školy se snažily úspor požadovaných ministerstvem dosáhnout především propouštěním zaměstnanců. „V následujících letech musely školy řešit akutní nedostatek zaměstnanců pro přípravu policistů, protože vláda rozhodla o navyšování počtu policistů,“ uvedl NKÚ. Školy proto uzavíraly dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr.
Nedostatek zaměstnanců není podle mluvčí ministerstva chybou v řízení policejních škol. „Opět jde o důsledek rozhodnutí vlády, tentokrát o razantním zvýšení počtu systemizovaných míst příslušníků Policie ČR,“ uvedla Malá.
Ani další reorganizace podle NKÚ nepomohla
V roce 2016 provedlo ministerstvo vnitra další reorganizaci a v jejím rámci převzal základní odbornou přípravu od policejních škol nový policejní útvar zaměřený na vzdělávání policistů. „Fakticky ale výuka probíhá stále v areálech policejních škol,“ zjistili kontroloři.
NKÚ dále kritizuje, že ministerstvo vnitra nemělo plán, jak zvýšit zájem absolventů policejních škol o nástup k policii. „Přijímací řízení k policii nijak nezohledňuje, že by měli být přijati přednostně absolventi oboru bezpečnostně-právní činnost,“ uvedl NKÚ. Už v roce 2012 přitom ministerstvo spočítalo, že by přijímáním absolventů mohlo ročně ušetřit až 262 milionů korun. Absolventi by totiž mohli mít kratší základní odbornou přípravu.
„Při současném přetrvávajícím hlubokém podstavu Policie ČR by bylo kontraproduktivní zohledňovat při přijímacím řízení k policii, aby byli přijati přednostně absolventi oboru bezpečnostně-právní činnost,“ uvedla Malá.