Proč ničíme naše industriální stopy? Téma ostravské konference

Ostrava - Areál Dolní oblast Vítkovice v Ostravě je v Česku unikátním příkladem záchrany a využití industriálních památek. Právě tam se sešla konference Industriální stopy. Architekti, developeři, historici, stavitelé, manažeři i státní úředníci z bývalého východního bloku budou čtvrt století po pádu komunismu vymýšlet strategii na záchranu tisíců chátrajících průmyslových památek.

Nahrávám video
Záchrana industriálních památek
Zdroj: ČT24

Platforma Industriální stopy zaměřila letošní konferenci na země bývalého sovětského bloku, protože ve vztahu k průmyslovému dědictví jsou na tom podobně jako Česko. Ve 20. století prošly podobným vývojem, změnami režimů i vlastnických vztahů. Proč si boříme, co si jinde chrání? To je téma, o kterém se budou delegáti bavit a poukazovat na přístup některých západních zemí jako Velké Británie, Německa nebo Francie.

„V těchto zemích byly v minulosti stále jasné vlastnické vztahy továren a průmyslových podniků, měly vždy konkrétního vlastníka, který se staral. Současný stav industriálního odkazu u nás odráží ne vždy úspěšné privatizace po roce 1989, které přivedly mnohé cenné doklady minulosti na hranici zkázy,“ uvedl Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury Českého vysokého učení technického.

Zdůraznil, že v republice jsou tisíce cenných objektů, které čekají na záchranu a využití. „Chceme, abychom se znovu naučili s těmito hodnotami zacházet, nezatratili je, nebořili, ale chránili je tak, aby byly využívané a nebyly zátěží,“ shrnul Fragner.

Hnutí za záchranu průmyslového dědictví Industriální stopy se zformovalo v roce 2001, od té doby pravidelně pořádá na toto téma konference, výstavy a jiné akce. Setkání je otevřeno odborníků i všem zájemcům. Z české strany tam budou hovořit například zástupci některých ministerstev nebo Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 9 mminutami

Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne pasivní radar, řekl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí pasivní radar. Bude to ve chvíli, kdy se situace zklidní, dodal Babiš, který o české pomoci při zajištění průlivu hovořil ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
před 10 mminutami

Tejc kvůli výsledkům auditu k bitcoinové kauze podá trestní oznámení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) představili svá zjištění k bitcoinové kauze. Tejc zároveň oznámil výsledky auditu, který po svém nástupu na ministerstvo zadal. Resort podle něj před přijetím bitcoinového daru neudělal předběžnou kontrolu. Chyby navíc podle ministra vznikly i při prodeji kryptoměny. Kvůli výsledkům auditu podá šéf resortu spravedlnosti trestní oznámení. Exministryně Eva Decroix (ODS) odmítla, že by za jejího působení došlo k trestnému činu.
05:27Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 56 mminutami

V přerovském podniku Meopta hořelo, škoda je padesát milionů korun

Při požáru rozvodny v přerovském podniku Meopta vznikla škoda padesát milionů korun. Hasiči jej ve čtvrtek likvidovali až do večera, zásah trval pět hodin. Nikdo nebyl zraněn a nebyla nutná ani evakuace, uvedli hasiči. Příčinou požáru byla podle policie závada na elektroinstalaci. Meopta vyrábí optické produkty pro průmyslové, vojenské a spotřební použití. Také podle vedení Meopty je vyloučeno cizí zavinění požáru.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna zřejmě umožní důchodcům ukončit penzijní spoření bez sankce

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, prošel v pátek ve sněmovně druhým čtením a míří k závěrečnému schvalování. Schválit ho doporučil rozpočtový výbor a podporuje ho třeba i opoziční klub STAN. Sněmovna by v pátek mohla poslat do závěrečného schvalování i návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle tvůrců mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Otékaly mi klouby, rodiče se o mě báli.“ Dnes lze hemofilii díky léčbě zvládat

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.
před 2 hhodinami

VideoZaměstnavatelé chtějí rozšířit benefity o další možnosti péče o duševní zdraví

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.
před 5 hhodinami
Načítání...