Soukromí investoři se mají podle představ ministerstva dopravy mnohem výrazněji zapojit do budování tuzemských dálnic. Kromě už rozestavěné D4 jižně od Příbrami jim chce resort svěřit severní část Pražského okruhu, ale i další úseky.
Pro další stavbu dálniční sítě zvažuje vláda výraznější zapojení soukromých investorů
Události: Stavba dálnic v režimu PPP (zdroj: ČT24)
Z Pražského okruhu chybí postavit více než polovina. Část chybějící trasy zvládá s obtížemi nahrazovat aspoň Městský okruh, ale na severozápadě města alternativa prakticky není. V budoucnu se to má ale změnit.
„Novinkou je snaha prověřit možnost realizace celého úseku – to znamená od Ruzyně až po Satalice – v režimu PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru),“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Je to jednak garance toho, že se podaří celý úsek spustit, zároveň že se stát o rizika, třeba i ta inflační, podělí se soukromým kapitálem,“ doplnil.
Vychází ze zkušeností s dostavbou části dálnice D4, takzvané strakonické. Tam už je soukromá firma za půlkou, příští rok se má jezdit z Prahy až po Mirovice. A rozhodnuto je i o tom, že soukromí investoři postaví dva nejdelší úseky dálnice D35, která vede z Prahy do Olomouce.
Limity a komplikace zapojení privátních firem
Způsob stavby se zapojením soukromníků může pro stát znamenat finanční komplikace. Když vláda staví ve vlastní režii, tak může čerpat evropské dotace – ty pokrývají až polovinu nákladů stavby. To v tomto případě neplatí.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nyní posuzuje zapojení soukromých firem kromě Pražského okruhu i do stavby středočeské části D3 a dálnice D55 od Bzence po Břeclav.
„Uvidíme, co vyjde ze studie proveditelnosti. Já si tipnu, že ne všechny tři projekty bychom realizovali, protože to by bylo na naší síti už pět PPP projektů, což by bylo na mandatorní výdaje státu opravdu hodně,“ připustil generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Jen odhadovaná hodnota tří zvažovaných staveb je přes 100 miliard – to by při pětadvacetileté splatnosti stát zatížilo minimálně jednotkami miliard korun ročně. Rozhodování tak bude hodně záviset i na tom, jak štědré budou k evropským silnicím strukturální fondy v příštích letech – a k tomu jsou silničáři spíš skeptičtí.