Pomáhají ovdovělým partnerům i vážně nemocným dětem, a suplují tak i roli státu. Podobné dobročinné organizace často spojují obory své činnosti z oblasti zdravotnické a sociální. A to jim komplikuje třeba žádání o peníze. O změnách pravidel už začala debatovat ministerstva práce a zdravotnictví.
Příliš „rozkročené“ dobročinné organizace často nedosáhnou na dotace. Debatuje se o změně pravidel
Před devíti lety Petře Cvrkalové nečekaně zemřel manžel. Záhy založila Nadační fond Vrba, který nabízí služby rodinám v podobné situaci. V Česku jsou jich desetitisíce. Teď má problémy sama organizace, která klientům poskytuje například právní služby, psychoterapii, ale zajišťuje i pomoc hospodyně či řemeslníka.
„Nedostali jsme dotaci, což nám zlomilo natolik vaz, že se ukazuje, že po osmi letech budeme nuceni zavřít,“ zoufá si ředitelka nadačního fondu Petra Glosr Cvrkalová. Dotační programy pro tento typ služby téměř nejsou. Ředitelka fondu proto usiluje o zařazení pozůstalostní péče do systému, aby byla udržitelná.
„Stále se nemůžeme dopátrat toho, co vlastně my jsme. Jestli spadáme pod zákon 108 o sociálních službách, nebo ne,“ vysvětluje Glosr Cvrkalová. Organizace se proto opakovaně obrátila i na zástupce ministerstva práce a sociálních věcí.
Odděleně fungující světy
O změnách legislativy nedávno jednali i ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Shodli se, že oba světy dosud fungují odděleně. Což bývá potíží také pro lůžková zařízení, pečovatelské služby i další organizace. „Někde provazby byly a jsou i dnes, ale zdaleka ne takové, abychom tomu klientovi nabídli ten nejlepší možný komfort,“ uznává Jurečka.
„Máme jak sociální poradkyně, tak naše zdravotní sestry, které poskytují zdravotní konzultační službu. Podpory v rámci krajských úřadů jsou řešeny pouze lokálně. Náš spolek je rozptýlen po celé České republice, takže je pro nás nereálné dosáhnout na nějakou dotaci,“ přidává se předsedkyně představenstva společnosti Revenium Hana Potměšilová.
Také ve sněmovně debatovali o úskalích aktuální situace odborníci na dětskou paliativní péči. Zapojili se zástupci resortů i pojišťoven. „Nelze říct, že je to jenom zdravotní, nebo jen sociální péče. Musíme se bavit o tom, jak nejlépe nastavit dobrou, dostupnou síť služeb,“ má jasno primářka a specialistka na dětskou paliativní péči Mahulena Exnerová.
V další jednání doufá i Nadační fond Vrba. V tuto chvíli je odkázán pouze na dary a příslib krajů.