Klienti potřebují péči, ale dostávají rány. Pracovníkům v některých centrech sociální péče chybí vzdělání a schopnosti

8 minut
168 hodin: Místo péče bití
Zdroj: ČT24

Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.

Podle prvoinstančního soudu se ošetřovatel z jindřichohradeckého centra sociálních služeb v domácnosti dopustil v lednu 2021 vraždy, podle odvolacího soudu to bylo zabití z nedbalosti. Dostal tříletý trest, ale za dobré chování jej z vězení již propustili. Jeho „péči“ nepřežila Dorota Š.

Podle novináře Respektu a předsedy spolku Naděje pro děti úplňku Petra Třešňáka „to bylo jedno z deseti až dvanácti dětí z romské rodiny, která žila ve velkém sociálním vyloučení na hranici bezdomovectví“. Od dětství byla v ústavu – byla náročná na péči a neposlouchala. „Lidé, kteří ji znali, popisují, že ve chvíli, kdy k ní člověk měl vztah, věnoval se jí, chování se významně zlepšilo,“ upozornil Třešňák.

V noci na 7. ledna 2021 se ale ošetřovatel klientce z domácnosti 05, která patří pod Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec, „věnoval“ tak, že zemřela. Podle rozsudku ženu – která se domáhala jídla a pití, a proto kopala do dveří a postele, křičela a rozsvěcela světla ve svém pokoji – přimáčkl k posteli s hlavou zabořenou do polštáře, potom přes ni hodil deku. Dorota Š. se zklidnila, ovšem proto, že přestala dýchat.

Náznaky, na které upozornil Petr Třešňák, ukazují, že to možná nebylo poprvé, kdy v Jindřichově Hradci řešili potíže s touto klientkou podobným způsobem. Novinář poukázal na modřiny, které tvarem připomínaly botu. Bylo podle něj i „silné podezření“, že ženu bili vařečkou, kterou o ni nakonec zlomili.

Obdobně hovoří i zdroj 168 hodin z jindřichohradeckého centra sociálních služeb. Podle něj personál zamykal klienty v pokojích a bil je – nejenom ženu, která nakonec zemřela, ale i další.

I bývalý ředitel centra Jiří Blížil tvrdí, že měl podezření, že jeho podřízení ke klientům nepřistupují tak, jak by měli. První náznaky však podle něj odezněly, když začal sám kontrolovat zdravotní stav svých svěřenců. „Modřiny se pak u klientů přestaly objevovat. Další informace jsme v té chvíli neměli, tak jsme předpokládali, že se problém vyřešil,“ podotkl.

Když nakonec jedna z klientek zemřela, přišel ředitel o místo. Náměstkyně jihočeského hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová (ODS) naopak aféru politicky „ustála“. Zodpovědnost podle ní nesl výhradně Jiří Blížil. „Spoléhala jsem na zkušeného pana ředitele, který dokázal ten domov po celou dobu, co ho vedl, vést způsobem, že jsem neměla důvod mu nevěřit,“ uvedla.

Nová ředitelka Radka Vehrichtová necelé dva roky po osudné noci plánuje systémové změny v podobě psychotestů pro zaměstnance. Zatím se změnilo vybavení a v domácnosti, kde zahynula klientka, se zvýšil počet zaměstnanců.

Nejen Jindřichův Hradec? Ombudsman podal trestní oznámení

Jindřichohradecké centrum sociálních služeb není ovšem možná jediné, kde personál týral klienty. Letos v říjnu podal veřejný ochránce práv trestní oznámení kvůli údajné situaci v takovém zařízení ve středočeském Lipníku. Situací se v něm zabývá od roku 2019. Zpráva z první návštěvy obsahovala podle právničky kanceláře ombudsmana Romany Jakešové „desítky doporučení“ a tehdejší ombudsmanka informovala o svých zjištěních kromě vedení domova také zřizovatele, tedy kraj. „Protože zjištění byla natolik závažná, rozhodli jsme se v letošním roce, že provedeme následnou návštěvu,“ dodala. Výsledkem bylo trestní oznámení.

České televizi se podařilo zjistit podezření na čtyři konkrétní případy: bití klientů lžící na obouvání, táhnutí bývalé klientky po chodbě za vlasy, uzamčení neoblečeného klienta v zimě na balkoně a kopání klienta do přirození a břicha.

Ředitel lipnického Domova pod Lipou Aleš Kobliha tvrdí, že nemá žádné náznaky, že by se za osm let, kdy je ve funkci, něco nepatřičného dělo. „Nikdo mi nic takového nehlásil. Nikdy jsem se s ničím neobvyklým nesetkal,“ ujistil, byť připustil, že je pochopitelné, že se nic takového nedělo před jeho očima.

Málo peněz, nízké vzdělání, nepatřičné chování

Události z Jindřichova Hradce a podezření z Lipníku jako by naznačovaly, že s péčí o mentálně handicapované lidi není v Česku vše v pořádku. Odborníci se shodují, že je to nízkým finančním ohodnocením, kvůli kterému se do pozic pečovatelů nedostávají lidé s potřebným vzděláním.

„Místa, kam by se měli dostat profesionálové s terapeutickým výcvikem, výcvikem pro komunikaci s lidmi s náročným chováním, se dostávají lidé, kteří mají velmi nízké vzdělání. Oni ty situace nezvládají,“ poukázala konzultantka v sociálních službách Lucie Hanáčková Bicková. Také podle ředitele sociální služby Mikasa Michala Panáčka může být důsledkem nízkého ohodnocení, a tedy nízké vzdělanosti personálu, „neschopnost pracovníků porozumět klientovi“.

Podle Petra Třešňáka to není nic nového. Odkázal na událost starou šestnáct let. V tehdejší psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích zemřela žena zavřená předtím tři měsíce v síťovém lůžku. „Začala ze zoufalství pojídat vlastní stolici. Tou se udusila na Velký pátek roku 2006,“ přiblížil.

Respekt popsal i jiný takový případ, byť ne s tak tragickým koncem. Mladá žena, která trpí poruchou autistického spektra, byla v roce 2017 po zhoršení svého stavu hospitalizována na psychiatrii. Personál ji obviňoval, že to, co byly ve skutečnosti projevy její poruchy – například úniky moči a stolice – dělá naschvál. „Ležela v malé místnosti připoutaná, bez možnosti pohybu, ničeho. Bylo jasné, že jestli se něco nestane, tak tam zemře,“ vylíčila její matka Ivana Kottenová.

I na tento případ poukázal Petr Třešňák. I přes reportáž v Respektu se však nerozpoutala širší diskuse. „Nejvíc mě šokovalo to ticho. Případy, které by měly mít velkou veřejnou a odbornou pozornost, abychom dokázali péči nastavit lépe, je tendence ututlat, vytěsnit, nemluvit o nich. Nezabývat se jimi, zapomenout na ně,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteNominační projevy kandidátů na místopředsedy ODS

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan však od nominace odstoupil.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 14 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami
Načítání...