Odměny advokátů by se měly zvýšit od letošního července. Počítá s tím ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který v úterý o podobě vyhlášky jednal s vedením České advokátní komory (ČAK). Společně řešili také chystanou novelu zákona o advokacii. Šéf profesní organizace Robert Němec uvedl, že některé body návrhu bude potřeba prodiskutovat ještě se státními zástupci – například problematiku prohlídek v advokátních kancelářích.
Ministerstvo spravedlnosti už od počátku roku zvýšilo odměny notářům, u některých úkonů až dvojnásobně. Reagovalo tak na současnou inflaci. Už předtím avizovalo, že v brzké době plánuje změnit i odměny pro advokáty a exekutory.
Němec upozornil, že advokátní tarif upravuje i odměnu za bezplatnou právní pomoc, která je nástrojem pro zajištění dostupnosti právních služeb jak u trestního řízení, tak u civilního práva. Řekl, že příslušná ministerská vyhláška se nenovelizovala od roku 2006. „S ministerstvem spravedlnosti jsme se dohodli ve všech podstatných ohledech,“ sdělil s tím, že výsledek je kompromisem i se zástupci neziskového sektoru.
Podle Blažka je zapotřebí hledět i jinam než na Prahu či Brno. „I pro městečka je třeba, aby tam advokáti měli z čeho žít,“ řekl s tím, že i advokátům se zvedají náklady. Debatu ohledně exekutorského tarifu pokládá za složitější, protože zvýšení proplácení nákladů za exekuce může dopadnout na sociálně slabé vrstvy.
Střet ohledně prohlídek v kancelářích
Chystanou novelu zákona o advokacii zmiňovali Blažek s Němcem už na tiskové konferenci, která se konala před více než rokem. Ministr tehdy advokátům slíbil maximální součinnost. Němec zrekapituloval, že ČAK v mezidobí novelu připravila, provedla připomínkovým řízením v advokacii a předložila ministerstvu. Se státními zástupci bude podle něj zapotřebí probrat například důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem.
Ohledně prohlídek v advokátních kancelářích panuje mezi advokáty a státními zástupci dlouhodobý střet. „Česká advokátní komora pochopitelně zastává stanovisko, že advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti,“ poznamenal Němec. Blažek k tomu dodal, že advokátní mlčenlivost je podle něj základním předpokladem pro výkon této profese a měla by se zachovávat v co největším rozsahu.
Vznikající nový trestní řád projedná ústavně-právní výbor Senátu
Blažek rovněž zmínil vznikající podobu nového trestního řádu, který má projednat příští týden ústavně-právní výbor Senátu. V brzké době by se měl současnou verzí paragrafového znění zákona zabývat i sněmovní ústavně-právní výbor.
„Pracuje na tom určitá komise již mnoho let za období různých vlád. Nemá cenu pokračovat, aniž by nám nově zvolení poslanci a senátoři řekli, jestli touto cestou pokračovat, nebo ne,“ prohlásil nyní Blažek. „Teprve poté budeme schopni říci, jakým směrem se případný nový trestní řád bude ubírat,“ dodal.
Současný trestní řád pochází z roku 1961. Nový procesní předpis vzniká už řadu let, pracovní komise zahájila pod vedením soudce Pavla Šámala činnost v roce 2014. Nynější vláda Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení zavázala, že návrh zákona dokončí.
Blažek: Presumpce viny pro politiky je nesmysl
Blažek rovněž ocenil soudce Jana Šotta, který podle něj rozhodnutím v dotační kauze Čapího hnízda prokázal odvahu.
„Je potřeba vždy dbát presumpce neviny a je to i velmi praktické,“ prohlásil k pondělnímu nepravomocnému osvobozujícímu rozsudku Andreje Babiše Blažek, který je sám advokátem. Konstrukci presumpce viny pro politiky odmítl. V dnešní době je to podle něj nesmyslné, protože internet je denně plný obvinění vůči nejrůznějším lidem. Ministr zdůraznil, že rozhodovat může jen soud.
Odvaha se u orgánů činných v trestním řízení podle Blažka pozná podle toho, když i o politicích rozhodují objektivně. „Pan soudce Šott prokázal i mediální odvahu. Bylo zcela jasné to, že pokud neodsoudí obžalované, bude předmětem mediální kritiky založené na emocích,“ pokračoval ministr.
Debatu, kterou rozsudek vyvolal, Blažek odsoudil. „Je vidět, že nežijeme v úplně normální době. Chápu emoce v dobách hilsneriády, ale tam šlo o vraždu,“ poznamenal. Dodal, že na presumpci neviny má právo „i Andrej Babiš, i Petr Fiala, i Miloš Zeman, i Miloš Vystrčil“.
Samotná přímá volba prezidenta podle Blažka způsobuje rozdělení národa, a to zejména ve druhém kole. „Neměli bychom to podněcovat,“ uzavřel.
