Přehled bezbariérových škol neexistuje, rodiče je musejí hledat sami

Nahrávám video

V Česku neexistuje oficiální seznam bezbariérových škol. Rodiče dětí s tělesným handicapem tak musejí často obvolávat desítky zařízení, aby zjistili, kam se mohou jejich děti přihlásit. Týká se to základních i středních škol. Vznikla proto platforma Výtahy do škol, která mapuje dostupnost škol a upozorňuje na bariéry ve vzdělávání.

Žákyně šesté třídy Mia je kvůli svalové dystrofii na vozíku. Na přestávky jí ze třídy pomáhá asistent. Najít bezbariérovou školu nebylo pro rodinu jednoduché. Problémy začaly už na prvním stupni. „V našem předchozím bydlišti paní ředitelka řekla: My tady máme schody, první a druhou třídu zvládneme, ale třetí už ne,“ popsala matka Mii Jindra Landová.

Rodinu odmítlo pět škol. Landová proto založila organizaci Obyčejný život a platformu Výtahy do škol. „Dostávají se ke mně další a další příběhy rodin, které jsou úplně zoufalé,“ řekla.

Rodina Mii se nakonec přestěhovala a pochopení našla ve spádové škole. Celá třída se nyní učí v přízemí, příští rok by měl být hotový výtah. „Věděli jsme, že k nám do školy nastoupí, a protože jako spádová škola nejsme bezbariérová, kontaktovali jsme zřizovatele,“ uvedla ředitelka Fakultní základní školy profesora Otokara Chlupa v Praze Andrea Kroftová. Náklady na výtah byly vysoké. Landová proto uspořádala sbírku, další peníze následně zajistil starosta.

„Každý žák, zvlášť pokud se jedná o spádovou školu, má právo se tam vzdělávat,“ upozornila advokátka sdružení Spoluškola Marta Ptáčková.

Problém podle ní spočívá v mezerách v zákonech a jejich nedodržování, ale také v nedorozumění či nepochopení potřeb dětí. Podpůrná opatření jsou často vnímána jako náklad, nikoli jako investice, která umožňuje rodičům chodit do práce a dětem s handicapem se v budoucnu uplatnit. Výtahy navíc mezi podpůrná opatření nepatří.

Nové školy musí být bez bariér

Povinnost bezbariérového přístupu u novostaveb škol stanoví vyhláška ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Platí od roku 2001.

„Starší budovy, které tuto podmínku nesplňují, často řeší bezbariérovost až při nástupu žáka s tělesným postižením. Jedná se zejména o stavební a technické úpravy přístupu ke škole a prostor, ve kterých se žák pohybuje, ale také o organizační opatření,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Výtah vybudovali například i v další škole v Praze – ZŠ Burešova. Nahradil nevyhovující plošinu, která komplikovala provoz v budově. „Rozblikalo se světlo, které znamenalo, že žáci v tu chvíli nesměli na schodiště,“ popsal ředitel Ivo Meljnecký.

Problém u památkově chráněných budov

V mnoha školách ale podobná řešení možná nejsou. Budovy jsou staré a bezbariérové úpravy často chybějí. Oficiální seznam dostupných škol navíc neexistuje. Nedostatek financí a postoj památkářů patří mezi nejčastější důvody, proč se prostory neupravují.

Děti s handicapem si tak často vybírají školu podle bezbariérovosti, nikoli podle svých zájmů. „Chtěla jsem jít na zdravotnickou školu, ale všechny, které jsem si našla, jsou bariérové, tak půjdu na gymnázium,“ řekla žákyně deváté třídy Šárka Škardová, která je na invalidním vozíku kvůli vrozené genetické nemoci.

Například v pražské Libni sice výtah je, pro vozíčkáře ale škola vhodná není. „Naše historická budova je koncipovaná tak, že má dva trakty, které na sebe navazují v mezipatrech, a právě tam máme specializované učebny. Tam se výtahem bohužel v současné době nelze dostat,“ vysvětlil zástupce ředitele Gymnázia U Libeňského zámku Robin Eliášek.

Součástí projektu Výtahy do škol je nový web s návody pro rodiče a se seznamem bezbariérových škol. Organizace zároveň nabízí ředitelům a ředitelkám pomoc s argumentací vůči zřizovatelům, aby do bezbariérovosti investovali.

Část dětí zůstává v domácím vzdělávání

Na podmínky dětí s handicapem se zaměřuje i dětský ombudsman. „Není výjimkou, že se na nás obracejí rodiče dětí s postižením kvůli překážkám, kterým ostatní děti nečelí,“ potvrzuje zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm.

V důsledku těchto překážek podle něj roste počet dětí, které zůstávají v domácím vzdělávání. „V krajních případech děti přicházejí o kamarády a cenné životní zkušenosti. Rodiče se kvůli tomu nezřídka musejí vzdát zaměstnání, což rodiny vystavuje finanční nejistotě,“ dodal.

Ministerstvo vyčleňuje na bezbariérovost dotace

Za stav školních budov, jejich technické úpravy a zajištění bezbariérového přístupu odpovídají podle mluvčího resortu školství Macury zřizovatelé škol – u mateřských a základních škol obce, u středních škol kraje.

„Informace o bezbariérovosti jednotlivých škol jsou proto evidovány především u zřizovatelů a v samotných školách. Dotazy na konkrétní technické vybavení, jako jsou výtahy, plošiny nebo schodolezy, je proto vhodné směřovat primárně na školu nebo jejího zřizovatele,“ uvedl Macura. Data lze podle něj získat také od vládního výboru pro zdravotně postižené, který vyhlašuje Národní rozvojový program přístupnosti pro všechny.

Ministerstvo školství každoročně vyčleňuje na bezbariérovost škol dotace. „Ročně je na odstranění překážek a bariér vyčleněno deset milionů korun. Prostředky jsou průběžně čerpány. Jako další podpora byly od září 2021 poskytnuty peněžní prostředky na pořízení více než třiceti schodolezů v rámci podpůrných opatření,“ doplnil Macura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 18 mminutami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 8 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 10 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 10 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 17 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.