Poslanci zvolili předsedou sněmovny Radka Vondráčka, který byl jediným kandidátem na tuto funkci. V tajné volbě získal 135 hlasů. Již dříve mu podporu přislíbili Piráti, SPD a KSČM. Vondráček je prvním předsedou sněmovny, který není členem ODS nebo ČSSD. Vzápětí po volbě poslanci schválili, že sněmovna bude mít nově pět místopředsedů. Poslanci už také ustavili 19členný mandátový a imunitní výbor, povede ho Stanislav Grospič z KSČM.
Třiačtyřicetiletý právník Radek Vondráček měl zvolení takřka jisté, do funkce ho navrhlo hnutí ANO. V tajné volbě získal 135 hlasů. Hlasovací lístky si vyzvedlo 197 poslanců. Proti Vondráčkovi se sešlo 14 hlasů, další dva byly neplatné. Dalších 46 poslanců svůj hlas neodevzdalo. Vondráček je prvním předsedou sněmovny, který není členem ODS nebo ČSSD. Před ním poslance vedlo sedm předsedů, mezi nimi byla jen jediná žena.
Nový předseda sněmovny neměl protikandidáta, o místo v čele dolní komory se chtěl původně ucházet také předseda ODS Petr Fiala. Svoji kandidaturu minulý týden ale zrušil. Zdůvodnil to tím, že nechce asistovat dohodě mezi ANO, komunisty a SPD.
Demokratický blok (ve kterém se pro účely ustavení komory sdružily strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) oznámil, že při volbě šéfa sněmovny jeho poslanci neodevzdají lístky, aby se ukázalo, jaká koalice skutečně existuje. „Nyní to vypadá, že (vládní koalice) bude složena z ANO, SPD a KSČM,“ řekl předseda lidoveckého klubu Jan Bartošek.
Předseda sněmovny byl podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska vždy reprezentantem většiny, která umožnila kabinetu vládnout, ať byl koaliční, nebo menšinový. Pokud vznikne jednobarevná vláda a nebude usilovat o získání důvěry, sněmovna podle něho ztratí kontrolní nástroje. „Budeme dobře placenou stafáží nekontrolovatelné moci,“ řekl Kalousek.
Pokud se po nějakém čase podaří vítězi voleb důvěru získat, od té chvíle ponesou odpovědnost za vládu ti, kteří ji umožnili. „Bude-li zvolen (Vondráček), pak vstoupíme do režimu opoziční smlouvy číslo dvě,“ dodal Kalousek a doplnil, že ta první opoziční smlouva podle něj byla mnohem férovější a otevřenější, protože byla přiznaná.
Šéf lidovců Pavel Bělobrádek řekl, že celý Demokratický blok respektuje výsledky voleb, ale ANO by mělo s ostatními stranami jednat a brát ohled i na hlasy jejich voličů. „Naši voliči nemohou být zašlapáni do země a nesmí být ignorován jejich hlas,“ řekl.
Sněmovna bude mít pět místopředsedů
Poslanci závěrem dnešního zasedání schválili, že sněmovna bude mít pět místopředsedů. Občanští demokraté neuspěli s požadavkem, aby místopředsedové byli jen čtyři. Proti pěti místopředsedům se vyjádřil šéf SPD Tomio Okamura.
O funkce místopředsedů se chtějí ucházet Petr Fiala z ODS, Vojtěch Pikal z Pirátů, předseda SPD Tomio Okamura, předseda KSČM Vojtěch Filip a bývalý šéf sněmovny Jan Hamáček z ČSSD. Zároveň však zazněl požadavek bloku ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN na dvě místopředsednická křesla, protože tyto strany mají dohromady 48 mandátů.
V minulém volebním období byly pozice čtyři a k tomuto počtu se přiklání i Demokratický blok. Piráti se chtějí rozhodnout až na jednání svého poslaneckého klubu. Volba místopředsedů se uskuteční v pátek.
Radek Vondráček dále uvedl, že by jím nominovaný kandidát na premiéra vycházel z dohody dolní komory, nepostupoval by svévolně.
Předseda a místopředsedové sněmovny mají vyšší platy než jiní poslanci i další výhody. Šéf komory bere letos 190 700 korun měsíčně, první místopředseda 142 700 korun a místopředseda 135 500 korun.
Mandátový výbor povede Grospič
Poslanci hned na úvod středečního jednání ustavili 19členný mandátový a imunitní výbor, pro navržené kandidáty hlasovalo 189 poslanců. Předsedou výboru zvolili jeho členové Stanislava Grospiče (KSČM), obdržel 11 hlasů. Jeho protikandidát Petr Gazdík (STAN) dostal sedm hlasů, jeden člen se při hlasování zdržel.
Zástupci hnutí ANO, SPD a KSČM mají ve výboru 11 zástupců. „Já jsem velmi rád, že se přiznala jasná většina, která se tady ve sněmovně tvoří. Tu většinu bude tvořit ANO, SPD a KSČM, to je z těch výsledků volby v mandátovém a imunitním výboru zcela jasné,“ řekl po jednání Gazdík. Soudí, že většina, která Grospiče zvolila, může zabránit Babišově vydání.
- za ANO: Stanislav Berkovec, Milan Feranec, Josef Hájek, Taťána Malá, Monika Oborná, Ladislav Okleštěk, Helena Válková, František Petrtýl
- za Demokratický blok: Marek Benda (ODS), Miroslava Němcová (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL), Miroslav Kalousek (TOP 09), Petr Gazdík (STAN)
- za Piráty: Lukáš Bartoň, Jakub Michálek
- za SPD: Miloslav Rozner, Radek Rozvoral
- za KSČM: Stanislav Grospič
- za ČSSD: Kateřina Valachová
Mandátový a imunitní výbor sněmovna zřizuje na ustavující schůzi jako první. Výbor pak volí svého předsedu, kterého následně ještě musí ve funkci potvrdit plénum sněmovny. Grospičovo zvolení vyvolalo ostrou kritiku pravice, poslanci ho přesto potvrdili.
V debatě, která se protáhla na více než hodinu, vznikl také spor zejména mezi lidovci a ANO kvůli podobě dosavadních vyjednávání o obsazení funkcí v dolní komoře. Vůči ANO zaznívaly hlavně výtky, že proti původním slibům nesvolalo schůzku zástupců všech sněmovních stran.
Na mandátový výbor bude čekat práce již v následujících dnech. Policie v úterý do sněmovny znovu zaslala žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, a to v souvislosti s kauzou dotací na farmu Čapí hnízdo. Výbor bude rozhodovat, zda sněmovně doporučí, nebo nedoporučí oba politiky vydat.
Sněmovna oba poslance vydala ke stíhání letos v září. Poté, co znovu získali poslanecký mandát v říjnových volbách, bylo jejich trestní stíhání přerušeno. O jejich vydání tak musí znovu rozhodnout sněmovna v novém složení.
