Praha - Michal Tomášek, profesor a vedoucí katedry Evropského práva Právnické fakulty UK, se v Interview České televize vyjádřil k trvalé výjimce z Charty základních práv EU, kterou si Česká republika vybojovala. Podle jeho slov je zatím tato podmínka vyřešená na politické úrovni, což pokládá v tuto chvíli za správné. Rovněž podotkl, že koncepci Lisabonské smlouvy tento požadavek nijak zásadně nemění.
„Evropské právo nemůže působit zpětně, to znamená, že nemůže mít vliv na žádné skutečnosti, které se staly před šedesáti lety. Existovala tady ale určitá obava, že by jistý následkový stav mohl vést do budoucna k znevýhodnění českých občanů. Ta obava měla takovou politickou váhu, že se o výjimce muselo jednat,“ vysvětlil Tomášek.
Evropský soud vyšel dle slov Tomáška při posuzování Benešových dekretů z toho, že právo nemůže mít zpětný účinek. Nelze tedy posuzovat skutečnosti, které nastaly před platností Evropské úmluvy o lidských právech, čili před rokem 1950. „Říkal, že se tady nejedná o právo na majetek, ale o takzvanou naději na majetek,“ dodal.
Tomášek: Nechceme na tom být stejně jako Poláci a Britové
„V té obavě jde o to, že do budoucna by mohl kdokoliv uplatňovat námitku diskriminace podle občanství z hlediska možnosti žádat vydání nějakého majetku. Nejen v případě Benešových dekretů, ale i restitučních nároků po roce 1990, kdy bylo občanství rozhodující,“ řekl Michal Tomášek. Podle něj je smysl toho, co vláda vyjednala, aby nebylo možné vynucovat Chartu základních práv EU vůči soudům České republiky ve stejném duchu, jako to mají Poláci nebo Britové.
Charta základních práv EU obsahuje určitý katalog základních práv, který už je v Evropské úmluvě o lidských právech obsažen dlouho. Navíc Listina základních práv EU obsahuje některá další práva. Kdyby tedy unie do budoucna přijala nějaké právní akty, tak členské státy v této oblasti jsou povinny je ve svém právním řádu provést. „Jestli my máme takovou výhradu, tak vůči nám to provedení prostě nemohou vynutit. Až praxí uvidíme, zda to bude fungovat,“ upřesnil Tomášek.
Obavy z toho, že bude Evropský soud ústavním soudem EU, a bude nadřazený jednotlivým národním soudům, jsou, dle slov Tomáška, zbytečné. "To se nestane, to už je tady padesát let. Jeho úkolem je vykládat a sjednocovat výklady evropského práva. Zároveň ale vymezuje neprolomitelný právní princip, že ty dva právní řády (evropský a český) jsou samostatné. To znamená, že evropský soudní dvůr nemůže rušit české vnitrostátní právní akty, může pouze pozastavit jejich aplikaci nebo deklarovat její neslučitelnost s evropským právem.
