Praha – Vyřídit dědictví může někdy znamenat i letité martyrium. I když se od loňského léta podstatně zrychlilo, rozhodnutí už nevydávají soudy, ale sami notáři, chce ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v práci notářů ještě přidat na tempu a plánuje jejich počet zvýšit. Navrhuje i změny v samotném dědickém řízení. Ti, co majetek odkazují, by měli nově mít víc práv. Nárok na pozůstalost by ze zákona dostalo i víc příbuzných. Úprava dědického práva je totiž značně zastaralá, vychází ještě ze socialistické zákonnosti.
Notářů je v České republice kolem 450, každý rok vyřídí přes 120 tisíc dědictví. Na rozhodnutí o pozůstalosti se pak ale čeká i déle než půl roku. Pospíšil by proto chtěl počet notářů zvýšit, aby se dědické řízení zrychlilo. Na ministerstvu spravedlnosti už zpracovávají analýzu, kolik nových notářů bude potřeba. Jasno by měli mít do konce roku.
Jiří Pospíšil
„Zvýšíme počet notářů o tolik, aby to mělo vliv na rychlost řízení, na druhou stranu, aby notáři byli schopni své úřady uživit.“
Notářům se ale nárůst konkurence moc nelíbí. Člen prezidia Notářské komory Karel Wawerka sice připouští, že možná existuje nějaký obvod v České republice, kde by bylo vhodné zvýšit počet notářských úřadů, ale v průměru podle něj jejich počet třeba zvyšovat není.
Dědit by mohli i bratranec a sestřenice
Novinky ale čeká i dědické řízení. Na osobu, která majetek odkazuje, by se měl brát větší ohled. Dědic by pak pozůstalost získal pouze v případě, že by dodržel předem stanovené podmínky. „Zůstavitel chce často odkázat nemovitost svým potomkům za podmínky, že nevystěhují zbytek rodiny a nechají je tam bydlet. To dnes není možné,“ uvedl příklad advokát Adam Sigmund.
Zákonný okruh dědiců by se pak mohl rozšířit i o bratrance a sestřenice. Pokud totiž zůstavitel nemá nejbližší příbuzné a umře bez závěti, jde jeho pozůstalost státu. Každý rok mu tak propadá majetek v hodnotě desítek milionů korun, často jde přitom o vzácné starožitnosti nebo lukrativní pozemky.
