Skupina českých poslanců vyzvala americké kongresmany, aby zvýšili tlak na velké technologické firmy provozující sociální sítě, a zamezili tak šíření lží a dezinformací, které mají dopad na kvalitu demokracie. Poslanci také v prvním čtení podpořili vládní novelu, která má zpřesnit zákonná pravidla pro oceňování majetku. Nově umožní oceňování podle tržní hodnoty nebo oceňování rychle rostoucích dřevin. Novela, kterou nyní posoudí rozpočtový výbor, také zpřesňuje postupy při zpracování cenových map stavebních pozemků. Zvýšit by se také měla hranice škody, která odlišuje přestupky od trestných činů; i tuto změnu podpořili poslanci v prvním čtení.
Poslanci vyzvali USA k vyššímu tlaku na omezení lží a dezinformací na internetu
Hranice trestného činu by se mohla zvednout z pěti tisíc korun na dvojnásobek. „Abychom neplnili zbytečně věznice delikventy drobných majetkových trestných činů,“ zdůvodnila změnu předkladatelka návrhu Helena Válková (ANO).
Současná pětitisícová hranice platí už téměř sedmnáct let, tehdy se přitom zhruba rovnala minimální mzdě. Ta je dnes ale víc než dvojnásobná. „To, co bylo dřív pouze přestupkem, je dnes trestným činem. Dochází k plíživé kriminalizaci skutků,“ podpořil novelu člen sněmovního ústavně-právního výboru Dominik Feri (TOP 09).
2 minuty
Události: Prvním čtením prošel ve sněmovně návrh, aby se hranice trestného činu zvedla na 10 tisíc korun
Změna se bude v praxi týkat hlavně poškozování cizího majetku, podvodů nebo některých krádeží. V budoucnu by mělo jít, pokud škoda nedosáhne desetitisícové hranice, pouze o přestupky, za které pachatelům ukládají úřady maximálně pokutu. Naopak přísněji se mají nadále posuzovat kapesní krádeže nebo loupežná přepadení.
Novelu poslanci pustili do dalšího čtení. Proti byli ale zástupci SPD, kteří zdůraznili, že hranice trestného činu je v okolních státech výrazně nižší než zvažovaných deset tisíc korun. „Je to v podstatě legalizace krádeží do deseti tisíc korun. Už teď si majitelé obchodů stěžují, že například narkomani kradou pod hranicí pěti tisíc korun, aby se vyhnuli trestnímu stíhání,“ uvedl Jan Hrnčíř (SPD) z ústavně právního výboru.
S návrhem nesouhlasí ani Svaz měst a obcí, který se obává nárůstu počtu přestupků, které obce řeší a potýkají se přitom s nedostatkem úředníků.
Hranice mezi trestným činem a přestupkem
Zpřesnit se mají pravidla pro oceňování majetku
Zákon o oceňování majetku, který poslanci také podpořili v prvním čtení, obecně řeší především oceňování majetku pro stanovení základu daně, ať už některé z daní majetkových, příjmových, daně z přidané hodnoty nebo poplatků. U některých daní, například daně z nabytí nemovité věci, zjištěná cena slouží především jako kontrola, zda sjednaná cena nebyla ze spekulativních důvodů příliš nízká.
„Důvodem zavedení ocenění tržní hodnotou byla nutnost reagovat na případy, kdy pro určení obvyklé ceny nelze, vzhledem k jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí,“ zdůvodnila potřebu změny vláda.
Problém s určováním obvyklé ceny se podle ní projevoval i v případech znaleckých posudků zpracovaných a využívaných při prodejích státního majetku. Pojem rychle rostoucí dřeviny a způsob jejich oceňování se do návrhu novely dostal na základě požadavku ministerstva zemědělství. Norma také ve vazbě na občanský zákoník a požadavky plánu pro plánování a výstavbu sítí elektronických komunikací aktualizuje ustanovení o oceňování věcných břemen.
V prvním kole projednávání také sněmovna podpořila poslaneckou novelu, podle které by se mohla možnost dohody o vině a trestu rozšířit i na závažné zločiny. Finanční limit k určení výše škody pro posuzování majetkových deliktů se možná zdvojnásobí. Novela nyní míří do sněmovního ústavně právního výboru.
Apel na USA: Přispějte k omezení lží na internetu
Skupina českých poslanců také vyzvala americké kongresmany, aby zvýšili tlak na velké technologické firmy provozující sociální sítě, a zamezili tak šíření lží a dezinformací, které mají dopad na kvalitu demokracie.
S iniciativou nazvanou Pražská výzva k informační zodpovědnosti vystoupili poslanci sedmi z devíti poslaneckých klubů, které spojuje „starost o budoucí demokratický vývoj“. Neúčastní se jí pouze zákonodárci KSČM a SPD.
„Spojené státy jsou našimi nejbližšími spojenci a v duchu našeho spojenectví a společných hodnot se na ně obracíme. To, že k erozi demokratického vývoje přispívají právě americké firmy, jako jsou Facebook, Twitter a Google, je opravdu politováníhodné,“ uvedla na společné tiskové konferenci poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09). Poslanci by si podle ní přáli, aby kongresmani začali brát tuto hrozbu vážněji.
Podle místopředsedy zahraničního sněmovního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) nejde o výzvu k cenzuře, nebo blokování svobody slova. Je ale potřeba, aby se společnosti, které mají zisky z provozování například sociálních sítí, chovaly zodpovědně, uvedl. „Je to paradoxní situace. Rusko a Čína využívají americké společnosti jako zbraně k poškození západního světa,“ doplnil místopředseda hnutí STAN Jan Farský.
Svůj podpis pod výzvu budou moci připojit všichni poslanci. Začátkem příštího týdne bude dopis předán americkému Kongresu prostřednictvím velvyslance Spojených států v Praze. Iniciativu budou moci podpořit i senátoři a podle Langšádlové jsou organizátoři výzvy v kontaktu i s představiteli dalších deseti zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Pevný termín voleb v budoucnu
Krajské, senátní a obecní volby se asi budou od příštího roku konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Sněmovna tuto ústavní změnu podpořila. Poslanci ale měli výhrady proti tomu, aby bylo v ústavě zakotveno vymezení chystaných stálých senátních obvodů. Před dalším schvalováním novelu projednají výbory ústavně právní a pro veřejnou správu.
Proti ústavnímu „zakonzervování“ senátních obvodů se postavil místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje spádovost, správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič. I podle Marka Bendy (ODS) vláda zvolila nejméně šťastné řešení.
Nově by podle vlády měly být stávající obvody zakotveny přímo v ústavě výčtem všech obcí, které do nich budou spadat. Změna by se měla týkat jen pražských obvodů tak, aby jejich hranice respektovaly hranice městských částí a tím i hranice volebních okrsků. Upravit bude třeba také volební zákony.
Zavedení pevného termínu podzimních voleb vláda navrhla kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu.