Poslanci se v úterý nedostali k jednání o zvýšení rodičovského příspěvku. Na programu bylo, ale celé odpoledne zabraly opoziční námitky k daňovému balíčku, který mimo jiné zvyšuje část spotřebních daní a daň z některých hazardních her. Projev Zbyňka Stanjury (ODS), který trval téměř hodinu a půl, skončil až se závěrem jednacího dne v sedm večer. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) bude kvůli rodičovské mimořádná schůze, pokud by ji poslanci nestihli projednat na řádné schůzi do konce týdne.
Rodičovský příspěvek by se měl od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun na 300 tisíc. Vyšší rodičovskou by měli dostávat podle předlohy rodiče novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek ještě pobírat. V případě vícerčat se příspěvek zvýší podle novely ze současných 330 tisíc na 450 tisíc korun.
Nic z toho ale zatím není na obzoru. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vyjádřila již dříve obavu, že pokud poslanci zvýšení příspěvku urychleně neschválí, k 1. lednu už se nestihne zavést. Na úterním jednání sněmovny ale nastala zásadní komplikace – k prvnímu čtení zákona se poslanci vůbec nedostali. Opozice místo toho podrobně kritizovala daňový balíček, kterým chce vláda zvýšit daně za tabák, alkohol či hazard.
Podle poslankyně Hany Aulické Jírovcové (KSČM) spolu ovšem oba body souvisí. „Bez daňového balíčku se těžko budou hledat peníze na zvýšení rodičovského příspěvku,“ poznamenala v 90' ČT24.
„Ani vláda nevěří, že to povede ke snížení spotřeby,“ zní z opozice k vyšším daním na alkohol a tabák
Vládní balíček má od ledna asi o desetinu zvednout spotřební daně z cigaret a tabáku a o 13 procent spotřební daň z lihu. Sazba daně u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her by měla vzrůst z 23 na 25 procent, u loterií, bing a živých her z 23 procent na 30 procent. Z výher nad 100 tisíc korun by se zároveň nově odváděla patnáctiprocentní srážková daň. Do veřejných rozpočtů by měl daňový balíček přinést asi deset miliard korun ročně.
Zákon ve sněmovně hájili ministryně financí Alena Schillerová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). S kritickým projevem vystoupil předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, později se k němu přidalo několik poslanců ODS. Padl i návrh na zamítnutí předlohy v prvním čtení.
Vojtěch odkazoval na doporučení Světové zdravotnické organizace v rámci boje se závislostmi spotřební daně zvyšovat. „Je to věc, která z mého pohledu pomůže celé společnosti. Vychází jednoznačně z odborných doporučení,“ upozornil ministr zdravotnictví.
Kalousek naopak obvinil vládu, že jí nejde o boj se závislostí, nýbrž jen o další zdroj peněz. „Říká, my nepočítáme se snížením spotřeby, počítáme jenom s vyšším výběrem daní. To je ve vládním návrhu, vláda sama říká, že nevěří, že to povede ke snížení spotřeby,“ uvedl. Kabinetu doporučil, aby snížil jiné odvody, pokud chce jeho domněnku vyvrátit.
Kolem půl šesté, tedy zhruba hodinu a půl před koncem jednání, si potom vzal v rozpravě slovo předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. A hovořil až do sedmi. Následně musela být schůze přerušena. Ve středu – nebo později během týdne – budou muset poslanci po pevně zařazených bodech pokračovat tam, kde v úterý skončili, tedy prvním čtením daňového balíčku.
Obstrukce, zlobí se ministryně. Nesmyslná změna programu, oponuje opozice
Ministryně financí Alena Schillerová hovoří v souvislosti s tím, jak schůze probíhala, o opozičních obstrukcích. „Neměli jsme ani šanci načíst případně prodloužení jednání schůze,“ podotkla. „Debata byla neseriózní, opět byla obstrukční, opět tam padala řada nepravdivých tvrzení,“ dodala Schillerová s tím, že v závěrečné řeči všechny opoziční argumenty vyvrátí.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný ale viní z toho, že na rodičovskou nedošlo, koalici. Právě ona prosadila změnu programu, neboť o rodičovské se mělo jednat dříve než o daňovém balíčku. Poslanci však odsouhlasili předsunutí daňových změn, zatímco zamítli například návrh ODS na zařazení mimořádného bodu věnovaného vyplácení dotací firmám ze skupiny Agrofert.
„Vláda má prioritu vybírat daně. My bychom raději řešili to, co považujeme za klíčové a důležité – dostat peníze do rodin, což je mimo jiné navýšení rodičovského příspěvku,“ řekl Výborný. Schillerová to odmítla. „Pokud by opozice neobstruovala, daňový balíček mohl být bez problémů schválen,“ soudí. Ujistila, že pokud by se poslanci do konce týdne k rodičovské nedostali, požádá koalice o svolání mimořádné schůze. Tu by podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové podpořila i opozice.
Pearová Adamová ale odmítla slova o obstrukcích. „Padaly zcela relevantní argumenty. Jako obstrukci to rozhodně nelze vnímat,“ řekla v 90' ČT24 o sněmovní diskusi. Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová potom připustila, že „dopředu jsme věděli, že daňový balíček bude velmi diskutován a bude o tom dlouhá diskuse“.
Ještě před projednáváním zákonů přivítali poslanci dva nové, resp. staronové kolegy. Po evropských volbách zanikly mandáty v české sněmovně Radce Maxové (ANO) a Veronice Vrecionové (ODS), které se staly europoslankyněmi. Nahradili je Ondřej Babka (ANO) a Petr Bendl (ODS), již na začátku červencové schůze složili poslanecké sliby.
Rodičovská pro každého, nebo jen pro některé rodiny?
Až na rodičovskou ve sněmovně skutečně dojde, budou poslanci zřejmě diskutovat především o tom, zda by se zvýšení příspěvku nemělo týkat vyššího počtu rodin. Ministerstvo práce a sociálních věcí nakonec připravilo návrh, podle kterého bude mít na dodatečných 80 tisíc korun nárok jen část rodin s dítětem mladším čtyř let.
„Bude záležet zejména na třech kritériích. Jedno je zejména to, zda bude rodina v lednu ještě rodičovský příspěvek aktivně pobírat. Pak jsou dvě stěžejní kritéria, jedno z toho je věk dítěte, to znamená, kolik měsíců bude rodičům zbývat do té doby, než dítě dovrší čtvrtých narozenin, a druhé kritérium jsou předchozí příjmy. Maximální hranice, kterou si rodina může flexibilně upravovat, se odvíjí od předchozích příjmů,“ shrnula odborná poradkyně MPSV pro oblast rodinné politiky Lucie Hetflejšová.
Opoziční strany ale již daly najevo, že se jim takový návrh nelíbí. Podle Marka Výborného budou lidovci usilovat o změnu, díky které by dodatečných 80 tisíc dostaly všechny rodiny s dětmi mladšími čtyř let, a podobně hovořily před začátkem schůze kluby Pirátů či SPD. „Nelze vyčleňovat z navýšení a diskriminovat ty děti, jejichž rodiče si zvolili kratší variantu čerpání příspěvku a oba pracují, přičemž nastoupili do práce před dovršením čtyř let věku dítěte a poctivě odvádějí daně státu,“ řekla Lucie Šafránková (SPD). Pavla Golasowská (KDU-ČSL) se domnívá, že je vládní návrh „diskriminační pro zhruba 70 tisíc rodin, které rodičovský příspěvek nedostanou“.
Opozice ale není zcela jednotná. Podle Markéty Pekarové Adamové je stávající návrh „nejlepší a nejspravedlivější varianta“. Argumentuje tím, že rodičovský příspěvek není míněn jako přilepšení. „Původní filozofie dávky je v tom, že nemám možnost si vydělat, protože pečuji o dítě, tím pádem mi stát kompenzuje,“ upozornila.
Poslanecký klub ČSSD situaci kolem Staňka neřešil. Ministr totiž nedorazil
Poslanci ČSSD, kteří na Malé Straně rovněž zasedali, se nezabývali situací kolem ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), řekl po jednání poslaneckého klubu novinářům jeho předseda Jan Chvojka. Staněk je celý tento týden kvůli dovolené ze zasedání sněmovny řádně omluven.
Chvojka by proto považoval za neslušné, aby se o něm jednalo v jeho nepřítomnosti. ČSSD zvažuje, že kvůli otálení prezidenta Miloše Zemana s odvoláním Staňka z vlády opustí menšinový kabinet s ANO.
