Praha - Poslanci dnes hladce schválili zrušení povinného souhlasu obou rodičů se zvolenou léčbou dítěte. Opatření zavedla od dubna vládní zdravotnická reforma. Předkladatelé novely v čele s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09) přiznávají, že požadavek na souhlas obou rodičů přinesl problémy. Předloha míří k posouzení do Senátu.
„Téměř to paralyzovalo lékařskou péči dětem, kdy jako nebezpečné výkony byly označené všechny možné výkony… Realita ukázala, že jsme uvažovali špatně. A tak jsme se snažili o změnu, ke které dnešním dnem došlo,“ uvedl ministr zdravotnictví.
Poslanecká novela uvádí, že pro léčbu postačí souhlas dítěte. Lékař ale bude muset rozhodnout, že je takový postup přiměřený s ohledem na rozumovou vyspělost pacienta. Pokud tomu tak nebude, bude nutný souhlas rodiče, který k němu ale bude moci zmocnit například prarodiče nebo chůvu. Předloha také zpřesňuje vymezení zdravotních služeb, které mohou lékaři poskytovat bez souhlasu.
Do Senátu také míří novela, která omezuje povinnosti vstupních lékařských prohlídek pro brigádníky. K lékaři nově budou muset jen v případě, že budou vykonávat rizikovou práci.
Poslanci i hlasy opozice rovněž schválili novelu o léčivech. Lékaři by tak měli od roku 2015 předepisovat recepty až na výjimečné případy povinně elektronicky. Poslanci v předloze, kterou dostane k posouzení Senát, zatím neumožnili zásilkový prodej i u léků na předpis.
Povinné využívání elektronického receptu zařadila dolní komora na návrh zdravotnického výboru do původně technické vládní normy, která přejímá evropské směrnice a má hlavně ochránit české pacienty před padělky léků. Předkladatelé z řad koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibují úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizí podle nich také falešné recepty. Výjimky stanoví vyhláškou ministerstvo zdravotnictví. Elektronický recept mohou lékaři vystavovat po dohodě s pacientem už několik let. Systém ale prý není příliš využíván, drtivá většina receptů je nyní papírová.
Poslanci schválili také novelu vysokoškolského zákona. Ta počítá s tím, že studující matky i otcové zřejmě nebudou platit za prodloužení studia kvůli mateřské a rodičovské dovolené. Zůstat jim mají i studentské výhody. Nová pravidla, která by měla platit do měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, nyní ještě posoudí Senát. Cílem novely je motivovat vysokoškolačky, aby se nebály mít v době studií děti a nebyly znevýhodněny proti matkám, které mají zaměstnání. Doba přerušení studia by se podle novely po uznanou dobu rodičovství nezapočítávala do maximální možné délky studia. Pokud totiž kdokoli studuje o více než rok nad stanovenou dobu, musí si další prodloužení platit. Poplatky se přitom mohou pohybovat v řádu desetitisíců za semestr. Studující matky sice nyní mohou školu přerušit, ale ztrácejí tím postavení studentky a s tím spojené výhody.
