Projev sice útočný, ale neobvykle málo vypilovaný, bez státotvorných myšlenek a obsahově rozbředlý. Tak vnímají inaugurační projev prezidenta republiky Miloše Zemana politologové, které oslovila Česká televize. Podle Vladimíry Dvořákové z Katedry politologie Vysoké školy ekonomické šlo o jeden z nejhorších projevů, které Miloš Zeman kdy pronesl.
„Miloš Zeman dokázal vždy provokovat, překvapit, ale vždy tam byla jasná struktura, vědomí role, kterou hraje. Jestli je inaugurace, jestli je to předvolební projev, jestli je to diskuse s oponentem a podobně. Tento rozměr se úplně rozmělnil,“ charakterizovala politoložka Vladimíra Dvořáková slova, která zazněla z úst Miloše Zemana poté, co složil předepsaný slib a znovu se ujal funkce prezidenta republiky.
Politoložka se domnívá, že v projevu zcela chyběla část, která by se týkala mezinárodního postavení České republiky. „Nebylo tam vymezení ČR v rámci evropského, světového prostoru. Svět je v pohybu. Přijde mi to velmi zvláštní. Může to souviset i s tím, že tam nebyla vojenská přehlídka, protože i to je symbolika státnosti navenek. Ta tady nebyla, bylo to dovnitř,“ popsala.
Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ovšem upozornil, že ani jasná vize budoucích poměrů v České republice nezazněla. „Fakticky nemluvil moc o tom, co chce jako prezident dělat v rámci svých prezidentských pravomocí. Že předestřel svůj názor na ideální politickou situaci (…), je pěkné, nicméně prezident na to přímý vliv nemá,“ podotkl politolog.
Daniel Kroupa z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně shrnul projev Miloš Zemana jako „projev, který neslibuje do budoucna nic dobrého, vlastně do budoucna neslibuje skoro nic“.
Kroupa připomněl, že kromě médií kritizoval Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu také Zdeňka Bakalu, čímž mu ovšem podle politologa spíše než co jiného prokázal velkou čest. „Podle mě si to nezaslouží. Ve chvíli, kdy prezident při inauguračním projevu zmíní nějakého člověka, tak to znamená, že je ten člověk nesmírně důležitý,“ poukázal.
Lukáš Valeš z Právnické fakulty Západočeské univerzity pak poukázal na rozpor: formálně je inaugurace hlavy státu aktem, který nemá být oslavou volebního vítězství a příležitostí osočit domnělé soupeře, nýbrž oslavou nové hlavy státu.
„Miloš Zeman se k tomuto státotvornému pojetí přihlásil, když položil se svou manželkou a dcerou kytici k hlavě svatého Václava. Jak víme, svatý Václav je věčným patronem a vládcem české země a každý panovník, tedy i prezident, je pouze dočasným správcem země v jeho jménu. V tomto směru měl být také laděn projev,“ řekl Valeš.
V projevu mu chyběla státotvorná myšlenka. „Úkolem prezidenta není jenom zastupovat stát navenek, potřásat si rukou a podepisovat smlouvy, ale dělat to, na co obyčejným politikům nezbývá čas: starat se o státní ideu českého státu, myšlenky, hodnoty, ideje. A tady žádná myšlenka, státotvorná idea nebyla,“ dodal politolog.
Za trochu překvapivé považuje Stanislav Balík reakce některých politiků, kteří jsou obvykle považováni za blízké Miloši Zemanovi. „Vojtěch Filip ukázal distanc od formy prezidentského projevu,“ všiml si. Příliš nadšený nebyl z jeho vyznění ani premiér v demisi Andrej Babiš, nicméně Stanislav Balík se nedomnívá, že by inaugurační projev vedl k nějakému politickému rozkolu.
„Prezident nemluvil o ničem, co by mohlo výrazně naštvat ANO, SPD, KSČM, i když k tomu měl v jednu chvíli nakročeno. Když vykládal o tom, že někteří novináři jsou placeni konkrétním vlastníkem médií, možná mohl pokračovat. Nepokračoval a nepoukázal na nic dalšího,“ míní.
Projev poznamenaly i odchody politiků některých opozičních stran. Příčina odchodů byla podle politologů zřejmá. „Byla to zřejmě reakce na v tu chvíli znějící slova prezidenta republiky, který poměrně ostře útočil jak na Českou televizi, tak na konkrétní politickou stranu. Došlo k tomu, že ani prezident republiky v této jedinečné chvíli neuměl odložit radost z vítězství, ponížit, potupit protivníky a začal si vyřizovat své staré a nové účty v situaci, ve které ostatní přítomní neměli žádnou obranu. Neměli jak jinak projevit, že se nechtějí účastnit něčeho takového. (…) Udělali asi to jediné, co mohli, aby si zachovali vnitřní důstojnost, a odešli,“ řekl Stanislav Balík.
Podle Vladimíry Dvořákové prezidentova „formulace vyvolávala obavy o udržení svobody slova“. Daniel Kroupa, který sám býval aktivním politikem a jako takový slavnosti podobné té čtvrteční přímo zažil, pak odchod některých politiků ze sálu považuje za naprosto výjimečný krok. „Ani když prezident říkal věci, které se mi nelíbily, mě ani nenapadlo, že bych ze sálu odcházel,“ srovnal.
Dvořáková se přitom nedomnívá, že by bylo možné od Miloše Zemana očekávat, že bude ve svém druhém prezidentském období smířlivější a méně kontroverzní než v období prvním – naopak. Podobné to totiž bylo i u minulých hlav státu. „Pokud je tendence překračovat pravomoci v prvním období, ve druhém je to ještě silnější. I ti lidé mají pocit takového mesiášství – poslední příležitost naplnit to, co chci,“ shrnula.
