Kvůli přihlášení se k „revolučnímu odkazu“ převratu z roku 1948 čelí KSČM trestnímu oznámení, které podalo sedm nevládních organizací. Domnívají se, že se komunisté svým prohlášením, které vydali koncem února k 68. výročí převratu, dopustili trestných činů popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Místopředseda komunistické strany Jiří Dolejš považuje podstatu podání za absurdní.
„KSČM svým prohlášením schvaluje a snaží se ospravedlnit nejen zločiny komunistů, kterých se dopustili na svých spoluobčanech během diktatury v Československu, ale také nepromlčitelné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané komunisty v Sovětském svazu a v dalších komunistických diktaturách až do pádu režimu,“ uvedli autoři trestního oznámení z Centra pro dokumentaci totalitních režimů.
K trestnímu oznámení, které obdržela policie a Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, se připojily i další organizace, které sdružují bývalé politické vězně a lidi perzekvované komunistickým režimem, nebo se snaží sbírat jejich vzpomínky a připomínat historii. Patří k nim Platforma evropské paměti a svědomí, Konfederace politických vězňů ČR, Svaz Pomocných technických praporů – Vojenských táborů nucených prací ČR, Pražský akademický klub 48, obecně prospěšná společnost Post Bellum a Sdružení bývalých politických vězňů.
Historik: Komunisté se snaží přemalovat dějiny
Historik a bývalý ředitel Úřadu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček prohlásil podání trestního oznámení za „zoufalý akt lidí, kteří se nechtějí smířit“ s údajnou bagatelizací komunistického období. Žáček za její projev vnímá jak únorové prohlášení KSČM, tak i aktuální rozhodnutí Poslanecké sněmovny, která do kalendáře vrátila název Mezinárodní den studentů pro 17. listopad.
„Jsme svědky, že komunisté a extrémní levice se snaží přemalovat naše dějiny. (…) Snaží se sdělit zejména mladým lidem, že komunistický režim nebyl proti občanům, nebyl tak represivní,“ uvedl. „Je nám předkládáno naprosto bez skrupulí, že únor 1948 nebyl nic závažného. Že sice jednotlivci zklamali a přineslo to nějaké oběti,“ dodal bývalý předseda ÚSTR.
Konfederace politických vězňů únorové prohlášení KSČM odsoudila již dříve. Předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová a místopředseda Leo Žídek uvedli, že jedinou omluvou by mohlo být zrušení KSČM z jejího vlastního popudu.
Místopředseda KSČM: Revoluce není obdiv k nedemokracii
Místopředseda komunistické strany Jiří Dolejš označil podstatu trestního oznámení za absurdní. „Pokud někdo má alergii na slovo revoluce, je to jeho problém. Sociální revoluce jsou a budou. To ale neznamená, že to je obdiv k nedemokracii, zneužívání moci, a dokonce genocidiu, to považuji prostě za absurdní,“ řekl Dolejš. Podrobně se ale k trestnímu oznámení nechtěl vyjadřovat, dokud ho neprostuduje.
KSČM vydala 68 let od únorového převratu prohlášení, podle kterého se hlásí k jeho „revolučnímu základu“. „Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily,“ prohlásila KSČM s tím, že se po listopadu 1989 omluvila všem, jejichž život tyto „deformace“ (čili zinscenované procesy, vraždy při přechodu železné opony nebo trestání politických vězňů) negativně zasáhly. Jiří Dolejš nyní poznamenal, že se komunisté v roce 1948 dostali k moci v mezích ústavy, při dalším vývoji však demokracie dostávala „na frak“.
Komunisté letos také prohlásili, že probíhá dlouholetá kampaň, „jejímž úkolem je vnutit široké veřejnosti minimálně nepřesnou interpretaci tehdejších událostí, vysvětlit zásadní politické změny jako mocenský puč, popřít věrohodnost skutečnosti, že se na změnách podílely široké vrstvy občanů“.
- Únorový převrat 1948, komunistickou propagandou nazývaný Vítězný únor (slaven jako Den vítězství československého pracujícího lidu), bylo převzetí moci komunistickou stranou po vládní krizi, kterou vyprovokovali komunisté.
- Prezident Edvard Beneš po komunistickém nátlaku přijal 25. února 1948 protestní demisi dvanácti demokratických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se tím definitivně dostalo do područí Sovětského svazu.
- Vlivem poválečného posílení držela KSČ během únorového převratu všechny významné vlivové instituce (odbory, rozhlas), disponovala i vlastními polovojenskými jednotkami – Lidovými milicemi. Po obsazení všech vládních křesel začaly tzv. akční výbory Národní fronty (samozvané řídicí jednotky držené komunisty) společenskou čistku.
- Následné období komunistické diktatury, které skončilo listopadem 1989, si vyžádalo tisíce obětí. Z politických důvodů bylo popraveno téměř 250 lidí, přes 200 000 jich bylo odsouzeno k nepodmíněnému trestu. Asi 4500 z nich ve vězeňských zařízeních a pracovních táborech zemřelo. Na 170 000 lidí zemi opustilo, několik stovek lidí bylo při pokusu o překročení hranic usmrceno.
