V souvislosti s březnovou protivládní demonstrací, po níž se část účastníků pokusila sundat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea, zahájili policisté v sedmi případech úkony trestního řízení. V Otázkách Václava Moravce to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Pražští policisté podle něj postupovali v souladu se zákonem. O nějaké provokaci vůbec nemůže být řeč, dodal.
Policie zahájila po protivládní demonstraci trestní řízení v sedmi případech, sdělil Vondrášek
30 minut
Hostem Otázek Václava Moravce byl policejní prezident Martin Vondrášek
Už čtrnáct dní se digitálním prostředím šíří záběry, které mají dokládat údajné policejní provokace z demonstrace, kdy část protestujících na Václavském náměstí chtěla strhnout ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea. Podle Vondráška už jsou k dispozici výsledky vnitřní kontroly. „V tuto chvíli mohu konstatovat, že za mě si pražští policisté počínali v souladu se zákonem,“ zdůraznil.
To, že by policisté útok na Národní muzeum provokovali, označil za úplný nesmysl. „Ani chronologicky to nebylo možné,“ podotkl. Popsal, že na místě byly v tu dobu dvě shromáždění dvou názorově rozdílných táborů. Zatímco před Národním muzeem byli podporovatelé Ukrajiny, na Václavském náměstí se sešli ti, co protestovali proti vládě.
„Od začátku jsme se snažili tyto dva tábory nějakým vhodným způsobem oddělovat. Dokonce jsme se domluvili s tím shromážděním před Národním muzeem, že by bylo lepší před ukončením shromáždění na Václavském náměstí to místo opustit. Lidé, co se tam sešli, nás poslechli. Naši těžkooděnci je doprovodili do Vinohradské ulice, abychom předešli tomu konfliktu,“ popsal Vondrášek.
Následně se stala cílem části lidí ze shromáždění na Václavském náměstí ukrajinská vlajka na muzeu. „Šli jednoznačně s cílem násilně vstoupit do Národního muzea a vlajku odstranit. A policie tady je od toho, aby zjednala pořádek,“ řekl. Policisté se podle něj snažili nejprve s těmito lidmi domluvit, ale to prý nebylo možné. „Došlo ke strkanicím, naštěstí krátce poté přišli policisté speciální pořádkové jednotky. To znamená, že o nějaké provokaci vůbec nemůže být řeč,“ dodal.
Do incidentu se zapojil i děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík, což byl jeden ze spouštěčů sporu o jeho setrvání ve funkci. Ševčík tvrdí, že pouze doprovázel muže zbitého policií. Vondrášek k tomu řekl, že Ševčík na místě mluvil s jedním z velitelů zásahu a ten mu sdělil, že pokud byl svědkem protiprávního jednání, má to jít nahlásit na nejbližší služebnu do Krakovské ulice. „To se nestalo,“ konstatoval policejní šéf.
Napadení auta i útok na úřední osobu
V souvislosti se shromážděním policisté podle Vondráška zajistili dvacet lidí. „V sedmi případech jsme již zahájili úkony trestního řízení. V jednom případě projev sympatií k hnutím směřujícím k potlačování práv svobod člověka, v druhém případě pro trestný čin podněcování k trestnému činu,“ přiblížil. Tři trestní řízení byla zahájena v případě napadení auta kvůli tomu, že mělo ukrajinskou poznávací značku, a to kvůli poškozování cizí věci, pro výtržnictví a pro násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Ve dvou případech pak podle Vondráška policisté zahájili trestní řízení pro podezření z trestného činu útoku na úřední osobu.
Vondrášek řekl, že policie si uvědomuje, že lidé mají právo vyjádřit svůj názor a shromažďovat se. „Jestli se někdo rozhodne protestovat proti vládě, ať si protestuje, jestli někdo říká, že podpora uprchlíků je vyšší, než podpora občanů České republiky, s čímž já nesouhlasím, tak samozřejmě na to má svaté právo. Ale v případě, kdy začne schvalovat ruskou agresi na Ukrajině a válečné zločiny, které tam jsou beze sporu páchány, tak už překračuje zákon a policie musí zakročit,“ prohlásil.
Vondrášek doplnil, že při vnitřní kontrole policie řeší kvůli situaci u muzea čtrnáct podání, z toho třináct v režimu upozornění, které na rozdíl od stížností zpravidla podávají takzvané nezúčastněné osoby, tedy nikoliv přímí účastníci děje.
V Česku podle Vondráška strmě přibývá takzvaných zločinů z nenávisti. Zatímco v roce 2020 jich bylo spácháno 140, o rok později už šlo o 209 případů, loni jich pak bylo 282. Policejní prezident proto považuje za dobré, že začal s novým rokem fungovat specializovaný policejní útvar s celostátní působností – Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.
Balážova žádost o propuštění
Vondrášek se v pořadu vyjádřil také k tomu, že šéf Útvaru pro ochranu prezidenta ČR Martin Baláž požádal o propuštění ze služebního poměru. Vondrášek řekl, že usiluje o to, aby Baláž zůstal u policie.
„Mrzí mě, že požádal o propuštění,“ podotkl a pochválil nejen Balážovu práci u prezidentské ochranky, ale také kariéru krizového vyjednávače i působení v týmu Tempus. „Stále se bavíme o tom, zda by se u policie nenašlo nějaké místo, kde by mohl předávat své zkušenosti,“ uvedl s tím, že Balážovi nabízel post na stejné funkční úrovni u jiného útvaru s celorepublikovou působností, což ale Baláž odmítl.
Jeho nástupce v čele útvaru začne prezidium hledat v dubnu, místo chce obsadit od 1. května. Nový prezident Petr Pavel podle médií dříve uvedl, že k části ochranky necítí důvěru, a to kvůli propojení Baláže a bývalého vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře.
140 procent průměrné hrubé mzdy
Vondrášek mluvil také o platech příslušníků sboru. Žádá, aby pobírali 140 procent průměrné hrubé mzdy a civilní zaměstnanci sboru nad devadesát procent. Požadavek chce vznést na dubnové Bezpečnostní radě státu. Loni brali policisté průměrně 51 969 korun, občanští zaměstnanci sboru pak 31 083 korun.
Zdůraznil, že policie má v posledních dvou letech podstav kolem tisícovky policistů. Aktuálně je policistů 39 422, což je nejméně od roku 2015. „Pakliže má být zachován stejný bezpečnostní standard, potřebujeme k tomu adekvátní personální zajištění,“ zdůvodnil. Podotkl, že policii se sice v posledních třech letech daří rekordně nabírat nové lidi, zároveň ale sbor zestárl, a rekordně vysoké jsou proto i odchody.
