Národní centrála proti organizovanému zločinu dělá podle ČT první kroky v trestním řízení kolem případu avizované a pak zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Policisté by tak měli vyslechnout i účastníky schůzky z poloviny dubna – tehdy se na ministerstvu vnitra sešli s jeho vedením mimo jiné i zástupci dvou tajných služeb a policejní prezident. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej sdělil, že podezření se týká dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.
Ibehej dále zopakoval, že okolnostmi Hamáčkovy cesty se policejní centrála začala zabývat z vlastní iniciativy. Doplnil, že věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. „Vzhledem k tomu, že přípravné řízení je neveřejné, NCOZ k věci zatím nebude poskytovat žádné další informace,“ uzavřel.
Zásadní mají být výpovědi aktérů klíčové schůzky z 15. dubna na ministerstvu vnitra. Hamáček s nimi podle zdrojů Seznam Zpráv měl mluvit o plánech na cestu do Moskvy, včetně zajištění vakcín Sputnik a summitu Biden–Putin výměnou za uhlazení vrbětického skandálu. To vicepremiér odmítá a už kvůli článku podal trestní oznámení i žalobu.
„Já už za sebe nemám, co bych dodal. Teď už je to částečně v rukou orgánů činných v trestním řízení a částečně v rukou soudu,“ uvedl Hamáček. Podle informací České televize se však Hamáček o možné důsledky cesty do Moskvy zajímal. Při schůzce 15. dubna na ministerstvu vnitra chtěl od zpravodajských služeb vědět, co se může při jednáních v Rusku odehrávat a jak by měl reagovat, pokud by došlo na kauzu Vrbětice.
Hamáček pro ČT zopakoval, že už se kauze vyjadřovat nebude. „Já už jsem řekl všechno, a řekl jsem to tam, kde mám, to znamená na uzavřených jednání sněmovny, a dál už to komentovat nebudu,“ prohlásil.
Už 7. dubna měl Hamáček informace o tom, že do výbuchů ve Vrběticích jsou zapojeni agenti ruské vojenské rozvědky. O pět dní později ho prezident pověřil řízením ministerstva zahraničí a už ten den vicepremiér mluvil o možné cestě do Ruska kvůli vakcínám. Ve středu 14. dubna oznámil, že do Moskvy odletí, nakonec cestu zrušil. Zásadní pro to měla být právě schůzka 15. dubna. Později ministr vnitra tvrdil, že cesta byla zastírací manévr.
Jenže verzi o tom, že cesta do Moskvy byla kamufláž, žádná zpravodajská služba ani policejní prezident nepotvrdili. Podle informací ČT se k tomu chtějí vyjádřit právě při vyšetřování NCOZ. Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že o žádné kamufláži neví. „O žádné kamufláži nevím. Já jsem zkrátka vystupoval proti té cestě a ta se nezrealizovala,“ sdělil Babiš.
Aby detektivové NCOZ mohli začít s výslechy, budou muset například ředitelé bezpečnostních služeb i policejní prezident požádat o zbavení mlčenlivosti. Řešit to budou jejich nadřízení – tedy také Hamáček coby ministr vnitra a Lubomír Metnar (za ANO), šéf resortu obrany.
Vrchní státní zastupitelství už policejní záznam dostalo
Server Seznam Zprávy napsal, že pražské vrchní státní zastupitelství už policejní záznam o zahájení úkonů trestního řízení obdrželo. Potvrdil mu to státní zástupce Marek Bodlák. „K popisu skutků a jejich případné právní kvalifikaci se v této fázi řízení nemůžeme blíže vyjádřit,“ sdělil.
„Obecně platí, že orgány činné v trestním řízení konají z úřední povinnosti, přičemž pečlivě vyhodnocují mimo jiné i informace z médií, a dospějí-li k závěru, že zjištěné skutečnosti důvodně nasvědčují podezření ze spáchání trestného činu, jsou zahájeny úkony trestního řízení,“ dodal Bodlák.
Za čin hrozí až dvanáct let vězení
Ohrožení utajované informace se dopustí ten, kdo „vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí“.
Sazba se liší podle stupně utajení informace, uložit lze až dvanáct let vězení a trestná je i příprava činu. Stejně vysoký trest je možné uložit také v nejzávažnějších případech zneužití pravomoci úřední osoby. Příprava tohoto činu je rovněž trestná.
