Policie by měla zřídit novou jednotku, jejíž členové budou používat drony. Základny pro bezpilotní letecké přístroje by v příštích dvou letech mohly vzniknout v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. Záměr ministerstva vnitra schválila vláda. Policie také plánuje zlepšit ochranu před drony, například u prezidentských sídel – Pražského hradu a lánského zámku. Celkové náklady do konce roku 2019 budou 160 milionů korun.
Policie bude mít dronovou jednotku, chce lépe chránit Hrad i Lány
Policie si od dronů slibuje to, že pomohou rozšířit dosavadní možnosti, které mají na starosti pozemní složky nebo pilotované vrtulníky. Bezpilotní letouny by mohly pomáhat zejména při pátrání po pohřešovaných osobách v těžko přístupném terénu, leteckém snímkování, monitorování situace při bezpečnostních opatřeních, dokumentaci při požárech, průmyslových haváriích, přírodních katastrofách, pyrotechnickém průzkumu nebo ostraze státních hranic.
Policisté nyní mají 12 dronů, které patří do kategorie běžně dostupných zařízení, a používají je například v krajích. Nově by chtěla policie koupit osm vyspělejších letounů pro speciální jednotku. Měly by například systém šifrování přenosu obrazu a zvuku a odolaly by rušičkám.
Náklady na nákup dronů, údržbu, opravy či vybavení policejních specialistů se v materiálech pro jednání vládního kabinetu odhadují na 43 milionů korun, další peníze budou potřeba na platy nových policistů.
Nová jednotka má spadat pod leteckou službu a celkem má mít 28 členů. Prvních deset lidí by chtěla policie přijmout letos. Pro obsluhu stroje jsou potřeba dva lidé – jeden bezpilotní letoun řídí a druhý se stará o systémy. První základna by měla být připravena nejpozději v příštím roce v Praze, v ostatních městech vzniknou nejpozději ve druhé polovině roku 2019.
- Pro bezpilotní letadla do dvaceti kilogramů pro rekreační účely není potřeba povolení, platí však řada omezení. Předpisy například zakazují létání výše než 300 metrů, létání po setmění a v bezletových zónách, které jsou například kolem jaderných elektráren, vojenských objektů nebo letišť.
- Zakázáno je létat nad lidmi, liniovými stavbami (silnice, dálnice, železnice) nebo některými kulturními či přírodními památkami. Letoun nesmí také snímat osoby a jejich soukromí bez jejich přímého souhlasu. Majitel dronu musí na letící stroj vždy vidět.
- Pro komerční natáčení nebo fotografování je nutné mít povolení k létání, povolení k leteckým pracím a pojistku pro případ nehody. Letadla registruje Úřad pro civilní letectví. Správní poplatky k povolením stojí celkem zhruba sedmnáct tisíc korun, pojistka pak osm tisíc za rok.
- Za porušení předpisů může úřad uložit pokutu až 5 milionů korun. Řešit může případy až tři roky zpětně. Další postihy hrozí například za ohrožení bezpečnosti, zdraví nebo majetku. Prodej záběrů nebo snímků bez povolení pak může být trestným činem neoprávněného podnikání, za což hrozí až osm let vězení.
- Zdroj: ČTK, ČT, Česká asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel
Policie chce i rušičky civilních dronů
Vládní materiály zároveň upozorňují na možná rizika spojená s rostoucí oblíbeností dronů mezi lidmi. Zařízení mohou například nést výbušniny nebo pořizovat záznamy pro přípravu trestného činu či teroristického útoku.
Česká policie zatím nemá speciální zařízení, které by bylo schopné rozpoznat bezpilotní letoun a zneškodnit ho. Do roku 2020 se proto chce podílet na testování a vývoji systému, který by umožnil nad podezřelými přístroji převzít kontrolu. Systém by měl umět monitorovat předem určený vzdušný prostor a odklonit stroj jinam.
Do té doby chce policie koupit zařízení, která jsou nyní dostupná. Jde například o elektronické rušičky, radary nebo analyzátory radiového signálu. Tato zařízení by se měla objevit na některých důležitých budovách včetně prezidentských sídel. Policie by chtěla pořídit i dvě speciální vozidla s tímto vybavením.
Rušení může být neúčinné
Podle předsedy České asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel Petra Lněničky je rušení frekvence dronu nebo jeho sestřelení problémové – legislativně i technicky. Podle něj by mělo být cílem předcházet narušení prostoru.
7 minut
Petr Lněnička, předseda České asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel
„Bezpilotních letadel a jejich způsobů ovládaní je tak obrovské množství, že technologie převzetí bezpilotního letadla má jen omezené možnosti, nevyřešíte všechno. Sestřelení nepřichází v úvahu, protože by to padlo například mezi návštěvníky, nebo kdyby to opravdu neslo nějakou nálož nebo nebezpečný náklad, tak by to jenom zhoršilo situaci,“ upozorňuje.
„Pokud se bavíme o malých, komerčně prodávaných bezpilotních letadlech, tak tam jsou frekvence, řídicí software a komunikace známé. Na druhou stranu pokud jde o něco profesionálně vyrobeného z mnoha různých dílů, tak tam frekvence a komunikační protokoly nejsou známé a převzetí by bylo velmi komplikované, čili pravděpodobně neúčinné,“ dodal Lněnička.
Pokuty za drony