Interpretace kauzy Čapí hnízdo byla v prostředí Bruselu nejednoznačná, uvedl Petr Zahradník. Ekonom a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, poradní instituce Evropské unie, byl v pátek hostem pořadu Interview ČT24. I když daný případ podle něj nebyl v pořádku, podobných kauz by bylo možné v Česku najít několik desítek. Moc se o nich však nemluví.
Podobných kauz jako Čapí hnízdo bychom v Česku našli možná desítky, míní ekonom
Ekonom Petr Zahradník hostem pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) patrně končí. Státní zástupce ho zastavil. Ještě to však nemusí být definitivní, nejvyšší žalobce Pavel Zeman má tři měsíce na to, aby věc posoudil. Podle pátečního rozhodnutí byla farma Čapí hnízdo malou nebo střední firmou, i když to tak původně nevypadalo, a proto měla na dotaci nárok.
Interpretace kauzy v evropských strukturách byla podle ekonoma Petra Zahradníka, který se v prostředí EU pohybuje, nejednoznačná. „Bylo v podstatě poprvé, kdy se v podobné pozici ocitl takto vysoce postavený představitel některé z členských zemí,“ řekl Zahradník. Dodal, že v současnosti už ale Babiš v tomto ohledu jediný není.
„Myslím si, že ta kauza byla hodně zkracována, že byla dosti karikována a že nebyla posuzována ve vší komplexnosti,“ dodal.
Samotného Petra Zahradníka se na Čapí hnízdo v Bruselu ptali zahraniční kolegové. „Bylo to vnímáno a zcela určitě to většinou nebylo vnímáno pozitivně,“ poznamenal.
„Nicméně, když jsem se v této situaci ocitl, reagoval jsem protiotázkou, jak by si dotyčný v dané záležitosti představoval čisté řešení. A musím říct, že ne vždy jsem se dočkal adekvátní odpovědi s tím, že koneckonců tato kauza je nějakých deset nebo jedenáct let stará a v podstatě se řeší zpětně. A to je poměrně komplikovaný parametr jejího racionálního vyřešení,“ dodal Zahradník.
Okolnosti týkající se vyplácení dotací se podle něj v poslední dekádě mnohdy měnily. „Nicméně definice malé a střední firmy, respektive její závislosti na nějaké velké firmě, si myslím, že se až tak výrazným způsobem neměnila. Podle mého názoru daná kauza, o které se bavíme, nebyla v pořádku,“ uvedl ekonom.
„Na druhou stranu podobných kauz v České republice při troše pozornosti bychom byli schopni identifikovat možná několik desítek a ty zůstávají zcela v tichosti,“ poznamenal Zahradník s tím, že si dokáže představit, že po pátečním verdiktu si oddechlo několik desítek, možná stovek lidí, kteří ve stejném období řešili podobné případy.
Zahradník: Většina projektů byla bez problémů
To, že má Evropská unie dotační politiku, je podle Zahradníka žádoucí. „Je správné mít evropský rozpočet. Dokonce si troufám tvrdit, že ten evropský rozpočet vůči HDP by měl být větší než jedno procento, ale v mnoha ohledech by měl pracovat jiným způsobem,“ domnívá se ekonom.
„My se tady samozřejmě zabýváme jednotlivými problémy, které jsou křiklavé, které jsou mediálně atraktivní, ale například v předcházejícím programovém období bylo na území České republiky řešeno nějakých 120 tisíc projektů,“ poznamenal s tím, že většina z nich byla bezproblémová.
Smysluplné podle něj je, když se dotační prostředky podaří zacílit na problematické oblasti. „To znamená, že cílem není za každou cenu dotace bez ohledu na účel vyčerpat,“ uvedl. Aby dotace byly smysluplné, měl by se naopak účel sledovat.
Celý rozhovor je k dispozici ve videu.