Vláda ohlásila v pondělí nové formy pomoci ekonomice. Mají se utlumit programy Covid – nájemné, ubytování, sport. Místo nich má fungovat jeden nový kompenzační bonus, navýšený z 500 až na 1000 korun na den, který by byl vázaný na propad tržeb alespoň 50 procent. Podle rektorky Mendelovy univerzity v Brně a ekonomky Danuše Nerudové budou kompenzace nespravedlivé. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula má za to, že vláda nerozhodovala podle odborných podkladů. Oba byli hosty Událostí, komentářů.
Plánované kompenzace jsou nedostatečné a odfláknuté, hodnotí Středula a Nerudová
Události komentáře: Josef Středula a Danuše Nerudová o koronavirových kompenzacích (zdroj: ČT24)
Navýšení kompenzačního bonusu na tisíc korun denně Nerudová vítá. „Částka 500 korun na den byla velmi nízká a mnohdy nepokrývala ani fixní náklady živnostníků,“ říká ekonomka. Chválí i vyšší nemocenskou, která má lidi motivovat, aby zůstávali v karanténě. Mělo by se to ale podle ní týkat i živnostníků, kteří si nemocenskou platí.
Se zbytkem kompenzací je ale Nerudová nespokojená. Nenahrazují podle ní dostatečně vzniklé škody. „Bohužel je to fixováno na zaměstnance, může to vést k diskriminaci. Podpora bude činit 500 korun na zaměstnance bez ohledu na to, jak velké náklady podnik má,“ uvádí Nerudová. Šla by cestou kompenzace tržeb nebo nákladů.
Ekonomka porovnává například podniky, které spoléhají na automatizaci, a ty, které ne. Moderní podniky dostanou paradoxně podle tohoto systému menší podporu, i když musely například investovat do nových strojů. „Z principu to považuji za špatné sdělení a komunikaci směrem k podnikatelům,“ myslí si Nerudová.
Velice kriticky se na nové kompenzace dívá i Středula. Vláda podle něj nerozhodla na základě relevantních podkladů a analýz. „Říká se snížení tržeb o 50 procent, mezitím ale vláda vypnula EET, takže nemá podklad, podle kterého by to poměřovala. Je to neuvěřitelně řešený nápad, opravený nápad bude špatný, nekomunikuje se to s těmi, kterých se to týká, a výsledek bude velmi vážná situace,“ říká Středula.
Kurzarbeit v nedohlednu
Odborový předák kritizuje i dopady kompenzací na nejméně vydělávající zaměstnance. Podle něj by měla vláda stávající programy prodloužit. Odkládá se přijetí kurzarbeitu a místo toho se prodlužuje program Antivirus.
Středula kritizuje, že hnutí ANO zdržuje přijetí kurzarbeitu pozměňovacími návrhy. „Je to materiál, který předkládá koaliční vláda a sami koaliční poslanci předkládají protilehlé návrhy, které jdou proti podnikatelům a zaměstnancům,“ myslí si Středula.
„To, že nemáme kurzarbeit, nám betonuje trh práce a neumožňuje transformovat ekonomiku,“ přibližuje Nerudová. I přes návrh poslance ČSSD Romana Sklenáka ale podle ní připravovaný kurzarbeit není tak kvalitní jako v Německu. Tam tento zákon přitom zásadně pomohl transformovat pracovní trh po poslední ekonomické krizi, upozornila.
Šéf odborů doufá, že i přes současnou nevlídnou situaci se podaří boj s koronavirem zvrátit. Naděje vkládá hlavně do očkování. „Šance na rychlé zvednutí ekonomiky po očkování je pravděpodobná a moc bychom si to přáli,“ říká Středula.
Nerudová pak vnímá jako zásadní krizi důvěry občanů vůči vládě. „Domnívám se, že pokud nedojde k obnovení důvěry, stát nejistotu spíše zvyšuje tím, že strategicky neřídí, tak nás čekají dlouhé měsíce lockdownu, než naočkujeme veškerou populaci,“ myslí si Nerudová. Nedůvěra prohlubuje krizi především proto, že lidé opatření nedodržují.