Vládní tým debatuje o první verzi státního rozpočtu a dosud zůstává nejasné, o kolik vzrostou příští rok platy. Dohoda je ale na tom, že učitelé si polepší výrazně víc než ostatní. Odbory žádají patnáctiprocentní růst, ministryně financí už České televizi oznámila, že počítá s růstem o pět procent nižším, i to by ale mělo stačit na splnění slibu, že v roce 2021 bude průměrný plat učitele 45 tisíc.
Ministerstvo v lednu a únoru v průzkumu zjišťovalo, kolik je ve školách kvalifikovaných učitelů, jaké mají aprobace a kolik učitelů ředitelé hledají. Dotazníky vyplnilo podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) 99 procent škol.
V českých školách v současnosti pracuje zhruba 150 tisíc učitelů, což je o osmnáct set méně, než kolik by bylo potřeba. V září navíc může deficit ještě vzrůst, protože podle Václava Jelena z oddělení školských statistik bude třeba dostat za katedry hned šest tisíc nových kantorů – a s výhledem do dalších pěti let by se podle informací škol celkový počet poptávaných učitelů mohl vyšplhat na více než jedenáct tisíc.
Návraty
Před tabule se tak čím dál častěji staví do role učitelů lidé bez pedagogického vzdělání. Podle průzkumu ministerstva školství je nejvyšší podíl učitelů bez kvalifikace, a to 12,5 procenta, v Karlovarském kraji. V základním školství je to dokonce 19 procent.
„Myslím, že zajímaví lidé budou do škol přicházet ve chvíli, kdy budou moci dělat zajímavou práci. To znamená, pokud opravdu dojde k redukci rámcových vzdělávacích programů a učitel bude mít větší možnost rozhodovat o tom, co a proč učí. To je věc, která může přitáhnout,“ řekl odborný konzultant EDUin Tomáš Feřtek.
Podle ministerstva školství se začínají vracet i vystudovaní učitelé, kteří školní chodby dříve opustili. „Důvodem, proč se navracejí, je přidávání a zvyšování atraktivity v posledních letech,“ uvedl ministr školství Plaga.
Navrátilci se daří obsazovat zhruba čtyři tisíce učitelských míst, do školství pak nastupuje kolem tří tisíců čerstvých absolventů. Ani tato souhra ale nesaturuje podstav, před kterým varují výše zmínění ministerští statistici.
Vpustit do školství lidi bez pedagogického vzdělání
Průměrný věk pedagogů navíc aktuálně dosahuje 47,2 roku. Ministr školství v úterý poukázal na to, že věk učitelů je vyšší zejména u nedostatkových aprobací, v některých případech je to podle něj i alarmující. Například fyzikářům na středních školách je v průměru kolem 51 let.
Současný nedostatek učitelů může podle ministra pomoct řešit úprava zákona o pedagogických pracovních, která by měla do škol pustit i lidi bez pedagogického vzdělání. Ministr chce přeložit novelu zákona, příští týden by ji měla projednávat vláda.
„Chceme, aby na školách mohli působit lidé s vysokoškolským vzděláním s tím, že si doplňující pedagogické studium dodělají do tří let poté, co na tu školu vstoupí,“ řekl ministr. Podle připravovaného návrhu by jim po nástupu do školy měl pomáhat zkušenější učitel.
„Ukazuje se, že je důležité přitahovat ty lidi, kteří během své pracovní kariéry zjistí, že by je bavilo učit. Cestu jim máme připravit tak, aby mohli učit efektivně, protože to bude přispívat k propojení reálného života a života škol. A to je něco, co hodně chybí,“ dodal Feřtek.
Růst platů? „Skoro tomu začínám věřit,“ říká Feřtek
Situaci může podle resortu zvrátit i naplnění koaličního slibu, že učitelské platy porostou víc než výplaty ostatních zaměstnanců státu. Motivací k vystoupání před katedru jsou často totiž právě peníze. Vloni byl průměrný učitelský plat asi 35 089 korun, do podzimu 2021 se má dostat asi na pětačtyřicet tisíc.
„Uzpůsobím nárůst platů tak, abychom v roce 2021 dosáhli tohoto cíle. Jinými slovy bude stačit těch deset procent, abychom dosáhli závazku v roce 2021,“ uvedla už v neděli v České televizi ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle Plagy musí být splněn i ten požadavek, že „pedagogické platy porostou rychleji než ve veřejné správě“. A i tento požadavek má být splněn. Ministerstvo financí počítá s růstem platů pro ostatní zaměstnance na hranici inflace, tedy kolem tří procent.
„Skoro tomu začínám věřit. Už předchozí ministr a ministryně se snažili o totéž, po dlouhých letech došlo k reálnému přidání reálných peněz učitelům, dříve se spíše jen kouzlilo s čísly. A ministr školství tvrdí, že peníze jsou ve státním rozpočtu zajištěné i do výhledu. Byl bych proto v tomto spíše optimista, myslím, že to není úplně nesmysl,“ uvedl Feřtek.
Růst platů podporuje i opozice
S růstem platů ve školství souhlasí i opozice, která by podpořila i patnáctiprocentní růst. „Já bych učitelům přidal víc, to je povolání, které si to zaslouží,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
„Máme miliardové úspory, které je možné realizovat v rámci současného rozpočtu, je možno zrušit inkluzi ve školství – tam je to miliarda korun,“ uvedl předseda hnutí SPD Tomio Okamura. A proti nejsou ani Piráti. „Podporujeme razantní růst platů učitelů o patnáct procent, jak vláda slibovala,“ řekl ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Jednání o platech by mělo proběhnout už příští týden. Na pondělí svolává premiér mimořádnou tripartitu.
Po učitelích školy volaly už před čtyřmi lety
Předchozí mimořádný průzkum nedostatku učitelů dělalo ministerstvo v roce 2015. Zhruba 17 procent ředitelů tehdy uvedlo, že chybí vyučující pro první stupeň základní školy. Přibližně 16 procent označilo za nedostatkové angličtináře, 15 procent učitele mateřských škol a 8,5 procenta fyzikáře.
Matematikáři chyběli 5,3 procenta ředitelů, učitelé hudební výchovy 4,8 procenta, chemikáři 4,2 procenta, tělocvikáři 3,8 procenta, učitelé výtvarné výchovy 3,7 procenta a němčináři 3,1 procenta ředitelů.
V Česku je nyní 5287 mateřských škol, 4172 základních škol a 1290 středních škol. V mateřských školách pracuje 32 233 pedagogů, v základních školách 77 573 a ve středních školách 45 270 učitelů.
