Už podeváté se ve sněmovně sešla vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Jako první přišel na řadu exministr vnitra Martin Pecina – podle něj se o reorganizaci policie mluvilo už v letech 2009 a 2010 a sloučení útvarů prý navrhoval i Robert Šlachta, který teď patřil mezi nejhlasitější kritiky reformy. Svou výpověď už má za sebou i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který patřil ke kritikům reformy. Před poslanci vystoupí i bývalý ředitel olomoucké pobočky GIBS Tomáš Uličný, policie ho kvůli korupční kauze Vidkun prý nezákonně vyslýchala 45 hodin v kuse.
Pecina před poslanci mluvil jen krátce. Novinářům řekl, že za ním na přelomu let 2009 a 2010 přišli bývalí šéfové obou útvarů Robert Šlachta a Libor Vrba. „Sdělili mi, že by bylo vhodné v nějakém střednědobém horizontu oba dva útvary spojit pod jednotné velení s tím, že jeden z nich by dělal velitele a druhý jeho zástupce,“ řekl Pecina.
Dodal, že se pak ptal na názor tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Martinů. „On mně řekl, že v Německu snad taková organizace policie je a že v české policii se také dlouho hovoří o tom, že by mělo vzniknout něco jako Národní kriminální úřad,“ řekl Pecina. Jenže reforma nezačala a Pecina ve funkci po volbách skončil.
Šlachta ale na Pecinova slova reagoval s tím, že se navrhovalo zejména sloučení analytických částí obou útvarů. Předejít by se tím mohlo například situacím, aby protikorupční i protimafiánský útvar nepracovaly na stejném případu.
„Jinak měly oba útvary zůstat svébytné,“ tvrdí Šlachta. Podle něj se nenavrhovalo sloučení útvarů tak, jak se uskutečnilo v letošním roce, kdy se spojily pod jednotné velení do Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Pelikán: Zadání komise bezbřehé, vyšetřuje všechno a nic
Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána vyšetřuje sněmovní komise všechno a nic. „Už když se komise zřizovala, tak jsem vyjadřoval svůj názor, že to zadání je tak bezbřehé, že mám obavu, že ta komise bude vyšetřovat všechno a nic. Mám trochu pocit, že tak to trochu i je,“ řekl po svém vystoupení Pelikán novinářům.
Podle něj mu poslanci kladli obecné dotazy. „Zopakovali jsme si moje hodnocení všech událostí. Nemyslím, že jsem mohl přinést světlo do těch událostí a asi jsem ho ani nepřinesl,“ dodal Pelikán s tím, že dodnes nebyly rozptýleny obavy, které změny u policie doprovázely.
Ministr před komisi přišel mimo jiné kvůli tomu, že jako kritik reformy hrozil rezignací, ale ministerské křeslo nakonec neopustil. „V první řadě bych chtěl znovu upřesnit, že jsem nikdy neavizoval svojí rezignaci, že jsem avizoval to, že pokud k reformě dojde, tak zvážím, zda bude mít smysl, abych dále v té funkci setrvával,“ řekl Pelikán. Dodal, že jeho setrvání ve funkci smysl má.
Uličný: Kvůli Vidkunu mě vyslýchali pětačtyřicet hodin v kuse
Posledním mužem, jenž v pondělí předstoupil před komisi, byl bývalý šéf olomoucké pobočky Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáš Uličný, který figuruje jako svědek v olomoucké korupční kauze Vidkun. V médiích se objevily informace, že odposlechy v tomto případu zachytily informace o tom, že reorganizace policie souvisí s plánem na odstranění šéfa Roberta Šlachty.
Uličný po vystoupení před poslanci novinářům řekl, že byl kvůli Vidkunu nezákonně vyslýchán 45 hodin v kuse. Podle předsedy komise Blažka tato informace členy komise zaujala, protože se o důkazy získané v korupční kauze Vidkun opírá několik osob, které před poslanci už vypovídaly – a je důležité, zda byly důkazy k případu získávané zákonným způsobem.
Po výslechu Uličného Blažek uvedl, že má dojem, že se uvnitř policie, mezi některými orgány inspekce a zejména olomouckým vrchním státním zastupitelstvím vede delší dobu boj, který se týká například personálních záležitostí. „To sdělení je nemilé z toho důvodu, že když to člověk poslouchá, tak bych se nedivil, kdyby vyšetřování některé trestné činnosti bylo minimálně řečeno paralyzováno,“ podotkl Blažek.
Závěrečná zpráva komise by měla být v lednu 2017
Zákonodárci už ustavili necelou dvacítku vyšetřovacích komisí. Ta první, pro dohled nad objasněním událostí 17. listopadu, vznikla hned na sklonku roku 1989. Vedl ji komunista Jozef Stank, a vzhledem k okolnostem v ní zasedli i studenti vysokých škol. Podle současných pravidel už jsou členy výhradně poslanci. Mají právo žádat nejrůznější dokumenty a vyslýchat svědky. Vznik komise musí iniciovat minimálně 40 členů dolní komory.
V minulosti byla předmětem vyšetřování například kauza IPB. Konečná zpráva konstatovala, že prodej peněžního domu byl pro stát nevýhodný. Česká národní banka ale dokument označila za nevyvážený a policie nikomu nic nedokázala.
Trestním oznámením vyvrcholila činnost komise k Opencard. Zákonodárci ho podali na žalobkyni Dagmar Máchovou, protože podle jejich názoru šlo vyšetřování pražské jízdenky do ztracena. Státní zastupitelství nejdřív podnět odložilo - od října ale jmenovaná čelí obvinění, že zneužila pravomoc.
Poslanci chtěli v minulosti zřídit komise i k armádním zakázkám, projektu elektronického zdravotnictví IZIP nebo k fotovoltaice. Návrhy ale neprosadili.
Slučování elitních policejních útvarů vyvolalo roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO a reformu kritizovali i někteří žalobci. Komise se v posledních týdnech zabývá různými podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů z protimafiánského útvaru i státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství.
Výsledky vyšetřování měly být známy do konce října. Komise však ještě potřebuje vyslechnout řadu aktérů. Požádala proto o prodloužení lhůty, čemuž poslanci vyhověli. Na výslednou zprávu má komise nově čas do konce ledna.
Šlachta, Tuhý nebo Ištvan budou vypovídat podruhé
Komise si chce ještě pozvat například žalobkyni z olomouckého vrchního státního zastupitelství Jarmilu Ošlejškovou nebo vyšetřovatele z GIBSu Milana Vaculíka.
Další lidé pak mají před komisi předstoupit podruhé: vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan, jeho kolega Petr Šereda, policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho bývalý náměstek Zdeněk Laube či bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta a bývalý policista Jiří Komárek, kteří patřili mezi největší kritiky reformy.
„Rádi bychom úplně na závěr pozvali ty klíčové figury celého případu,“ doplnil Blažek. Podle něj by jako poslední měli před poslanci promluvit Ištvan, Tuhý, Laube a Šlachta. „Jako zlatý hřbet si necháváme na osmého prosince pana Laubeho, Tuhého a Ištvana,“ ptovrdil člen komise a poslanec za Úsvit Martin Lank.
Komise možná vyslechne i premiéra Sobotku
K výslechu si vyšetřovací komise možná pozve i premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), chce to navrhnout člen komise Bohuslav Chalupa (ANO). Návrh vyslechnout Sobotku už v minulosti padl, komise ho ale tehdy neschválila.
Podle šéfa komise Blažka o výslechu premiéra komise v minulosti hlasovala, ale předseda vlády před ni pozván nebyl. Podle něj to funguje tak, že návrh, koho před komisi předvolat, musí poslanec také zdůvodnit. Při prvním návrhu na výslech Sobotky zdůvodnění chybělo, dodal Blažek. „Pokud návrh zazní, bude se o něm hlasovat,“ dodal Blažek.
Štědré odměny za policejní přestavbu
Národní centrála proti organizovanému zločinu má v tuto chvíli asi 780 zaměstnanců a 85 tabulkových míst je volných; vedení policie je chce obsadit do konce roku. Souběžně se chystá na druhou fázi reorganizace, v jejímž rámci se má od Nového roku obnovit finanční policie. Ta bude spolupracovat s daňovou Kobrou, která už pod národní centrálu spadá.
Náklady na sloučení vedení policie nevyčíslilo, zato ale sdělilo, že už do centrály poslalo na odměnách přes 13 milionů korun. Jen samotné čtyřčlenné vedení dostalo téměř tři sta tisíc, a to „za příkladné plnění mimořádného služebního úkolu spojeného s přípravou realizací útvarů služby kriminální policie a vyšetřování.“
Konkrétně ředitel Michal Mazánek inkasoval pětasedmdesát tisíc, náměstci Milan Komárek, Jaroslav Vild a Petr Vopršal každý po sedmdesáti tisících. „Že v danou chvíli a určité době byli do určité míry zvýhodněni příslušníci speciálních útvarů, je požadavek, který na nás kladou mimo jiné i státní zástupci právě kvůli specializaci a odbornosti, kterou chceme udržet,“ vysvětluje policejní prezident Tomáš Tuhý.
