Statisíce Čechů v létě opět zamíří k moři vlastními auty. Řadě z nich se přitom letošní dovolená prodraží – vzrostly ceny pohonných hmot, potravin i nejrůznější poplatky. Třeba v letoviscích v Chorvatsku mohou být služby i jídlo dražší až o pětinu. Štáb ČT vyzkoušel dvě trasy k Jadranu a zaznamenal, na co si na nich řidiči musejí dát pozor.
Důležitá je už příprava před cestou – být dobře vyspalý, mít připravenou trasu, natankovaný vůz a hlavně bezpečně naložit věci do auta. „Rovnáme věci vždy tak, že nejtěžší dáváme dolů a nejlehčí nahoru. A to z toho důvodu, že při nouzovém brzdění nebo manévru mohou předměty zranit posádku,“ vysvětluje Petr Vomáčka z Besipu.
Do Chorvatska vyráží při reportážní jízdě ČT24 dvě auta – jedno na benzin, druhé na naftu. Cílem je přímořské město Trogir, vzdálené 1060 kilometrů. Cesta má podle navigace trvat deset a čtvrt hodiny.
Při plánování trasy pomůže rozhlas nebo mobilní aplikace, která upozorní například na dopravní omezení. Těch je na české dálnici D1 hned několik. V modernizovaných úsecích je maximální povolená rychlost snížena na 80 kilometrů a její dodržování kontrolují radary. „Ve vypjatých dnech v pátek odpoledne a v sobotu ráno tam můžou vzniknout problémy,“ upozorňuje Vomáčka.
Kromě sedmi úseků D1 musí řidiči počítat se zdržením i v okolí Brna nebo před Mikulovem u vodní nádrže Nové Mlýny, kde je ve špatném stavu most. „Kvůli regulovanému průjezdu je tady semafor, jezdí se kyvadlově. Úsek se dá objet, ale je to složitější a zajížďka se nevyplatí,“ říká Vomáčka.
Rakousko: Pozor na radary a hlídky
Na rakouské dálnice je potřeba známka, desetidenní stojí 9 eur, tedy zhruba 230 korun. Koupit se dá předem na vybraných místech v Česku i na čerpacích stanicích v okolí hranice.
Rakousko bude v létě průjezdné, menší problémy mohou být ve Vídni. Téměř všude jsou radary, kamery a policejní hlídky. Pokutují nejčastěji telefonování, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo překročení rychlosti.
Slovinsko: Cesta mimo dálnice je delší a horší
U rakousko-slovinských hranic kupuje štáb ČT pro jedno auto dálniční známku, druhé vyrazí po objízdné trase. Pro řadu Čechů, a nejen pro ně, je důvodem cena slovinského kuponu. Týdenní nestačí a nutné je koupit měsíční, který vyjde na 30 eur, tedy 780 korun.
Z Gersdorfu jede vůz bez známky přes Murek, Lenart, Ptuj, Ormož a Varaždin na Záhřeb. Objízdná trasa vede vesnicemi, ale i lesem, kde jsou ostré zatáčky a místy i rozbitá silnice. Jinde zase rovná silnice svádí k rychlé jízdě a to se nemusí vyplatit.
„V některých místech přibyly radary. A hlavně pozor na to, že policisté si teď tuto objízdnou trasu hlídají a sledují jak rychlost, tak další přestupky,“ varuje Petr Vomáčka z Besipu.
Ti, kteří pojednou po dálnici, ale musí ve Slovinsku u Ptuje počítat s omezeným provozem. Dálnice k hranicím bude hotova až na konci roku.
Chorvatsko: Ušetřit lze s elektronickým mýtným
Na slovinsko-chorvatské hranici schengenský prostor končí. Vloni se tam kvůli důkladným kontrolám tvořily několikakilometrové kolony a nejspíš tomu nebude jinak ani letos. Proto je dobré si trasu dobře načasovat.
Na místo setkání v chorvatském Karlovci přijíždí druhý vůz o téměř hodinu později. „Najeli jsme zhruba o 70 kilometrů více. Celkově cesta není až tak v dobrém stavu, a když to spočítám dohromady, tak jsme ušetřili zhruba 200 korun,“ počítá Vomáčka.
I v Chorvatsku je nutné počítat s radary a kontrolami. Pokuty začínají na 300 kunách, což je kolem tisíce korun. Ušetřit peníze i čas je možné na mýtném. Potřeba je ale zvláštní krabička, tedy elektronická mýtná jednotka, která se dá koupit i s kreditem u mýtných bran. Řidič pak nečeká ve frontě.
Do cíle v chorvatském Trogiru dorazily oba vozy po více než 11 hodinách. Benzinové auto jelo delší trasou a i kvůli dražšímu palivu tak projelo o 800 korun víc. Řidič se ale vyhnul slovinským dálnicím a v Chorvatsku použil mýtnou krabičku, jeho cesta tak nakonec vyšla zhruba o dvě stovky levněji.
