Pasti na cestě do Chorvatska: česká D1, rakouské radary, slovinské silnice a chorvatské kontroly

6 minut
Události: Štáb ČT otestoval dvě trasy do Chorvatska
Zdroj: ČT24

Statisíce Čechů v létě opět zamíří k moři vlastními auty. Řadě z nich se přitom letošní dovolená prodraží – vzrostly ceny pohonných hmot, potravin i nejrůznější poplatky. Třeba v letoviscích v Chorvatsku mohou být služby i jídlo dražší až o pětinu. Štáb ČT vyzkoušel dvě trasy k Jadranu a zaznamenal, na co si na nich řidiči musejí dát pozor.

Důležitá je už příprava před cestou – být dobře vyspalý, mít připravenou trasu, natankovaný vůz a hlavně bezpečně naložit věci do auta. „Rovnáme věci vždy tak, že nejtěžší dáváme dolů a nejlehčí nahoru. A to z toho důvodu, že při nouzovém brzdění nebo manévru mohou předměty zranit posádku,“ vysvětluje Petr Vomáčka z Besipu.

Do Chorvatska vyráží při reportážní jízdě ČT24 dvě auta – jedno na benzin, druhé na naftu. Cílem je přímořské město Trogir, vzdálené 1060 kilometrů. Cesta má podle navigace trvat deset a čtvrt hodiny.

Cesta má podle navigace trvat zhruba deset a čtvrt hodiny
Zdroj: ČT24

Při plánování trasy pomůže rozhlas nebo mobilní aplikace, která upozorní například na dopravní omezení. Těch je na české dálnici D1 hned několik. V modernizovaných úsecích je maximální povolená rychlost snížena na 80 kilometrů a její dodržování kontrolují radary. „Ve vypjatých dnech v pátek odpoledne a v sobotu ráno tam můžou vzniknout problémy,“ upozorňuje Vomáčka.

Kromě sedmi úseků D1 musí řidiči počítat se zdržením i v okolí Brna nebo před Mikulovem u vodní nádrže Nové Mlýny, kde je ve špatném stavu most. „Kvůli regulovanému průjezdu je tady semafor, jezdí se kyvadlově. Úsek se dá objet, ale je to složitější a zajížďka se nevyplatí,“ říká Vomáčka.

Rakousko: Pozor na radary a hlídky

Na rakouské dálnice je potřeba známka, desetidenní stojí 9 eur, tedy zhruba 230 korun. Koupit se dá předem na vybraných místech v Česku i na čerpacích stanicích v okolí hranice.

Rakousko bude v létě průjezdné, menší problémy mohou být ve Vídni. Téměř všude jsou radary, kamery a policejní hlídky. Pokutují nejčastěji telefonování, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo překročení rychlosti.

Pokuty v Rakousku
Zdroj: ČT24

Slovinsko: Cesta mimo dálnice je delší a horší

U rakousko-slovinských hranic kupuje štáb ČT pro jedno auto dálniční známku, druhé vyrazí po objízdné trase. Pro řadu Čechů, a nejen pro ně, je důvodem cena slovinského kuponu. Týdenní nestačí a nutné je koupit měsíční, který vyjde na 30 eur, tedy 780 korun.

Z Gersdorfu jede vůz bez známky přes Murek, Lenart, Ptuj, Ormož a Varaždin na Záhřeb. Objízdná trasa vede vesnicemi, ale i lesem, kde jsou ostré zatáčky a místy i rozbitá silnice. Jinde zase rovná silnice svádí k rychlé jízdě a to se nemusí vyplatit.

Obě testované trasy do Chorvatska
Zdroj: ČT24

„V některých místech přibyly radary. A hlavně pozor na to, že policisté si teď tuto objízdnou trasu hlídají a sledují jak rychlost, tak další přestupky,“ varuje Petr Vomáčka z Besipu.

Ti, kteří pojednou po dálnici, ale musí ve Slovinsku u Ptuje počítat s omezeným provozem. Dálnice k hranicím bude hotova až na konci roku.

Chorvatsko: Ušetřit lze s elektronickým mýtným

Na slovinsko-chorvatské hranici schengenský prostor končí. Vloni se tam kvůli důkladným kontrolám tvořily několikakilometrové kolony a nejspíš tomu nebude jinak ani letos. Proto je dobré si trasu dobře načasovat.

Na místo setkání v chorvatském Karlovci přijíždí druhý vůz o téměř hodinu později. „Najeli jsme zhruba o 70 kilometrů více. Celkově cesta není až tak v dobrém stavu, a když to spočítám dohromady, tak jsme ušetřili zhruba 200 korun,“ počítá Vomáčka.

Pokuty v Chorvatsku
Zdroj: ČT24

I v Chorvatsku je nutné počítat s radary a kontrolami. Pokuty začínají na 300 kunách, což je kolem tisíce korun. Ušetřit peníze i čas je možné na mýtném. Potřeba je ale zvláštní krabička, tedy elektronická mýtná jednotka, která se dá koupit i s kreditem u mýtných bran. Řidič pak nečeká ve frontě.

Do cíle v chorvatském Trogiru dorazily oba vozy po více než 11 hodinách. Benzinové auto jelo delší trasou a i kvůli dražšímu palivu tak projelo o 800 korun víc. Řidič se ale vyhnul slovinským dálnicím a v Chorvatsku použil mýtnou krabičku, jeho cesta tak nakonec vyšla zhruba o dvě stovky levněji.

Porovnání nákladů na cestu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 6 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 6 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
09:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 10 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 10 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 11 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 12 hhodinami
Načítání...