Budoucí pražský arcibiskup Jan Graubner při ranní bohoslužbě ve vatikánské bazilice sv. Petra obdržel od papeže Františka pallium – odznak úřadu metropolitního arcibiskupa. Předání pallia je součástí uvedení nově jmenovaného pražského arcibiskupa do úřadu. Graubner se řízení pražské arcidiecéze ujme v sobotu. Biskupské berly se už ve středu na začátku slavnostní mše chopil v brněnské katedrále na Petrově Pavel Konzbul.
Papež předal Graubnerovi insignii pražského arcibiskupa. V Brně převzal biskupství Konzbul
Papež František při ranní bohoslužbě v bazilice sv. Petra ve Vatikánu předal odznak jejich úřadu, takzvané pallium, novým metropolitním arcibiskupům. Mezi nimi byl i nově jmenovaný arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner. Bohoslužbu celebroval kardinál Giovanni Battista Re, papež se mše účastnil pouze vsedě na papežském trůnu.
Jan Graubner už od papeže pallium v minulosti obdržel. V roce 1993 mu jej předal papež Jan Pavel II. po jeho jmenování arcibiskupem olomouckým. Vzhledem k tomu, že pallium je vázáno s úřadem, a nikoli s osobou, musí arcibiskup při změně pozice obdržet z rukou papeže vždy pallium nové.
O privilegium nosit pallium přichází Duka
V České republice mohou z titulu funkce nosit pallium pouze dva představitelé katolické církve. Jsou jimi arcibiskupové-metropolitové Čech a Moravy, a to pouze v době výkonu úřadu pražského či olomouckého arcibiskupa. Vzhledem k uvolněnému arcibiskupskému stolci v Olomouci, ze kterého Jan Graubner do Prahy přichází, je tak v současnosti jediným představitelem české katolické církve oprávněným tuto insignii nosit. Naopak o výsadu nosit pallium přišel po odvolání z funkce pražského arcibiskupa kardinál Dominik Duka.
Pruh z bílé ovčí vlny s pěti hedvábnými kříži. Vlna pochází ze dvou beránků, kterým papež požehná. Symbolizují ztracenou ovečku, kterou se vydává hledat a kterou zachraňuje Dobrý Pastýř. Kříže jsou pak symbolem utrpení Ježíše Krista. Pallium vyjadřuje také jednotu s římskou církví. Může ho nosit pouze papež a arcibiskupové metropolité – tedy hlavy jednotlivých církevních území. Vlna, z níž se pallium vyrábí, pochází od beránků, které chovají trapističtí mniši v opatství v italském Tre Fontane. Od svátku sv. Anežky Římské do Velikonoc pak o ně pečují benediktinské mnišky, které zvířata ostříhají, ručně upředou vlnu a zhotoví z ní pallia. Na svátek sv. Jana Křtitele, 24. června, přinesou řeholnice už hotová pallia do Vatikánu. Tam jsou uložena ve schránce na hrobě apoštola Petra. Večer 28. června se pallia požehnají v rámci tzv. vigilie, a druhý den o slavnosti svatých Petra a Pavla je papež předá novým arcibiskupům metropolitům.
Pallium
Samotná intronizace, tedy uvedení Jana Graubnera na pražský arcibiskupský stolec, při kterém si převezme správu pražské místní církve od kardinála Dominika Duky, je plánována na tuto sobotu od 10 hodin v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Z elektrotechnika katolickým biskupem
Při odpolední bohoslužbě v katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově se biskupského úřadu ujal Pavel Konzbul, který dosud působil jako místní generální vikář a pomocný biskup. Papež František se šestapadesátiletého Pavla Konzbula rozhodl jmenovat do čela diecéze 26. května tohoto roku.
„Mám radost, že se mým nástupcem na brněnském biskupském stolci stal právě otec biskup Pavel a přeji mu, aby ho neopouštěl jeho typický humor ani v situacích, které budou vypadat neřešitelně,“ uvedl po jmenování Konzbula jeho předchůdce Vojtěch Cikrle.
Cikrle zastával brněnský biskupský úřad od roku 1990, kdy byl jmenován papežem Janem Pavlem II. Vykonával jej přes 32 let, čímž se stal nejdéle sloužícím biskupem v historii diecéze. Svoji rezignaci poslal do Vatikánu loni v srpnu, kdy dosáhl kanonického věku 75 let. Po jeho dosažení musejí biskupové podle církevního práva nabídnout papeži svou rezignaci.
Pavel Konzbul se narodil 17. října 1965 v Brně-Juliánově. Po maturitě pokračoval ve studiu na elektrotechnické fakultě Vysokého učení technického v Brně, které absolvoval roku 1989. Po vykonání základní vojenské služby nastoupil jako pracovník do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně. Na své bývalé vysoké škole také externě vyučoval a později na ní obhájil doktorskou práci v oboru teorie elektromagnetického pole.
Roku 1995 vstoupil do kněžského semináře a začal studium na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, které dokončil v roce 2000. V roce 2003 přijal kněžské svěcení. Následně působil v Boskovicích, Svitávce, v Hustopečích u Brna, Starovičkách a Starovicích. V roce 2013 se stal farářem brněnské katedrály na Petrově, kde byl po dvou letech jmenován kanovníkem.
21. května 2016 ho papež František jmenoval pomocným brněnským biskupem a titulárním biskupem litomyšlským. Biskupské svěcení přijal 29. června 2016 v brněnské katedrále z rukou biskupů Vojtěcha Cikrleho, Jana Graubnera a Josefa Hrdličky. Přesně o šest let později na stejném místě převzal od svého předchůdce berlu a ujal se úřadu brněnského biskupa. Titulární diecéze litomyšlská zůstává po jeho odchodu neobsazena. Do širšího povědomí se Konzbul dostal jako autor deseti publikací a biskup aktivní na sociálních sítích.
Pavel Konzbul
Konzbul je čtrnáctým biskupem diecéze založené roku 1777. Mezi nejznámější historické postavy v úřadu patří například Vincenc ze Schrattenbachu, Pavel Huyn nebo kardinál František Saleský Bauer. Diecéze se rozkládá na území Jihomoravského kraje, části Kraje Vysočina a zasahuje i do Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje. Spravuje 450 farností, ve kterých působí zhruba 320 duchovních. Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 se na jejím území nachází největší počet římských katolíků v Česku.