Praha – Rozhořčené výroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), kterými reagoval na projev prezidenta Miloše Zemana, připomínají politiku appeasementu z 30. let minulého století. Na pravidelné tiskové konferenci to řekl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman tento týden vyzval k vojenské intervenci proti Islámskému státu, Zaorálek to označil za křížáckou výpravu.
„Nejde o křížovou výpravu, ta by totiž znamenala plošnou okupaci. Rozhořčené výroky pana ministra Zaorálka připomínají politiku appeasementu z 30. let minulého století. Je to stejné jako prohlásit, že s Hitlerem se Němci měli vypořádat sami,“ uvedl Ovčáček. Zeman se proto podle něj rozhodl, že na rozčílená Zaorálkova vyjádření bude reagovat dárkem: „Při nejbližší příležitosti věnuje ministrovi zahraničí symbolický Chamberlainův deštník.“
Zeman v rámci svého úterního projevu na fóru Let My People Live označil Islámský stát za úhlavního nepřítele dneška. Vojenská intervence by proto podle prezidenta měla být na mezinárodní úrovni pod Radou bezpečnosti OSN a své síly by měli vyslat pokud možno všichni stálí členové rady: Čína, Francie, Velká Británie, Spojené státy a Rusko. Zaměřit by se měla na výcvikové tábory teroristů s využitím moderních technologií. „Máme-li zabránit supeholocaustu a masivnímu vyvražďování lidí, potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci vedenou na mezinárodní úrovni,“ řekl Zeman.
Zaorálek na svých názorech trvá, se Zemanem se chce sejít
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ale proti tomu ostře ohradil. „Nenechme se zjančit teroristy. Takže máme vyhlásit křižáckou válku?! Ale proti komu a kam potáhneme? Proti džihádistickým skupinám od Senegalu po Somálsko, proti Libyi, Jemenu až po Pákistán? Nesmysl!“ napsal ve svém prohlášení na Twitteru. Proti radikální islámské ideologii by podle ministra měli zasáhnout především sami muslimové.
Podle Zaorálkovy mluvčí Michaely Lagronové ministr na svých názorech stále trvá a Ovčáčkovo vyjádření komentovat nebude. Zaorálek už dříve uvedl, že se chce se Zemanem kvůli sporu sejít. Termín schůzky ale ještě stanoven není. O Islámském státu ale mají Zeman, Zaorálek, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a předsedové obou komor parlamentu mluvit také na první koordinační schůzce ústavních činitelů k zahraniční politice, která je naplánována na 17. února.
Appeasement označuje pacifistickou politiku z 30. let 20. století, kterou symbolizovalo hlavně ustupování agresivním stranám. Politici věřili, že uspokojením potřeb a požadavků nacistického Německa odvrátí druhou světovou válku a zachovají mír za každou cenu. Chtěli se tím vyhnout hrůzám, které se odehrály za první světové války. Doufali, že evropské národy v novém uspořádání již další válku nedopustí. Politikou appeasementu proslul například britský premiér Nevill Chamberlain. Dnes je appeasement vnímán velmi negativně a jako historický omyl.
zdroj: Wikipedia
Spor o řešení blízkovýchodní bezpečnostní situace není první obtíží, k níž na lince mezi Pražským hradem a Černínským palácem (potažmo Strakovou akademií) dochází. Když Zeman v říjnu navštívil Peking, vzbudil kontroverze jeho výrok pro čínskou televizi, ve kterém hovořil o říši středu jako o inspiraci pro českou stabilizaci společnosti. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se s prezidentem následně dohodl, že třikrát do roka budou zahraniční politiku Česka koordinovat na společných schůzkách – i se šéfem české diplomacie Zaorálkem (více zde).
Zeman nesouhlasí se změnou ústavy ve věci jmenování členů rady ČNB
Prezident Miloš Zeman slovy svého mluvčího nesouhlasí s návrhem změny ústavy, která by zavedla podmínku spolupodpisu jmenování nových členů bankovní rady ČNB. „Takový postup by vedl k politické ingerenci do činnosti České národní banky,“ prohlásil Ovčáček. Ze stejného důvodu podle něj Zeman zásadně nekonzultoval výběr předsedy Nejvyššího soudu s politiky, ale pouze s odborníky v oblasti práva: „V opačném případě by došlo k politickému ovlivňování soudní moci, která má být nezávislá.“
