Krize jako nová příležitost. Tak na ni pohlíží i podnikatelé, jejichž byznys začal z myšlenky a dnes z Česka expanduje i na zahraniční trhy. V Událostech, komentářích se o své zkušenosti s pandemií i proměnou byznysu podělili zakladatelé českých start-upů a firem s globálním potenciálem.
Otevřít mysl. Školství by potřebovalo změny, míní Češi, kteří rozjeli podnikání se světovým potenciálem
Události, komentáře: Krizi vidí podnikatelé také jako příležitost (zdroj: ČT24)
Situace, kdy se ze dne na den musely zavřít provozovny, byla pro podnikatele vyraženým dechem. Podle Marka Farníka, zakladatele společnosti Ugo, však byl náznak zpomalení cítit už před nástupem koronaviru.
„Už předtím, než krize nastala, jsme cítili drobný pokles poptávky a i ze zahraničních zdrojů jsme věděli, že přijde pokles. Bohužel to, co se stalo ze 13. na 14. března, že se ze dne na den zavřelo všech našich 80 jednotek a nastalo velké období ticha, to bylo velmi frustrující,“ uvedl Farník v Událostech, komentářích.
„Po prvotním oklepání jsme se začali zaměřovat na naše příležitosti, které v byznysu máme. Začali jsme přemýšlet pozitivně,“ dodal. A mělo to podle něj i další přínosný efekt. „Jednoznačně to vedlo ke stmelení týmu, kroky, které jsme dělali, se obrovsky zrychlily a začali jsme fungovat mnohem flexibilněji než dříve,“ dodal.
Například pro startup MyStay, který pomáhá oživit hotelnictví a cestovní ruch, aby se klient mohl ubytovat v hotelu nebo penzionu a nemusel se přitom s nikým potkat, byla doba koronavirová vodou na mlýn co do potřeby řešit kontakt s klientem jiným způsobem než osobně.
„Náš systém je takový, že určité transakční procesy z recepce stahuje do telefonu a klient si je tak může vyřídit ještě před samotným příjezdem. Efektem je méně front a méně čekání na recepci,“ nastínila spoluzakladatelka start-upu MyStay Pavlína Zichová.
Ze dne na den nulová čísla
I pro její firmu ale byla opatření ve spojitosti s koronavirem tvrdým propadem. „Ze dne na den najednou byla nulová čísla. Ale zase se ukázala semknutost týmu, chuť bojovat a nabídnout to, co jsme už dělali několik let, náš systém byl připraven pro post-covid dobu,“ dodala.
A pro firmu Prusa Research, zabývající se 3D tiskárnami, podle Deloitte nejrychleji rostoucí technologickou firmu ve střední Evropě, byla krize dalším palivem růstu. „Od počátku pandemie jsme měli přibližně dvojnásobné obraty,“ přiblížil zakladatel společnosti Josef Průša.
Podnik zareagoval v krizi mimo jiné tím, že začal vyrábět ochranné štíty. „To nikdo z nás nebral jako byznys, byla to občanská pomoc. Nyní se dostáváme už k číslu 200 tisíc vytisknutých štítů. Máme za sebou hotovou certifikaci, kdy jsme připravili i návod, jak certifikovat ochranné pomůcky pro Evropskou unii, takže se ostatní mohou inspirovat,“ dodal Průša.
Josef Průša o rozvoji své firmy v říjnu 2019 (zdroj: ČT24)
S krizí se musela vypořádat také Karolína Pumprová, zakladatelka vertikální farmy HerbaFabrica. Ta v pražských Holešovicích pěstuje rostliny bez půdy. Hydroponicky, v živném roztoku.
„Za mě to byla spíš pozitivní událost z hlediska, že se ten čas trochu zastavil a měli jsme víc prostor věnovat se firmě,“ uvedla Pumprová.
„Obecně byla pro lidi krize takový 'wake up call', kdy jsme si uvědomili, že jsme velmi závislí na dovozu potravin. Minimálně v mojí sociální bublině znám opravdu mnoho lidí, kteří se začali věnovat zemědělství, a klade se důraz na to, abychom konzumovali české produkty, zeleninu a to, co si u nás vypěstovat můžeme,“ popsala.
Proměnit se musí i školství, míní byznysmeni
A podle podnikatelů, kteří rozjeli byznys s globálním potenciálem, je základem ekonomiky kvalitní školství. A to české by se podle nich mělo výrazně proměnit.
„Věřím, že podnikatelé by měli mít ve školách své výukové hodiny a mluvit s mladými lidmi, aby viděli, že i například Josef Průša je normální člověk, byl také student a i oni mohou začít myslet o podobných věcech už v jejich letech, otevřít mysl,“ poznamenala Zichová.
„Nejdůležitější je, aby si všichni uvědomili, že to není jen o jednotlivých předmětech, ale o interakci mezi sebou. Nejdůležitější i v tom systému, jak to máme nastavené teď, je se naučit věci dělat projektově, to je daleko blíž reálnému životu než jednotlivé věci separátně,“ dodal na adresu školství a jeho střetu s praxí Průša.
„Mladí lidé by si měli více zkoušet praxi, teorie je donekonečna omílaná věc, ale teprve praxe ukáže, jak to opravdu v byznysu chodí. To je, myslím, nejlepší škola,“ dodal Farník.
A zakladatelka zmíněné vertikální farmy například sama na vysoké škole přednáší. I ona ve vzdělávacím systému vidí mezery. „Je třeba ve školství zlepšit propojení sféry akademické a uplatnění věcí, co se v této sféře zjistí, v praxi. Tam vidím velkou prohlubeň mezi těmito dvěma světy,“ upozornila Pumprová.
A až krize odezní? „Věřím, že až strach opadne, život se vrátí do běžných kolejí a vrátí se spotřebitelské chování a návyky, které jsme měli pod kůží před krizí. Co se týče digitalizace, která omezí styk, bude ku prospěchu,“ míní Farník.
„Vždy se na základě zkušeností vytváří nový normál, není nic špatně na tom, že něco bude jinak. Lidé, pokud třeba vystudovali školu, která je nebavila, a nyní dělají práci, která je nebaví, by mohli využít tento čas a začít dělat opravdu to, co je baví,“ vyzval Průša.
Zichová věří, že dobré věci zůstanou a ty, které byly nadbytečné, odejdou. „To by mohlo platit jak ve státní správě, tak i v soukromé sféře. Doufám, že také plno českých projektů půjde do zahraničí, a věřím, že to pozitivní přetrvá,“ dodala závěrem.