Praha - Na pražském letišti v Kbelích přistál krátce před 13:30 armádní speciál, který přivezl ostatky čtyř padlých vojáků z Afghánistánu. Přímo na letišti proběhl pietní akt za účasti pozůstalých, blízkých, ale také armádních špiček, prezidenta či předsedy vlády. Už v pravé poledne se po celém Česku rozezněly na tři minuty sirény a na řadě míst republiky také kostelní zvony.
Rakve s ostatky byly zahaleny do české vlajky, po vynesení z letounu je nosiči uložili na katafalky potažené černým suknem. Následoval smuteční projev vojenského kaplana Petra Fialy, který zakončila státní hymna. Posléze už byly rakve přeneseny do pohřebních vozů. Na místě byla po celou dobu přítomna čestná armádní jednotka.
Po skončení piety byla těla vojáků převezena do Ústřední vojenské nemocnice, kde se podle armádních nařízení musí uskutečnit jejich pitva. Až poté převezmou ostatky rodiny, které rozhodnou o způsobu jejich pohřbení. Armáda rodinným příslušníkům už nabídla uspořádání vojenského pohřbu. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla zatím žádná z rodin vojenský pohřeb neodmítla. Pohřby by se mohly konat v příštím týdnu nebo na počátku dalšího týdne.
Smrt čtyř českých členů afghánské mise představuje nejhorší ztrátu české armády v její novodobé historii. Pátý zasažený voják zůstává ve vážném stavu v bagrámské nemocnici, kde prodělal už čtvrtou operaci. Při výbuchu zahynulo podle české armády také sedm afghánských civilistů včetně jednoho dítěte.
O uctění památky padlých vojáků jednala včera vláda. Státní smutek nevyhlásila, rozhodla ale, že se v pravé poledne na tři minuty rozeznějí sirény. „Rovněž doporučujeme, aby se ve stejnou dobu rozezněly zvony, a lidé tak měli možnost připomenout si památku českých vojáků,“ dodal premiér Bohuslav Sobotka.
Smuteční pocty přichystal také samotný Pražský hrad. Nad nádvoří vztyčil černou vlajku. Samotná státní vlajka je svěšena na půl žerdi. Prezident Miloš Zeman také oznámil, že všem vojákům udělí medaili za hrdinství; zúčastnil se také odpolední pietní ceremonie. Jak informoval náčelník generálního štábu, stát pozůstalým uhradí pohřeb i související náklady a vyplatí jim jednorázové odškodné. Pobírat budou vdovský a sirotčí důchod.
Vojáci zemřeli poté, co se během patroly nedaleko základny Bagrám na východě Afghánistánu odpálil sebevražedný atentátník. Další český voják utrpěl vážná zranění a podstoupil už čtyři operace. Jeho zdravotní stav mu zatím nedovolil vrátit se do vlasti. Prezident Zeman již oznámil, že čtyři mrtvé vojáky vyznamená 28. října in memoriam medailí Za hrdinství.
Debata o české účasti v misích znovu otevřena
Znovu se tak rozvířily dohady o tom, zda české vojáky do zahraničí nadále posílat. Podle premiéra Bohuslava Sobotky i jeho ČSSD se ale na koncepci a nasazení českých vojáků v zahraničí nemá nic měnit. „My plníme své závazky vůči NATO a ti vojáci, kteří jsou v zahraničí, bojují i za Českou republiku. Ten boj s terorismem je navíc nikdy nekončícím bojem. Je lepší, pokud probíhá na území protivníka, než kdyby měl probíhat na našem území,“ uvedl předseda bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa (ČSSD).
Podobný názor má i opoziční TOP 09. „Tyto bestiální teroristické zločiny mají přesně tento cíl, aby nás odradily od boje s terorismem, od aktivity, která má ochránit určitou část světa. Kdybychom se teď stáhli z Afghánistánu nebo udělali nějakou změnu, tak bychom jim vlastně přiznali vítězství,“ zmínil místopředseda strany Miroslav Kalousek. S ním souhlasí také exministr obrany za ODS Alexandr Vondra. „Nejhorší by bylo to okamžitě zabalit a zbaběle zmizet… Všichni jsme tam společně šli, tak všichni společně také odejdeme,“ zmínil Vondra.
Proti je naopak KSČM, podle které nasazení zahraničních vojsk v Afghánistánu dosud nevedlo k výrazným výsledkům. „Má snad někdo pocit, že vojenská přítomnost v Afghánistánu stabilizuje tuto zemi, snižuje riziko terorismu? Naopak, tímto postojem vytváříme obraz nepřítele v lidech, kteří by možná ani nebyli tomu fanatickému křídlu v daných zemích ochotni naslouchat,“ uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš.
Podle místopředsedy výboru pro bezpečnost Ivana Gabala (KDU-ČSL) se speciální sněmovní komise shoduje na tom, že je nutné prostředky na obranu navýšit. Zatím je prý reálný podíl 1,45 až 1,65 procenta ze státního rozpočtu. Česko je přitom dlouhodobě zavázáno k tomu, aby prostředky do armády a bezpečnost navýšilo až na 2 procenta (zhruba 4 miliardy korun).
VÍCE K PŘÍPADU:
ČESKO CHYSTÁ POCTY, ZVONY I MEDAILE
