V průměru na každém sedmém kilometru se letos řidiči vozidel srazili se zvěří. Vyplývá to ze zjištění pojišťovny Generali a Centra dopravního výzkumu. Počet těchto nehod v Česku se za posledních pět let zvýšil o 40 procent. Nejrizikovější úseky jsou v Ústeckém a Středočeském kraji.
Osm tisíc srážek se zvěří za půl roku. Kolem půlnoci a brzy ráno je riziko nejvyšší
Nejvíce nahlášených nehod vozidel se zvěří se od dubna do září letošního roku stalo ve Středočeském kraji. Za půl roku jich na tamějších silnicích bylo 1816. Následují Ústecký kraj s 951 nahlášenými nehodami a Vysočina, kde řidiči k srážce se zvěří během půl roku volali policii v 915 případech.
Pojišťovna spolu s centrem připravují takzvaný Index SRNA, který pracuje s počtem nehod, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. V období mezi dubnem a zářím se v Česku přihodilo celkem 7872 srážek vozidel se zvěří, k nimž řidiči volali policii.
V Praze hlásí index nejvyšší škody na jeden kilometr z celého Česka. Statistiky v hlavním městě evidují za duben až září 96 srážek vozidla se zvěří. Zatímco v rámci celého Česka mohou motoristé očekávat srážku se zvěří co 5,8 kilometru, při pohybu autem po Praze statisticky dojde ke srážce se zvěří každého 2,1 kilometru.
Průměrná škoda následkem střetu se zvěří činí přes 40 tisíc korun. Nejnákladnější bývají podle zkušeností pojišťovny Generali nehody způsobené srážkou s divokým prasetem. Z pohledu času jsou pak nejproblematičtější dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny po ní.
Rizikové jsou také brzké ranní hodiny. „S přechodem na zimní nebo letní čas počet střetů vždy skokově narůstá,“ dodal Patrik Nauš z Generali.
Pomoci zabraňovat srážkám se zvěří mají ploty, ekodukty (přemostění sloužící k migraci zvěře) nebo pachové ohradníky. Podle myslivců ale stačí třeba jen odstranit husté křoví u silnic. Na některých místech se už zkouší i světelné patníky, které při průjezdu auta místem, kde se často zvěř vyskytuje, začnou na základě osvětlení blikat.