Praha - Poprvé v letošním roce se dnes sešla Poslanecká sněmovna. Během dvoutýdenní schůze by měla rozhodnout například o zavedení nízkoemisních zón, o zrušení státních maturit či o změně dopravního bodového systému. Jednání zřejmě ovlivní i poslední kauzy týkající se členů vlády. Opozice chtěla na program jednání zařadit tři body související s aktuálním děním. Poslanci chtěli diskutovat s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09) o situaci v nemocnicích v souvislosti s odchodem lékařů, dalším bodem mělo být působení ministra dopravy Víta Bárty (VV) v detektivní agentuře ABL a poslanci se chtěli zabývat také údajným plýtváním peněz při českém předsednictví EU. Ani jeden bod se ale na program schůze nedostal.
Opozice ve sněmovně neprosadila žádnou z aktuálních kauz
Vondrovu demisi žádá KSČM, jejíž předseda Vojtěch Filip dnes neúspěšně žádal projednání záležitosti ve sněmovně. Vysvětlení Vondry, který se z dnešního jednání dolní komory omluvil, označil za nedůvěryhodné. „Výroky pana Alexandra Vondry, ale i premiéra Petra Nečase mi nedávají záruku o tom, že něco takového bude vysvětleno,“ uvedl Filip. Ve sněmovně neuspěl ani místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, který žádal, aby byli poslanci seznámeni s výsledky kontroly ministerstva financí, kolik bylo utraceno během českého předsednictví EU.
Kauza ABL v souvislosti se sledováním politiků na Praze 11 se dostala alespoň na jednání poslaneckého klubu VV. „Pan ministr Bárta nám to vysvětlil, my jsme neměli žádné doplňující dotazy, přijali jsme jeho vysvětlení a tím to pro nás končí,“ uvedla předsedkyně klubu Kristýna Kočí. Klub se podle ní této záležitosti věnoval asi půl hodiny. Bárta prý pouze zopakoval vysvětlení, které už dříve poskytl novinářům. Podobně poklidný průběh mělo i zasedání poslaneckého klubu ODS, kde Alexandr Vondra vysvětloval financování evropského předsednictví. Vondra poslancům vysvětlil svůj pohled na věc a také žádné dotazy nedostal.
Souhrn dnešního dění ve sněmovně (zdroj: ČT24)
Dnešní schůzi zkomplikovala porucha hlasovacího zařízení, které přestalo fungovat po necelé hodině. Během nucené pauzy byli zajištěni skrutátoři, tedy zaměstanci, kteří sčítají hlasy. Všechna odpolení hlasování tak byla výrazně zpomalena.
Změkčení náhubkového zákona prošlo
Média zřejmě budou moci ještě letos zveřejňovat informace z odposlechů, bude-li to ve veřejném zájmu. Vztahovalo by se to například na údaje, které se týkají korupce politiků či jiných státních funkcionářů. Změkčení takzvaného náhubkového zákona, které navrhla vláda, dnes v prvním čtení podpořila sněmovna. Před dalším schvalováním návrh projedná její ústavně právní výbor.
Novela trestního řádu v zásadě zachovává pravidlo, podle něhož média
nesmějí zveřejňovat údaje z trestních řízení. "Zveřejnit je mohou pouze v
případě, kdy podle názoru sdělovacího prostředku převáží veřejný zájem na
zveřejnění takovéto informace nad ochranou soukromí," uvedl ministr
spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Výjimka podle něj není generální, každé zveřejnění bude třeba zvažovat podle okolností případu. Posuzovat se bude především účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci bude o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud.
Novela trestního řádu má posílit práva obětí
Poslanci také v prvním čtení schválili novelu trestního řádu, podle které by mohly oběti trestných činů žádat v trestním řízení také náhradu morální a nemajetkové újmy. Předloha má posílit práva obětí trestných činů, které se budou moci s jejich následky vyrovnat mnohem rychleji.
V současnosti může soud rozhodnout v trestním řízení o odškodnění jen v případě majetkové újmy, kterou lze vyjádřit v penězích. V ostatních případech se musí poškození domáhat náhrady žalobou na ochranu osobnosti. Této možnosti oběti podle ministerstva spravedlnosti nevyužívají příliš často.