Opatření podle vlády zabírají. Jen odvracejí kolaps, kontrují odborníci z Iniciativy Sníh

Nárůst počtu nakažených v Česku zpomaluje. Počet hospitalizovaných v nemocnicích je ale stále vysoký. Ve vážném stavu jsou téměř dva tisíce pacientů. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zatím není možné určit datum rozvolňování, je navíc nutné postupovat velmi opatrně. Na zavedení přísnějších opatření, která by minimalizovala počet nových případů covidu-19, apelují vědci sdružení do Iniciativy Sníh.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

O zavedení ještě přísnějších opatření mluví vědci sdružení v Iniciativě Sníh. Ta současná, byť vedla k mírnému zlepšení epidemické situace, se podle nich zaměřují jen na odvrácení kolapsu zdravotnictví. „Stále jsme nepřijali strategii minimalizace počtu nakažených,“ varuje sociální demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Připomněla manifest 40 dní pro zdraví a ekonomiku, který navrhoval přísná opatření už 23. února. Podle nich by se do 6. dubna mělo podařit snížit počet nových případů na méně než tisíc denně. „Opatření byla přijatá a situace se mírně zlepšuje. Ovšem to slovo mírně bych podtrhla,“ dodala Dzúrová.

Podle Hamáčka opatření pomalu zabírají

Podle vicepremiéra Hamáčka současná opatření pomalu zabírají. „Patnáct tisíc je obrovské číslo, ale je to méně než minulé pondělí. Epidemie stagnuje, znamená ale obrovskou zátěž zdravotnictví,“ uvedl s tím, že minimálně osm až devět dní budou počty hospitalizovaných ještě růst.

Plán rozvolňování bude podle něj úkolem ministerstva zdravotnictví, v současné době není možné určit žádné datum. „Klíčovým kritériem musí být pokles počtu lidí na jednotkách intenzivní péče,“ prohlásil. Chce postupovat velmi opatrně, aby se neopakovala situace z Vánoc. Prioritou pro něj zůstává návrat alespoň části žáků zpět do lavic za podmínky testování.

22 minut
Brífink po jednání krizového štábu z 10. března
Zdroj: ČT24

Pracovníci firem a úřadů míří na veřejná testovací místa

Jedním z nástrojů zvládnutí pandemie je i hromadné testování. Ve středu se k němu připojily veřejné úřady s padesáti a více pracovníky. Od 17. března nebudou zaměstnance bez testu pouštět na pracoviště. Má být použita část testů původně nakoupených pro školy. Některé úřady i firmy ale posílají pracovníky na veřejná místa, například Úřad práce. Samotestování 12 tisíc zaměstnanců neplánuje. 

Povinné testování začalo minulou středu ve velkých podnicích. Minulý pátek měly začít s i společnosti s padesáti až 249 zaměstnanci.

Do povinného testování jsou zařazeny také některé sociální služby, například domovy pro seniory. V mimořádném opatření vlády se ale nepočítá s terénními a ambulantními pracovníky. Testy si tak nemohou nechat proplácet. Podobně jsou na tom pracovníci, kteří se starají o lidi bez domova, v denních stacionářích i chráněném bydlení.

Organizace chtějí podmínky sjednotit. Ve středu proto odeslaly dopis premiérovi i ministrům. Podle resortu zdravotnictví systém povinného testování vznikl po dohodě s ministerstvem sociálních věcí a Asociací poskytovatelů sociálních služeb. Změnu proto neplánuje.

8 minut
Události: Začalo povinné testování ve veřejném sektoru
Zdroj: ČT24

Statistiky

V úterý přibylo v Česku 15 196 případů covidu-19, zhruba o 1600 méně než před týdnem. Opět také kleslo reprodukční číslo udávající průměrný počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný, z úterních 0,97 na 0,95.

V pondělí však leželo podle revidovaných údajů v nemocnicích skoro devět tisíc hospitalizovaných. V úterý bylo pacientů 8618, z toho ve vážném stavu 1853.

Ke středečnímu ránu bylo v celé zemi podobně jako v předchozích dnech podle ministerstva volných jen 13 procent lůžek na jednotkách intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) a 24 procent standardních lůžek s kyslíkem. Situace je nyní nejhorší na Kolínsku. Právě tam bylo za posledních sedm dní potvrzeno 1080 případů nákazy na sto tisíc obyvatel.

Regiony

Na Kolínsku bylo za posledních sedm dní potvrzeno 1080 případů nákazy na sto tisíc obyvatel. Středočeské nemocnice dál zvyšují počty covidových lůžek. Například příbramská kvůli skokovému nárůstu počtu nemocných uzavřela další oddělení, tentokrát oční. Jeho kapacity slouží covidovým pacientům, přibylo tak zhruba deset lůžek. Minulý týden podobným způsobem vznikla nová covidová lůžka na jednom z lůžkových oddělení chirurgie.

Situace je špatná i na Plzeňsku či v Pardubickém kraji, kde rovněž platí stav hromadného postižení osob; hospitalizovaných je zde 524 lidí, z toho 78 leží na jednotkách s intenzivní péčí. Nemocnice zde stále přijímají mnohem více pacientů s covidem-19, než stihnou vyléčit a propustit do domácí péče. Mírně klesající počet nakažených se zatím v nemocnici neprojevuje. Kvůli přeplnění kapacity už byla v úterý jedna pacientka z orlickoústecké nemocnice převezena do polské Ratiboři.

Aktuálně se situace zhoršuje i v Ústeckém kraji, kde přibylo 1381 potvrzených nákaz, což je nejvíc od začátku epidemie. Lůžková kapacita v nemocnicích v regionu klesla ze 14 na devět procent. Nárůst pacientů podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška prodělávají moravské regiony – zejména Jihomoravský kraj. Nárůst je patrný také v Olomouckém a Zlínském kraji.

Česko má dostat více vakcín

Premiér Babiš ve středu oznámil, že státy Evropské unie budou mít více vakcín, což se bude týkat i Česka. „Předsedkyně Evropské komise dnes (ve středu) oznámí další dodatečné množství od firmy Pfizer/BioNTech, pro nás by to znamenalo asi 80 tisíc ještě v březnu,“ uvedl Babiš v televizi CNN Prima News. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek řekl, že Česko v březnu dostane přes milion dávek vakcíny, z toho zhruba 700 tisíc od Pfizer/BioNTech. K úterní osmé hodině večer uvádí statistika ministerstva zdravotnictví v Česku 902 605 vykázaných očkování. Do Česka bylo podle Blatného zatím dodáno milion a půl dávek schválených vakcín. Očkuje se 35 tisíc lidí denně, v dubnu jich má být dvojnásobek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 4 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 5 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 5 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 11 hhodinami
Načítání...