Omikron může zaplnit nemocnice na polovinu podzimní vlny, řekl šéf zdravotnických statistiků. Zahlcení prý nehrozí

11 minut
Ladislav Dušek: „Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně“
Zdroj: ČT24

Na polovinu podzimní zátěže by se měly připravit nemocnice v důsledku šíření koronavirové varianty omikron. Množství pacientů by mohlo být nižší v případě, že se lidé z ohrožených skupin, kteří nejsou očkováni proti covidu-19, buď naočkovali, nebo se dokázali účinně ochránit před nákazou, řekl v rozhovoru pro Českou televizi ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Za nerealistickou označil zvlášť rizikovou variantu, kdy by byly nemocnice opět přetížené. Rozhovor s Ladislavem Duškem vedla Klára Bazalová.

V neděli přibylo téměř třináct tisíc nakažených, jak to odhalily testy. To je něco, co předpokládaly predikce? Nakolik jim to odpovídá?

Hodnota cirka odpovídá. Ale sobotní i nedělní hodnoty počtu nově diagnostikovaných neodpovídají úplně realitě. Dochází k poklesu objemu testů a také spektrum testovaných lidí je jiné. Důležité bude, jak se bude vyvíjet situace v dalších pracovních dnech. Minulý týden  nás nenechal na pochybách. Velmi vysoké záchyty ke třiceti tisícům nově diagnostikovaných trvaly celý týden až do pátku, neklesalo to. To je jasný signál, že v týdnu, který teď nastupuje, a možná ještě v příštím, bude šíření kulminovat a hodnoty budou zrovna tak vysoké. Schválně používám termín počty nově diagnostikovaných, protože to jsou počty případů, které jsou zachyceny testy. Počet nakažených v populaci je vyšší.

Jak moc vyšší? Jaká je reálná nálož v populaci?

Na vrcholu kulminace každé vlny to může být dvaapůlkrát až třikrát více.

Dlouhodobě se mluví o tom, že kulminovat by měl počet nakažených na konci ledna, na začátku února. Zajímalo by mě, jaké máte predikce – jak rychle by to mělo klesat.

Nikdo nemá křišťálovou kouli a nemá cenu modelovat to s odhadem na jednotlivý den, ale zatím se vývoj odehrává přesně podle predikcí, ať už našich, nebo akademických týmů, které modelují v Čechách, ale i podle predikcí, které vydalo v prosinci ECDC, tedy že nová nakažlivější varianta omikron dosáhne dominance po polovině ledna. V druhé polovině ledna měla kulminovat, což se právě teď děje. K poklesu by mělo začít docházet nejpozději na přelomu ledna a února nebo v prvním únorovém týdnu. Pokles by měl být relativně rychlý, jako byl rychlý nástup. Souvisí to s velmi vysokou nakažlivostí, kdy nová varianta projde populací poměrně rychle.

Minulou středu jste na sněmovním zdravotnickém výboru říkal, že je velkou otázkou, co udělají vysoké počty v potenciálně rizikové skupině, která není naočkovaná. Je už jasněji?

Je i není. K pomyslným branám skupiny potenciálně zranitelných, zejména seniorních obyvatel, dorazilo šíření minulý týden, kdy začaly počty narůstat. Narůstaly mírně i o víkendu. Nálož je ale stále poměrně nízká. Je vidět, že se tito lidé zřejmě více chrání a dávají si pozor. Zatím pozorujeme podobné chování viru, jako tomu bylo na podzim. To znamená, neočkovaní lidé, kteří nemají žádnou ochranu, jsou skutečně ohroženi a hrozí jim těžký průběh i v případě nákazy omikronem. Tento pracovní týden nám na to dá definitivní odpověď. Počet nakažených neočkovaných už začal na konci minulého týdne růst, byly to stovky pacientů denně. Uvidíme, s jakou pravděpodobností budou končit v nemocnicích. Nadále platí, že těžké případy – léčba na jednotce intenzivní péče nebo s umělou plicní ventilací – jsou ze sedmdesáti procent a víc pacienti neočkovaní, nijak nechránění, které mohla vakcína od tohoto průběhu uchránit.

Jak se toto všechno projeví na situaci v nemocnicích? Uplynulý týden jste na výboru pro zdravotnictví říkal, že se jeví jako nejrealističtější scénář, že situace v nemocnicích by mohla být na padesáti procentech varianty delta.

To je scénář, který bohužel nelze vyloučit. Předpokládá, že dojde k nárůstu počtu hospitalizovaných vzhledem k počtu nakažených v populaci a rychlosti. Daří se vlnu v čase alespoň trochu rozkládat, uvidíme, jak razantní vývoj to bude mít. Nelze vyloučit i poměrně významný nárůst počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Čísla mi nedovolují ten scénář vyloučit. Uvážíme-li, že tady pořád máme minimálně 400 tisíc lidí, kteří nejsou nijak chráněni – ani proděláním nemoci v nedávné minulosti, ani očkováním – a přitom mají řadu rizikových faktorů, které je predisponují k těžkému průběhu, tak nám modely takto kreslí křivky. Mohlo by dojít k nárůstu počtu hospitalizací až na padesát procent podzimu.

Zahlcení nemocnic v superrizikovém scénáři se už v tuto chvíli jeví jako nerealistické, což je velmi dobrá zpráva. Jedním z hlavních důvodů je, že se podařilo velké množství lidí naočkovat posilující dávkou. Mají ji aplikovanou poměrně nedávno – konec listopadu, prosinec, v lednu – a ochrana posilující dávkou je velmi robustní i proti omikronu. Vrací ochranu proti nákaze až na sedmdesát procent a proti těžkému průběhu je ochrana víc než 95procentní.

Čísla hovoří velice jasně: Očkování má smysl, má smysl i očkovat se teď jednou dávkou, dvěma dávkami. V poměrně krátkém období to navodí imunitní odpověď, která vás bude alespoň trochu chránit. Posilující dávka v podstatě eliminuje těžké průběhy nemoci.

To znamená, že padesát procent podzimní varianty delta je nejrealističtější scénář. Jaký je ten nejrizikovější?

Tento scénář je zároveň i rizikovým. Jestli nastane, rozhodne příroda, virus a lidé. Pokud se podaří zranitelné obyvatele ještě naočkovat nebo se budou efektivně chránit, nebudou mít sociální kontakty, klesne pravděpodobnost nákazy, tak ten scénář nastat nemusí. Ale nelze ho vyloučit.

Začala platit registrace pro děti nad 12 let na přeočkování posilující dávkou. Jaká je nálož v této populaci?

Stále velká. Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně. Takže šíření odpovídalo vysoké nakažlivosti varianty omikron. Nákaza mezi mladými lidmi stále roste. Vidíme to i na výsledcích testování ve školách, kde mezi druhým a třetím týdnem v lednu došlo ke skokovému nárůstu počtu záchytů.

Z posledních dat to vypadá, že množství nakažených – nebo chcete-li prevalence nákaz – mezi mladými lidmi stále roste, ale přírůstky začínají brzdit. Uvidíme, jestli se to ještě více zbrzdí tento týden. Dnešní (pondělní) data, která uvidíme zítra, pozítří, by nám na to měla dát jednoznačnou odpověď. Nálož je velmi vysoká ve věku 12+ a zejména ve věku 16 až 30 let. Není to jenom o školní docházce, jsou to i mladí dospělí. Tam jsou počty nakažených jedny z nejvyšších, které jsme kdy viděli, a rostou stále dál.

Ministerstvo zdravotnictví zvažuje upravit systém izolací a testování. Lidé, kteří by měli pozitivní PCR test, by se nemuseli 30 dnů od jeho provedení testovat. Co vám ukazují data? Kdy už může být člověk znovu nakažený poté, co prodělal omikron?

Reinfekce skutečně velmi prudce narůstají. Souvisí to s jednoznačně prokázanou schopností omikronu prolamovat takzvanou postinfekční imunitu, tedy nakazit člověka, který už jednou nakažený byl. V tuto chvíli se kritická hranice jeví kolem tří, čtyř měsíců zpět. Pokud byl člověk nakažen před třemi nebo čtyřmi měsíci, prudce roste pravděpodobnost reinfekce, nicméně omikron je tady úplně nový, takže celkové zhodnocení dat ještě přijde. Každopádně z toho vyplývá závažný fakt: Pro lidi, kteří byli nakaženi staršími variantami viru třeba na jaře roku 2021, tehdy proběhlá nákaza už proti omikronu neznamená vůbec žádnou ochranu. Tu může přinést jedině očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...