Omikron může zaplnit nemocnice na polovinu podzimní vlny, řekl šéf zdravotnických statistiků. Zahlcení prý nehrozí

Nahrávám video

Na polovinu podzimní zátěže by se měly připravit nemocnice v důsledku šíření koronavirové varianty omikron. Množství pacientů by mohlo být nižší v případě, že se lidé z ohrožených skupin, kteří nejsou očkováni proti covidu-19, buď naočkovali, nebo se dokázali účinně ochránit před nákazou, řekl v rozhovoru pro Českou televizi ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Za nerealistickou označil zvlášť rizikovou variantu, kdy by byly nemocnice opět přetížené. Rozhovor s Ladislavem Duškem vedla Klára Bazalová.

V neděli přibylo téměř třináct tisíc nakažených, jak to odhalily testy. To je něco, co předpokládaly predikce? Nakolik jim to odpovídá?

Hodnota cirka odpovídá. Ale sobotní i nedělní hodnoty počtu nově diagnostikovaných neodpovídají úplně realitě. Dochází k poklesu objemu testů a také spektrum testovaných lidí je jiné. Důležité bude, jak se bude vyvíjet situace v dalších pracovních dnech. Minulý týden  nás nenechal na pochybách. Velmi vysoké záchyty ke třiceti tisícům nově diagnostikovaných trvaly celý týden až do pátku, neklesalo to. To je jasný signál, že v týdnu, který teď nastupuje, a možná ještě v příštím, bude šíření kulminovat a hodnoty budou zrovna tak vysoké. Schválně používám termín počty nově diagnostikovaných, protože to jsou počty případů, které jsou zachyceny testy. Počet nakažených v populaci je vyšší.

Jak moc vyšší? Jaká je reálná nálož v populaci?

Na vrcholu kulminace každé vlny to může být dvaapůlkrát až třikrát více.

Dlouhodobě se mluví o tom, že kulminovat by měl počet nakažených na konci ledna, na začátku února. Zajímalo by mě, jaké máte predikce – jak rychle by to mělo klesat.

Nikdo nemá křišťálovou kouli a nemá cenu modelovat to s odhadem na jednotlivý den, ale zatím se vývoj odehrává přesně podle predikcí, ať už našich, nebo akademických týmů, které modelují v Čechách, ale i podle predikcí, které vydalo v prosinci ECDC, tedy že nová nakažlivější varianta omikron dosáhne dominance po polovině ledna. V druhé polovině ledna měla kulminovat, což se právě teď děje. K poklesu by mělo začít docházet nejpozději na přelomu ledna a února nebo v prvním únorovém týdnu. Pokles by měl být relativně rychlý, jako byl rychlý nástup. Souvisí to s velmi vysokou nakažlivostí, kdy nová varianta projde populací poměrně rychle.

Minulou středu jste na sněmovním zdravotnickém výboru říkal, že je velkou otázkou, co udělají vysoké počty v potenciálně rizikové skupině, která není naočkovaná. Je už jasněji?

Je i není. K pomyslným branám skupiny potenciálně zranitelných, zejména seniorních obyvatel, dorazilo šíření minulý týden, kdy začaly počty narůstat. Narůstaly mírně i o víkendu. Nálož je ale stále poměrně nízká. Je vidět, že se tito lidé zřejmě více chrání a dávají si pozor. Zatím pozorujeme podobné chování viru, jako tomu bylo na podzim. To znamená, neočkovaní lidé, kteří nemají žádnou ochranu, jsou skutečně ohroženi a hrozí jim těžký průběh i v případě nákazy omikronem. Tento pracovní týden nám na to dá definitivní odpověď. Počet nakažených neočkovaných už začal na konci minulého týdne růst, byly to stovky pacientů denně. Uvidíme, s jakou pravděpodobností budou končit v nemocnicích. Nadále platí, že těžké případy – léčba na jednotce intenzivní péče nebo s umělou plicní ventilací – jsou ze sedmdesáti procent a víc pacienti neočkovaní, nijak nechránění, které mohla vakcína od tohoto průběhu uchránit.

Jak se toto všechno projeví na situaci v nemocnicích? Uplynulý týden jste na výboru pro zdravotnictví říkal, že se jeví jako nejrealističtější scénář, že situace v nemocnicích by mohla být na padesáti procentech varianty delta.

To je scénář, který bohužel nelze vyloučit. Předpokládá, že dojde k nárůstu počtu hospitalizovaných vzhledem k počtu nakažených v populaci a rychlosti. Daří se vlnu v čase alespoň trochu rozkládat, uvidíme, jak razantní vývoj to bude mít. Nelze vyloučit i poměrně významný nárůst počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Čísla mi nedovolují ten scénář vyloučit. Uvážíme-li, že tady pořád máme minimálně 400 tisíc lidí, kteří nejsou nijak chráněni – ani proděláním nemoci v nedávné minulosti, ani očkováním – a přitom mají řadu rizikových faktorů, které je predisponují k těžkému průběhu, tak nám modely takto kreslí křivky. Mohlo by dojít k nárůstu počtu hospitalizací až na padesát procent podzimu.

Zahlcení nemocnic v superrizikovém scénáři se už v tuto chvíli jeví jako nerealistické, což je velmi dobrá zpráva. Jedním z hlavních důvodů je, že se podařilo velké množství lidí naočkovat posilující dávkou. Mají ji aplikovanou poměrně nedávno – konec listopadu, prosinec, v lednu – a ochrana posilující dávkou je velmi robustní i proti omikronu. Vrací ochranu proti nákaze až na sedmdesát procent a proti těžkému průběhu je ochrana víc než 95procentní.

Čísla hovoří velice jasně: Očkování má smysl, má smysl i očkovat se teď jednou dávkou, dvěma dávkami. V poměrně krátkém období to navodí imunitní odpověď, která vás bude alespoň trochu chránit. Posilující dávka v podstatě eliminuje těžké průběhy nemoci.

To znamená, že padesát procent podzimní varianty delta je nejrealističtější scénář. Jaký je ten nejrizikovější?

Tento scénář je zároveň i rizikovým. Jestli nastane, rozhodne příroda, virus a lidé. Pokud se podaří zranitelné obyvatele ještě naočkovat nebo se budou efektivně chránit, nebudou mít sociální kontakty, klesne pravděpodobnost nákazy, tak ten scénář nastat nemusí. Ale nelze ho vyloučit.

Začala platit registrace pro děti nad 12 let na přeočkování posilující dávkou. Jaká je nálož v této populaci?

Stále velká. Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně. Takže šíření odpovídalo vysoké nakažlivosti varianty omikron. Nákaza mezi mladými lidmi stále roste. Vidíme to i na výsledcích testování ve školách, kde mezi druhým a třetím týdnem v lednu došlo ke skokovému nárůstu počtu záchytů.

Z posledních dat to vypadá, že množství nakažených – nebo chcete-li prevalence nákaz – mezi mladými lidmi stále roste, ale přírůstky začínají brzdit. Uvidíme, jestli se to ještě více zbrzdí tento týden. Dnešní (pondělní) data, která uvidíme zítra, pozítří, by nám na to měla dát jednoznačnou odpověď. Nálož je velmi vysoká ve věku 12+ a zejména ve věku 16 až 30 let. Není to jenom o školní docházce, jsou to i mladí dospělí. Tam jsou počty nakažených jedny z nejvyšších, které jsme kdy viděli, a rostou stále dál.

Ministerstvo zdravotnictví zvažuje upravit systém izolací a testování. Lidé, kteří by měli pozitivní PCR test, by se nemuseli 30 dnů od jeho provedení testovat. Co vám ukazují data? Kdy už může být člověk znovu nakažený poté, co prodělal omikron?

Reinfekce skutečně velmi prudce narůstají. Souvisí to s jednoznačně prokázanou schopností omikronu prolamovat takzvanou postinfekční imunitu, tedy nakazit člověka, který už jednou nakažený byl. V tuto chvíli se kritická hranice jeví kolem tří, čtyř měsíců zpět. Pokud byl člověk nakažen před třemi nebo čtyřmi měsíci, prudce roste pravděpodobnost reinfekce, nicméně omikron je tady úplně nový, takže celkové zhodnocení dat ještě přijde. Každopádně z toho vyplývá závažný fakt: Pro lidi, kteří byli nakaženi staršími variantami viru třeba na jaře roku 2021, tehdy proběhlá nákaza už proti omikronu neznamená vůbec žádnou ochranu. Tu může přinést jedině očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci by měl vystoupit i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 6 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 28 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 43 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...