Omikron může zaplnit nemocnice na polovinu podzimní vlny, řekl šéf zdravotnických statistiků. Zahlcení prý nehrozí

11 minut
Ladislav Dušek: „Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně“
Zdroj: ČT24

Na polovinu podzimní zátěže by se měly připravit nemocnice v důsledku šíření koronavirové varianty omikron. Množství pacientů by mohlo být nižší v případě, že se lidé z ohrožených skupin, kteří nejsou očkováni proti covidu-19, buď naočkovali, nebo se dokázali účinně ochránit před nákazou, řekl v rozhovoru pro Českou televizi ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Za nerealistickou označil zvlášť rizikovou variantu, kdy by byly nemocnice opět přetížené. Rozhovor s Ladislavem Duškem vedla Klára Bazalová.

V neděli přibylo téměř třináct tisíc nakažených, jak to odhalily testy. To je něco, co předpokládaly predikce? Nakolik jim to odpovídá?

Hodnota cirka odpovídá. Ale sobotní i nedělní hodnoty počtu nově diagnostikovaných neodpovídají úplně realitě. Dochází k poklesu objemu testů a také spektrum testovaných lidí je jiné. Důležité bude, jak se bude vyvíjet situace v dalších pracovních dnech. Minulý týden  nás nenechal na pochybách. Velmi vysoké záchyty ke třiceti tisícům nově diagnostikovaných trvaly celý týden až do pátku, neklesalo to. To je jasný signál, že v týdnu, který teď nastupuje, a možná ještě v příštím, bude šíření kulminovat a hodnoty budou zrovna tak vysoké. Schválně používám termín počty nově diagnostikovaných, protože to jsou počty případů, které jsou zachyceny testy. Počet nakažených v populaci je vyšší.

Jak moc vyšší? Jaká je reálná nálož v populaci?

Na vrcholu kulminace každé vlny to může být dvaapůlkrát až třikrát více.

Dlouhodobě se mluví o tom, že kulminovat by měl počet nakažených na konci ledna, na začátku února. Zajímalo by mě, jaké máte predikce – jak rychle by to mělo klesat.

Nikdo nemá křišťálovou kouli a nemá cenu modelovat to s odhadem na jednotlivý den, ale zatím se vývoj odehrává přesně podle predikcí, ať už našich, nebo akademických týmů, které modelují v Čechách, ale i podle predikcí, které vydalo v prosinci ECDC, tedy že nová nakažlivější varianta omikron dosáhne dominance po polovině ledna. V druhé polovině ledna měla kulminovat, což se právě teď děje. K poklesu by mělo začít docházet nejpozději na přelomu ledna a února nebo v prvním únorovém týdnu. Pokles by měl být relativně rychlý, jako byl rychlý nástup. Souvisí to s velmi vysokou nakažlivostí, kdy nová varianta projde populací poměrně rychle.

Minulou středu jste na sněmovním zdravotnickém výboru říkal, že je velkou otázkou, co udělají vysoké počty v potenciálně rizikové skupině, která není naočkovaná. Je už jasněji?

Je i není. K pomyslným branám skupiny potenciálně zranitelných, zejména seniorních obyvatel, dorazilo šíření minulý týden, kdy začaly počty narůstat. Narůstaly mírně i o víkendu. Nálož je ale stále poměrně nízká. Je vidět, že se tito lidé zřejmě více chrání a dávají si pozor. Zatím pozorujeme podobné chování viru, jako tomu bylo na podzim. To znamená, neočkovaní lidé, kteří nemají žádnou ochranu, jsou skutečně ohroženi a hrozí jim těžký průběh i v případě nákazy omikronem. Tento pracovní týden nám na to dá definitivní odpověď. Počet nakažených neočkovaných už začal na konci minulého týdne růst, byly to stovky pacientů denně. Uvidíme, s jakou pravděpodobností budou končit v nemocnicích. Nadále platí, že těžké případy – léčba na jednotce intenzivní péče nebo s umělou plicní ventilací – jsou ze sedmdesáti procent a víc pacienti neočkovaní, nijak nechránění, které mohla vakcína od tohoto průběhu uchránit.

Jak se toto všechno projeví na situaci v nemocnicích? Uplynulý týden jste na výboru pro zdravotnictví říkal, že se jeví jako nejrealističtější scénář, že situace v nemocnicích by mohla být na padesáti procentech varianty delta.

To je scénář, který bohužel nelze vyloučit. Předpokládá, že dojde k nárůstu počtu hospitalizovaných vzhledem k počtu nakažených v populaci a rychlosti. Daří se vlnu v čase alespoň trochu rozkládat, uvidíme, jak razantní vývoj to bude mít. Nelze vyloučit i poměrně významný nárůst počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Čísla mi nedovolují ten scénář vyloučit. Uvážíme-li, že tady pořád máme minimálně 400 tisíc lidí, kteří nejsou nijak chráněni – ani proděláním nemoci v nedávné minulosti, ani očkováním – a přitom mají řadu rizikových faktorů, které je predisponují k těžkému průběhu, tak nám modely takto kreslí křivky. Mohlo by dojít k nárůstu počtu hospitalizací až na padesát procent podzimu.

Zahlcení nemocnic v superrizikovém scénáři se už v tuto chvíli jeví jako nerealistické, což je velmi dobrá zpráva. Jedním z hlavních důvodů je, že se podařilo velké množství lidí naočkovat posilující dávkou. Mají ji aplikovanou poměrně nedávno – konec listopadu, prosinec, v lednu – a ochrana posilující dávkou je velmi robustní i proti omikronu. Vrací ochranu proti nákaze až na sedmdesát procent a proti těžkému průběhu je ochrana víc než 95procentní.

Čísla hovoří velice jasně: Očkování má smysl, má smysl i očkovat se teď jednou dávkou, dvěma dávkami. V poměrně krátkém období to navodí imunitní odpověď, která vás bude alespoň trochu chránit. Posilující dávka v podstatě eliminuje těžké průběhy nemoci.

To znamená, že padesát procent podzimní varianty delta je nejrealističtější scénář. Jaký je ten nejrizikovější?

Tento scénář je zároveň i rizikovým. Jestli nastane, rozhodne příroda, virus a lidé. Pokud se podaří zranitelné obyvatele ještě naočkovat nebo se budou efektivně chránit, nebudou mít sociální kontakty, klesne pravděpodobnost nákazy, tak ten scénář nastat nemusí. Ale nelze ho vyloučit.

Začala platit registrace pro děti nad 12 let na přeočkování posilující dávkou. Jaká je nálož v této populaci?

Stále velká. Mezi mladými lidmi se nákaza začala šířit nejvíce a šířila se velmi intenzivně. Takže šíření odpovídalo vysoké nakažlivosti varianty omikron. Nákaza mezi mladými lidmi stále roste. Vidíme to i na výsledcích testování ve školách, kde mezi druhým a třetím týdnem v lednu došlo ke skokovému nárůstu počtu záchytů.

Z posledních dat to vypadá, že množství nakažených – nebo chcete-li prevalence nákaz – mezi mladými lidmi stále roste, ale přírůstky začínají brzdit. Uvidíme, jestli se to ještě více zbrzdí tento týden. Dnešní (pondělní) data, která uvidíme zítra, pozítří, by nám na to měla dát jednoznačnou odpověď. Nálož je velmi vysoká ve věku 12+ a zejména ve věku 16 až 30 let. Není to jenom o školní docházce, jsou to i mladí dospělí. Tam jsou počty nakažených jedny z nejvyšších, které jsme kdy viděli, a rostou stále dál.

Ministerstvo zdravotnictví zvažuje upravit systém izolací a testování. Lidé, kteří by měli pozitivní PCR test, by se nemuseli 30 dnů od jeho provedení testovat. Co vám ukazují data? Kdy už může být člověk znovu nakažený poté, co prodělal omikron?

Reinfekce skutečně velmi prudce narůstají. Souvisí to s jednoznačně prokázanou schopností omikronu prolamovat takzvanou postinfekční imunitu, tedy nakazit člověka, který už jednou nakažený byl. V tuto chvíli se kritická hranice jeví kolem tří, čtyř měsíců zpět. Pokud byl člověk nakažen před třemi nebo čtyřmi měsíci, prudce roste pravděpodobnost reinfekce, nicméně omikron je tady úplně nový, takže celkové zhodnocení dat ještě přijde. Každopádně z toho vyplývá závažný fakt: Pro lidi, kteří byli nakaženi staršími variantami viru třeba na jaře roku 2021, tehdy proběhlá nákaza už proti omikronu neznamená vůbec žádnou ochranu. Tu může přinést jedině očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...