Najít sociální službu pro autistického člověka je velmi komplikované, v některých krajích nemožné, zjistila v celostátním průzkumu kancelář ombudsmanky Anny Šabatové. Rodiny musejí hledat po celé zemi, a to přesto, že se Česko zavázalo, že zajistí lidem se zdravotním postižením časově i finančně dostupné služby. Ombudsmanka formulovala sérii doporučení pro zlepšení situace, zpracovala také informační materiál pro rodiny.
Podle výsledků celostátního průzkumu kanceláře Veřejného ochránce práv chybí ve městech raná péče, stacionáře i odlehčovací služby nebo jsou kapacitně naplněné. „Z pohledu rodin je to, jako kdyby služba neexistovala. Nedostatky jsou také v informační a poradenské podpoře. Situace rodin není mnohdy řešena komplexně,“ upozornila Anna Šabatová.
Kancelář ombudsmanky v průzkumu hledala vhodnou službu pro dva modelové klienty s autismem s problematickým chováním, dítě a dospělého. Dotazovala se ve více než čtyřech stovkách zařízení sociálních služeb. „Situace napříč kraji se liší. Pro modelového dětského autistu nebylo žádné zařízení v Karlovarském, Plzeňském a Zlínském kraji, pro dospělého v Ústeckém a Karlovarském. I jinde jsou však kapacity prakticky naplněné,“ řekla vedoucí Odboru ochrany práv osob se zdravotním postižením Romana Jakešová.
Autistů přibývá, stát selhává
Diagnostikovaných autistů v populaci přibývá. V současnosti připadají jeden až dva případy poruch autistického spektra na sto lidí. Rodiče dětí i dospělých těžkých autistů se na ombudsmanku v posledních letech obraceli a žádali o radu nebo pomoc se zajištěním sociální služby. Často poukazovali na to, že služba buď v regionu vůbec není, anebo je dlouhodobě nedostupná.
„Jestliže rodiče popisují, jak obvolávají a objíždějí zařízení po celé zemi a hledají sociální službu, protože už nejsou schopni zvládat náročnou péči o blízkou osobu s autismem, ale nikde se jim nedostane pomoci, logicky to vede k závěru, že stát při plnění svých závazků selhává,“ řekla ombudsmanka.
Kraje by měly mapovat poptávku a poskytovat zařízením dotace
Obmudsmanka sestavila sadu doporučení pro ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví i školství a další instituce. Krajům doporučuje, aby lépe mapovaly poptávku a vytvářely konkrétní, termínované plány poskytování sociálních služeb. Kraje mají zvážit také například mimořádné dotace pro zařízení ochotné okamžitě poskytnout potřebnou službu.
Při plánování i financování je podle doporučení ombudsmanky nutné zohledňovat personální a psychickou náročnost péče o autistické klienty. Nejde jen o potřebu vyššího počtu pracovníků, zejména v přímé péči, ale také o jejich motivaci, včetně finanční.
Ústavní soud letos v únoru rozhodl, že kraje mají povinnost zajistit lidem se zdravotním postižením dostupnost vhodné sociální služby. Neznamená to, že kraj musí zajistit konkrétní péči podle ideálních představ. Nemůže ale zůstat nečinný s poukazem na to, že vhodné zařízení neexistuje, případně má plno. „Je potřeba si uvědomit, že každý člověk, i se speciálním a vážným zdravotním postižením, má právo na adekvátní sociální službu,“ řekla v únoru soudkyně Kateřina Šimáčková.
Problém podle Anny Šabatové spočívá také v tom, že zdravotnická zařízení často nejsou schopná poskytnout rodičům dítěte ani základní radu, kde hledat pomoc a podporu. Na školskou diagnostiku autismu rodiče čekají řadu měsíců, ombudsmanka doporučuje krajům průběžně zjišťovat vytíženost center a podle potřeby kapacitu zvýšit.
