Odbory chtějí pro učitele dalších 15 procent. Počítáme s tím, ale peníze na to zatím nejsou, reagoval ministr

Nahrávám video
Ministr školství Robert Plaga o navýšení platů učitelů
Zdroj: ČT24

Školské odbory požadují pro rok 2020 navýšení platů pedagogických pracovníků o dalších 15 procent. Růst platů musí podle nich dále pokračovat, aby se zastavil odliv kvalitních učitelů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl, že s navýšením počítá, zatím ale není ve výdajových rámcích zahrnuto. Vláda se přitom zavázala, že do roku 2021 zvýší průměrný plat pedagogů asi na 46 tisíc korun.

„Od zahájení kampaně školských odborů s názvem ,Konec levných učitelů‘ v roce 2016 se plat pedagogických pracovníků v průměru zvýšil o sedm tisíc korun. A poté, co se naplní, co bylo letos dáno do rozpočtu, se platy programově posunou o více než 12 tisíc korun od roku 2016,“ uvedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.

Vláda podle něj nastavila „pozitivní trend“, ve kterém je třeba pokračovat. „Je to jedna z cest, jak zastavit odliv kvalitních učitelů ze školství, jak motivovat ty, kteří by se potenciálně rozhodovali, že začnou studovat pedagogické fakulty,“ vysvětlil Dobšík. Zároveň zdůraznil, že navyšování platů každý rok je důležité k udržení kvality vzdělávání.

Vláda schválila zvýšení učitelských platů o deset procent v základu tarifu od letošního ledna, dalších pět procent mohou ředitelé přidat v rámci pohyblivé složky. Průměrný hrubý plat učitele na druhém stupni základní školy dosáhl v druhé polovině loňského roku 34 437 korun.

Nahrávám video
Brífink Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k navýšení platů učitelů
Zdroj: ČT24

Školské odbory chtějí, aby do roku 2021 platy pedagogických pracovníků dosáhly na 130 procent průměrné hrubé mzdy v Česku, což by bylo okolo 49 tisíc korun, pokračoval Dobšík. Zároveň vysvětlil, že reálně by ale platy učitelů v tomto případě byly vyšší, jelikož termínem pedagogický pracovník odbory označují vedle učitelů také například vychovatele, asistenty, trenéry či psychology ve školství.

„Vyjednáváme i za nepedagogy. V této fázi jsme se soustředili na pedagogy, protože do střednědobých výhledů se ty objemy prostředků nedostaly. Jeden z důvodů, který říkala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) bylo, že se na to musí pohlížet jako na celý veřejný sektor a nepedagogové jsou v jiné tabulce, než jsou pedagogové,“ řekl Dobšík. Odbory o tom chtějí vyjednávat již v únoru nebo v březnu.

Plaga: Místo tarifů posílíme pohyblivou část platu

„Jsem rád, že se odbory připomněly. Ale musím říct, že to, co požadují, je plně v souladu se strategií ministerstva, kterou prosazujeme od začátku tohoto volebního období. Počítáme s tím, že v roce 2020 bude nárůst obdobný jako v roce 2019,“ řekl ČT ministr školství Robert Plaga (ANO).

„Pro rok 2020 (plánujeme) navýšení o dalších 15 procent u pedagogických pracovníků a o 10 procent u nepedagogických,“ upřesnil Plaga. Podle něj to bude stát necelých 20 miliard korun. Zároveň však přiznal, že peníze na uvažované navýšení zatím nejsou. „Nejsem rád, že (navýšení) není promítnuto do střednědobých výdajových rámců,“ podotkl ministr.

Oproti dřívějším navýšením, kdy se učitelům více zvyšovala tarifní část platu, což bylo podle Plagy správné, chce ministr v dalších letech posílit pohyblivou část. „Pro rok 2020 bych byl rád, abychom se dostali na vyrovnaný poměr, kdy by polovina (navýšení) šla do tarifů a polovina do netarifní části. Protože je také potřeba vytvořit prostor pro ředitele, aby oceňovali kvalitní pedagogy. V současnosti je manévrovací prostor ředitelů velmi malý,“ uvedl Plaga.

Kartous: Zvýšení platů je nutné, nikoliv dostačující

Vedoucí komunikace organizace EDUin Bohumil Kartous poznamenal, že školské odbory mají podobné představy jako ministr. Otázkou však bude, zda se vládě podaří sliby splnit. „Mě zajímá, jestli se podaří v následujících dvou letech dosáhnout navýšení o 35 procent,“ říká. První fáze navýšení platů se totiž odsunula až na letošní rok.

„Vláda má předpokládaný mandát do roku 2021, takže v jednom roce bude muset dojít k navýšení razantnějšímu než 15 procent. A ještě víc mě zajímá, jestli se to promítne do rozpočtového výhledu na další dva roky. Protože v současnosti tam ty peníze nejsou,“ upozorňuje Kartous.

Nahrávám video
Vedoucí komunikace organizace EDUin Bohumil Kartous
Zdroj: ČT24

Zvýšení platů označil za nutné, ale nikoliv dostačující. „Bez toho, aniž by se zvýšily platy, nepřitáhneme k učitelské profesi potentní uchazeče. Je to žádoucí, protože pro Českou republiku neexistuje jiná budoucnost než ‚vytěžit‘ tu nejcennější surovinu, kterou máme, a to jsou mozky mladých lidí. A bez dobrých škol, což znamená bez dobrých učitelů, toho nikdy nedosáhneme,“ dodal s tím, že české školství podle něj potřebuje zásadní změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...