Ochlazení století: Na Silvestra 1978 teplota spadla o 30 stupňů, mráz na měsíc paralyzoval zemi

Nahrávám video

Náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval na přelomu let 1978 a 1979 Československo. Ještě na Silvestra bylo přes deset stupňů, v noci na Nový rok se však přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu a ráno se teploty propadly až k 15 stupňům pod nulou, na horách ještě níže. Zamrzlo uhlí u elektráren i ve vagonech, doprava se zastavila a přívaly sněhu ochromily města. S následky se země potýkala téměř měsíc.

Teploměry ukazovaly 31. prosince 1978 až deset stupňů, což je pro toto období neobvyklé teplo. „Normální teplota pro přelom prosince a ledna je v Praze kolem plus tří stupňů v maximálních teplotách,“ uvádí meteorolog ČT Pavel Borovička.

Během pouhých šesti hodin se ale extrémně ochladilo. „Přes střední Evropu od severu přicházela velmi výrazná studená fronta, za kterou teploty spadly na některých místech až o třicet stupňů Celsia,“ popisuje Borovička. Prvního ledna 1979 klesly teploty v Praze k minus dvaceti stupňům, na horách až o deset stupňů níže.

Největší rozdíl tehdy zaznamenali v Poděbradech – na Silvestra ve dvě hodiny odpoledne tam bylo téměř 12 stupňů nad nulou, na Nový rok v sedm hodin ráno minus 18,5 stupně. V pražském Klementinu byl rozdíl téměř 29 stupňů.

Nebývale studené počasí způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu, který už o několik dní dříve ochromil severní části východního i západního Německa. Situace se pak opakovala i v Československu. „Na severu se začalo ochlazovat dříve, kolem minus 11 stupňů tam bylo už odpoledne na Silvestra. Do rána se studený vzduch propadl až k jižní hranici,“ popisuje Borovička.

Sněhová kalamita postihla i okolní země - na snímku odklízení sněhu v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku (2. ledna 1979)
Zdroj: ČTK/DPA

Uhlí zamrzlo v elektrárnách i dolech

Náhlé ochlazení a déšť, který přecházel ve sněžení, způsobil obrovské problémy v energetice i dopravě. Uhlí – tehdy hlavní zdroj energie – bylo uložené pod širým nebem u elektráren, před koncem roku promoklo a po ochlazení zmrzlo v nerozbitný blok.

Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagonech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i samotné povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje a opakovaně trhal pásové dopravníky.

Uhlí zamrzlo u elektráren i v dolech
Zdroj: Archiv ČT

„Rozehřívali jsme led, když jsme rozehřáli jednu pásovku, došli jsme dozadu a ta první nám zase zmrzla,“ popsal potíže v dobovém dokumentu předák údržby severočeského dolu Maxim Gorkij Karel Walter.

Zásoby uhlí v uhelných elektrárnách byly malé a rychle se tenčily. Kvůli kritické energetické situaci vláda rozhodla o razantních úsporných opatřeních. Energeticky náročné provozy jako hutě přešly na omezený provoz, v podnicích se začínalo pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny.

Vypínalo se osvětlení i televize

Šetřilo se i občasným vypínáním proudu, někde se snížila intenzita veřejného osvětlení, zavřela divadla nebo muzea. Například v Západoslovenském kraji se na dlouhé hodiny vypínala celá města. Problémy ale nebyly jen s dodávkou elektřiny, uhlí totiž zamrzlo i v teplárnách a řadu dálkově vytápěných sídlišť tak postihly výpadky topení.

Když se ukázalo, jak moc je energetická krize závažná, sáhla vláda také k vyhlášení mimořádných prázdnin pro školáky. Nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden. Daní za to ale bylo zrušení jarních prázdnin.

Omezení postihlo dokonce i televizi. Ze dvou programů vysílal jen jeden, nejdřív až od sedmi večer a později od půl deváté. Důvod přitom byl spíš na straně diváků než u studií a vysílačů, spotřeba všech přijímačů se totiž tehdy rovnala výkonu jedné menší elektrárny.

Sníh a mráz komplikoval i provoz na železnici
Zdroj: Archiv ČT

Potíže se nevyhnuly ani silniční dopravě, kterou komplikovaly nejen přívaly sněhu. Automobily, které ještě na Silvestra stály v kalužích, měly náhle kola pohřbená v ledu. Rychlý pokles teploty o 25 a 30 stupňů často odnesly akumulátory, takže je nešlo nastartovat, ve vznětových vozech zamrzla nafta.

Během ledna se i díky zlepšení počasí podařilo kalamitu překonat, a to i za použití netradičních prostředků. Kry na Labi například rozrážel říční ledoborec Anhalt zapůjčený z východního Německa, pro zásobování důležité elektrárny ve Chvaleticích na východě Čech uhlím zase fungoval v nepřetržitém provozu řetěz zhruba stovky nákladních automobilů s přívěsy, které jen o pár týdnů dříve skončily s převážením řepy do východočeských cukrovarů.

Ochlazení století

Odborníci prudkou změnu počasí, spojenou s poklesem teplot během několika hodin až o 30 stupňů Celsia, označují za nejdramatičtější ochlazení, které ve 20. století střední Evropu postihlo. Podobná, ovšem už ne tak extrémní situace nastala o šest let později.

Tehdy opět přišel od severu arktický vzduch, ochlazení ovšem bylo pomalejší. Na druhou stranu ovšem během zhruba týdenních mrazů klesly teploty vzduchu na 20 až 30 stupňů pod nulou. Kdyby přišel podobný mráz dnes, věděli by to meteorologové dopředu a lidé i firmy by se na něj mohli připravit. 

Letošní Silvestr i Nový rok ale bude z hlediska počasí klidný. Přes den bude kolem pěti stupňů Celsia a nad nulou se udrží i v noci. Sněžit bude většinou jen na horách na severu a severovýchodě. Naopak na Šumavě a v Krušných horách bude kvůli teplejšímu vzduchu většinou pršet, sníh lze čekat jen v polohách nad 1000 metrů nad mořem. Ochladí se až v polovině příštího týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zástupci resortů představovali návrh akceleračních zón. Jednání narušili kritici

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Akce trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na tři stovky připomínek se sešlo ke změně financování veřejnoprávních médií

Na tři stovky připomínek se sešlo k návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. Ministerstva předloze vytkla nejasnosti nebo legislativní chyby, ale i samotný záměr převést Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet bez jasného odůvodnění. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) je připravený provést úpravy. Podle opozice má zákon tolik chyb, že oprava není možná.
před 6 hhodinami

Odborníci hledají způsob, jak osvobodit relikvii svaté Zdislavy z betonu

Muž, který je podezřelý z úterní krádeže lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku, zalil vzácnou relikvii do betonu. Odborníci nyní mluví o tom, jak je možné dostat ji ven.
před 7 hhodinami

Pachatel chtěl lebku svaté Zdislavy zalitou v betonu pohřbít v řece

Policie už má ukradenou lebku svaté Zdislavy. Podezřelého z krádeže zadržela ve čtvrtek. Muž, který lebku ukradl, ji zalil do betonu. Relikvii se nyní snaží vyjmout specialisté. Zadržený podle policie vypověděl, že chtěl lebku pohřbít v řece.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 7 hhodinami

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
před 12 hhodinami
Načítání...