Ochlazení století: Na Silvestra 1978 teplota spadla o 30 stupňů, mráz na měsíc paralyzoval zemi

3 minuty
Události: Sníh a mráz před 40 lety paralyzoval Československo
Zdroj: ČT24

Náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval na přelomu let 1978 a 1979 Československo. Ještě na Silvestra bylo přes deset stupňů, v noci na Nový rok se však přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu a ráno se teploty propadly až k 15 stupňům pod nulou, na horách ještě níže. Zamrzlo uhlí u elektráren i ve vagonech, doprava se zastavila a přívaly sněhu ochromily města. S následky se země potýkala téměř měsíc.

Teploměry ukazovaly 31. prosince 1978 až deset stupňů, což je pro toto období neobvyklé teplo. „Normální teplota pro přelom prosince a ledna je v Praze kolem plus tří stupňů v maximálních teplotách,“ uvádí meteorolog ČT Pavel Borovička.

Během pouhých šesti hodin se ale extrémně ochladilo. „Přes střední Evropu od severu přicházela velmi výrazná studená fronta, za kterou teploty spadly na některých místech až o třicet stupňů Celsia,“ popisuje Borovička. Prvního ledna 1979 klesly teploty v Praze k minus dvaceti stupňům, na horách až o deset stupňů níže.

Největší rozdíl tehdy zaznamenali v Poděbradech – na Silvestra ve dvě hodiny odpoledne tam bylo téměř 12 stupňů nad nulou, na Nový rok v sedm hodin ráno minus 18,5 stupně. V pražském Klementinu byl rozdíl téměř 29 stupňů.

Nebývale studené počasí způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu, který už o několik dní dříve ochromil severní části východního i západního Německa. Situace se pak opakovala i v Československu. „Na severu se začalo ochlazovat dříve, kolem minus 11 stupňů tam bylo už odpoledne na Silvestra. Do rána se studený vzduch propadl až k jižní hranici,“ popisuje Borovička.

Sněhová kalamita postihla i okolní země - na snímku odklízení sněhu v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku (2. ledna 1979)
Zdroj: ČTK/DPA

Uhlí zamrzlo v elektrárnách i dolech

Náhlé ochlazení a déšť, který přecházel ve sněžení, způsobil obrovské problémy v energetice i dopravě. Uhlí – tehdy hlavní zdroj energie – bylo uložené pod širým nebem u elektráren, před koncem roku promoklo a po ochlazení zmrzlo v nerozbitný blok.

Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagonech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i samotné povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje a opakovaně trhal pásové dopravníky.

Uhlí zamrzlo u elektráren i v dolech
Zdroj: Archiv ČT

„Rozehřívali jsme led, když jsme rozehřáli jednu pásovku, došli jsme dozadu a ta první nám zase zmrzla,“ popsal potíže v dobovém dokumentu předák údržby severočeského dolu Maxim Gorkij Karel Walter.

Zásoby uhlí v uhelných elektrárnách byly malé a rychle se tenčily. Kvůli kritické energetické situaci vláda rozhodla o razantních úsporných opatřeních. Energeticky náročné provozy jako hutě přešly na omezený provoz, v podnicích se začínalo pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny.

Vypínalo se osvětlení i televize

Šetřilo se i občasným vypínáním proudu, někde se snížila intenzita veřejného osvětlení, zavřela divadla nebo muzea. Například v Západoslovenském kraji se na dlouhé hodiny vypínala celá města. Problémy ale nebyly jen s dodávkou elektřiny, uhlí totiž zamrzlo i v teplárnách a řadu dálkově vytápěných sídlišť tak postihly výpadky topení.

Když se ukázalo, jak moc je energetická krize závažná, sáhla vláda také k vyhlášení mimořádných prázdnin pro školáky. Nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden. Daní za to ale bylo zrušení jarních prázdnin.

Omezení postihlo dokonce i televizi. Ze dvou programů vysílal jen jeden, nejdřív až od sedmi večer a později od půl deváté. Důvod přitom byl spíš na straně diváků než u studií a vysílačů, spotřeba všech přijímačů se totiž tehdy rovnala výkonu jedné menší elektrárny.

Sníh a mráz komplikoval i provoz na železnici
Zdroj: Archiv ČT

Potíže se nevyhnuly ani silniční dopravě, kterou komplikovaly nejen přívaly sněhu. Automobily, které ještě na Silvestra stály v kalužích, měly náhle kola pohřbená v ledu. Rychlý pokles teploty o 25 a 30 stupňů často odnesly akumulátory, takže je nešlo nastartovat, ve vznětových vozech zamrzla nafta.

Během ledna se i díky zlepšení počasí podařilo kalamitu překonat, a to i za použití netradičních prostředků. Kry na Labi například rozrážel říční ledoborec Anhalt zapůjčený z východního Německa, pro zásobování důležité elektrárny ve Chvaleticích na východě Čech uhlím zase fungoval v nepřetržitém provozu řetěz zhruba stovky nákladních automobilů s přívěsy, které jen o pár týdnů dříve skončily s převážením řepy do východočeských cukrovarů.

Ochlazení století

Odborníci prudkou změnu počasí, spojenou s poklesem teplot během několika hodin až o 30 stupňů Celsia, označují za nejdramatičtější ochlazení, které ve 20. století střední Evropu postihlo. Podobná, ovšem už ne tak extrémní situace nastala o šest let později.

Tehdy opět přišel od severu arktický vzduch, ochlazení ovšem bylo pomalejší. Na druhou stranu ovšem během zhruba týdenních mrazů klesly teploty vzduchu na 20 až 30 stupňů pod nulou. Kdyby přišel podobný mráz dnes, věděli by to meteorologové dopředu a lidé i firmy by se na něj mohli připravit. 

Letošní Silvestr i Nový rok ale bude z hlediska počasí klidný. Přes den bude kolem pěti stupňů Celsia a nad nulou se udrží i v noci. Sněžit bude většinou jen na horách na severu a severovýchodě. Naopak na Šumavě a v Krušných horách bude kvůli teplejšímu vzduchu většinou pršet, sníh lze čekat jen v polohách nad 1000 metrů nad mořem. Ochladí se až v polovině příštího týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 40 mminutami

Pietní akt připomněl vyhlazení osady Ležáky

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
před 2 hhodinami

Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
před 2 hhodinami

Další repatriační let dopravil do Prahy z Izraele asi osmdesát lidí

Druhý repatriační let dorazil do Prahy s více než osmdesáti osobami, které se rozhodly opustit Izrael kvůli konfliktu mezi ním a Íránem, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ. Už v úterý vládní speciál evakuoval do Česka z Izraele 66 lidí. Dalších asi třicet až padesát Čechů využilo možnosti jiných letadel, třeba slovenského vládního speciálu.
08:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda má na priority poslední měsíce, spoléhá i na mimořádné schůze

Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.
před 6 hhodinami

Zóna ČT24 přiblížila přestavbu Vojenského opravárenského podniku v Šenově

Vojenský opravárenský podnik v Šenově u Nového Jičína se připravuje na rozsáhlou modernizaci. Důvodem je výroba nových bojových vozidel CV90 pro českou armádu. Úpravy areálu zasáhnou jak testovací polygon, kde budou nově zkoušena všechna vyrobená vozidla, tak hlavní tankovou halu, která se promění v moderní výrobní linku inspirovanou automobilovým průmyslem. Přibude také nový sklad. Celková investice může narůst až na osmdesát milionů korun. Podnik rovněž plánuje přijmout až dvě stě nových pracovníků. První vozidla by měla začít sjíždět z výrobní linky už na jaře příštího roku. Celý projekt má běžet do roku 2030.
před 14 hhodinami

„Nenudit se a nevzdávat to.“ Pacienty s ALS připomíná světový den

Na 21. červen nepřipadá jen nejdelší den v roce, ale také světový den věnovaný pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). „Plavání je pro boj s nemocí absolutně nejlepší, protože se protáhnou všechny svaly,“ komentoval pacient Stanislav Řehoř během osvětové akce plavání ve Vltavě, které se každoročně účastní i lidé s touto vážnou chorobou. Nemoc se vyznačuje ochabováním svalstva, což lze podle Řehoře pohybem zpomalit. Dle svých slov proto dbá především na to, aby se nenudil a nic nevzdával.
před 15 hhodinami

Místům zatíženým kamiony má ulehčit Inspekce silniční dopravy

Obce zahlcené kamiony vítají vznik Inspekce silniční dopravy. Od prázdnin vyrazí na silnice dvaadvacet hlídek, a to už bez asistence policie. Zaměří se na přetížené kamiony nebo jejich technický stav. Například středočeskou Dobříší jich denně projede až tři sta, většinou se jedná o zahraniční přepravu.
před 16 hhodinami
Načítání...