Bývalý hejtman Středočeského kraje a exposlanec David Rath (ČSSD) by měl jít za přijímání úplatků na 8 až 9 let do vězení, navrhl soudu žalobce Petr Jirát. Chce, aby mu také propadl veškerý majetek. Stejný trest Jirát navrhl i Kateřině Kottové a jejímu manželovi Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.
Obžaloba pro bývalého hejtmana Ratha navrhuje až 9 let vězení a propadnutí majetku
Státní zástupce Petr Jirát v úterý v korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a dalších deseti lidí, které viní z manipulace se zakázkami na opravy různých budov nebo modernizace nemocnic ve Středočeském kraji, přednáší závěrečnou řeč potřetí.
Podle svých slov by nic na obžalobě proti jedenácti lidem neměnil. Některé důkazy podle něj naopak obžalobu zesílily. Pouze v jednom případě byl mírnější, když navrhl podmínku místo původního nepodmíněného trestu. Jirát ve své závěrečné řeči řekl, že ve středních Čechách vznikl systém ovlivňování veřejných zakázek, který řídila obžalovaná Kateřina Kottová a její manžel Petr. Rath o všem věděl a dostával od nich informace.
Jirát uvedl, že korupce se musí postihovat přísnými tresty. „Už jsem tady v minulosti řekl, že korupce je rakovinou tohoto státu,“ řekl v úterý Jirát. Dříve stejné přirovnání použil v kauze bývalého kolínského místostarosty Roman Pekárka, který za přijetí úplatku dostal pět let vězení.
David Rath přitom namítal, že je Petr Jirát podjatý. Podle soudu ale nemohla Rathova námitka podjatosi nijak zabránit tomu, aby státní zástupce svou závěrečnou řeč přednesl.
Rath: Kdyby existoval trest smrti, tak ho obžaloba navrhne
Trest propadnutí majetku u Ratha a dalších hlavních obžalovaných za přísný nepovažuje. „Já si kladu otázku, u čeho jiného bychom takové tresty měli navrhovat, když ne u takovéto rozsáhlé korupční trestné činnosti,“ řekl Jirát. Rath v reakci na to prohlásil, že kdyby existoval trest smrti nebo trest doživotní práce v jáchymovských dolech, tak mu ho Jirát také navrhne.„Lituje, že tyhle tresty už neexistují,“ řekl Rath, který vinu dlouhodobě odmítá.
Rathův advokát v úterý před soudem řekl, že Rath nepřijímal úplatky a u soudu se neprokázalo, že by věděl o manipulování zakázek. Podle něj by měl být obžaloby zproštěn.
„Nezískal žádnou neoprávněnou výhodu, nebylo prokázáno, že by věděl o manipulaci se zakázkami, a ani nebylo prokázáno, že by manipuloval zakázky,“ vysvětloval Jelínek v závěrečné řeči důvody, proč by měl být jeho klient zproštěn obžaloby. Zpochybnil odposlechy pořízené policií, které detailně rozkrývají, jak byly krajské zakázky ovlivněny. „Účastníci hovoru se baví o položkovém rozpočtu a nelze z toho dovodit vůbec nic. V obžalobě není zřejmé, kdo je uplácejícím a kdo je upláceným,“ řekl Jelínek. Podle něj se také neprokázalo, že by Rath o úplatky žádal.
Podle advokáta policie při přípravném řízení veřejnost přesvědčila o tom, že je Rath vinen, i když důkazy nejsou tak jasné a kované, jak tvrdila. „Takové důkazy by při férově vedeném procesu soud nepřesvědčily,“ uvedl advokát.
Soud v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům a věc vrátil k novému projednání. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz.
Jirát v úterý uvedl, že rozhodnutí vrchního soudu bylo „naprosto jednoznačně nezákonné“. Zdůraznil, že ani vrchní soud neměl pochybnosti o vině obžalovaných a s námitkami proti použití odposlechům se justice vypořádala i v minulosti. „Obžalovaní mají pořád stejné postavení. Nic se nezlepšilo, nic se nezhoršilo. Tečka, konec,“ prohlásil Jirát.
V další části závěrečné řeči pak začal rozebírat systém ovlivňování krajských zakázek a jednotlivé tendry. Při policejním vyšetřování a následném dokazování před soudem podle Jiráta jednoznačně vyplynulo, že Rath, Kottovi a Lucia Novanska, jejíž firma podle spisu organizovala některé zmanipulované zakázky, nastavili systém na ovlivňování tendrů.
Systém podle Jiráta fungoval tak, že Kottovi přizpůsobovali veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.
Za pomoc při tendru pak brali úplatky, o které se obžalovaní dělili. Peníze na úplatky podle Jiráta pocházely z toho, že závěrečné ceny za jednotlivé zakázky byly uměle navýšeny.
Obžaloba se týká například rekonstrukce zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice. Rath a Kottovi chtěli podle obžaloby za ovlivnění zakázek úplatky přes 48 milionů korun. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.
Kromě Ratha, Kottových a Novanské v kauze figuruje dalších sedm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které byly do tendrů zapojeny. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.