Jižní Morava - Desítky i stovky tisíc korun navíc zaplatí soukromí stavitelé i obce za stavbu na nezastavěné zemědělské půdě. Nový poplatek stanovila novela zákona, která ji od prvního dubna chrání. Nejvíce si připlatí stavitelé tam, kde je úrodná půda, podzemní vody nebo památkově chráněné území. Naopak pro firmy se cena za převod pozemků na stavební parcely snížila.
Obce i soukromníci zaplatí stovky tisíc navíc za stavbu na zelené louce
„Přišla mi žádost o doplnění žádosti ke stavebnímu povolení. Bylo tam uvedeno, že mám doložit, kolik budu platit za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu,“ začal vyprávět Radim Španihel, který si pozemek u Břeclavi koupil už před devíti měsíci. To, že bude muset zaplatit statisíce navíc, aby si na něm mohl postavit dům se zahradou, nevěděl. „Dost mě to šokovalo, protože do začátku dubna to bylo zadarmo,“ pokračoval.
Podle něj o tom nevěděl ani projektant, který mu stavební povolení vyřizoval. „Ani developer neměl ponětí o tom, že se zavádí nějaký poplatek,“ dodal Španihel. Tomu byl poplatek stanovený na 550 korun na metr čtvereční. Stavba domu se tak prodraží o stovky tisíc korun. „Kdybych to věděl, tak bych ten pozemek nekoupil. Protože když si sečtu, co jsem za pozemek dal a co teď budu dávat za vynětí, tak ta cena je pro tuto oblast mimo mísu,“ shrnul Španihel. Dokud ale poplatek nezaplatí, tak stavební povolení nedostane.
Zakoupený pozemek navíc leží na chráněném území, a tak je podstatně dražší než ten, který leží přes koleje o tři sta metrů dál. Tam případní zájemci zaplatí za vynětí pozemku 55 korun za metr čtvereční. Při výpočtu konečné ceny pozemku se totiž posuzuje zejména bonita neboli úrodnost půdy, výměra pozemku a také další faktory, například ekologické.
Co ovlivňuje výši poplatku?
- kvalita půdy
- vzdálenost od vodních toků
- výskyt léčivých či minerálních pramenů
- nerostné bohatství
- oblast přírodní rezervace
Zdroj: Zákon č. 41/2015 Sb.
Třeba v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku je cena za převod jednoho metru čtverečního zemědělské půdy ještě vyšší. Nejen soukromí stavitelé, ale i obecní pokladna by za něj zaplatila 750 korun. Obec by platila například za vybudování příjezdové cesty k nově postaveným domům. Naopak firmy tam zaplatí za převod jen 180 korun za metr čtvereční. Pro ně se totiž tento poplatek mnohonásobně snížil.
„Tuto problematiku aktuálně řešíme. Například na cestě dlouhé 220 metrů si nyní za vynětí platíme více než jeden milion. Dříve by to byla nula,“ potvrdila starostka Dolních Bojanovic Eva Rajchmanová (KDU-ČSL). Do budoucna chce podle svých slov apelovat na senátory a poslance, aby došlo k novele konkrétního zákona. „U nás totiž skoro každá stavba podléhá poplatku. Takže doufáme, že se jí brzy dočkáme,“ dodala starostka.
Podle ministerstva životního prostředí má novela za cíl snížit zabírání zemědělské půdy stavbou rodinných domů. V Česku totiž takto mizí asi 600 hektarů zemědělské půdy ročně. Zároveň má donutit stavitele budovat raději uvnitř už zastavené oblasti. Právě v Dolních Bojanovicích se ale prodražily i pozemky, které se nacházejí v sousedství zastavěných ploch a přímo na ně navazují. „Kdokoliv odnímá půdu, která má význam pro celou společnost, a pokud tuhletu půdu trvale zabetonuje, tak je ten odvod přiměřený,“ uvedl náměstek ministerstva životního prostředí.
Novela zákona, jež upravuje podmínky, za kterých lze změnit využití zemědělské půdy:
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
- 41/2015 Sb.
- platná od 1. dubna 2015