Obávaný terorista a přesvědčený komunista Šakal plánoval své útoky i v Praze

3 minuty
Události: Terorista Šakal opakovaně navštívil Československo
Zdroj: ČT24

Jeden z nejznámějších světových teroristů – Venezuelan Ilyich Ramírez Sánchez přezdívaný Carlos nebo Šakal – pobýval opakovaně v komunistickém Československu, a to mezi lety 1978 až 1986. Vyplývá to ze záznamů Státní bezpečnosti a KGB, které jsou uloženy v Archivu bezpečnostních složek. Plánoval tu i některé své útoky. Dopaden a odsouzen byl až v 90. letech.

Státní bezpečnost se snažila sledovat každý Carlosův krok. Zachytila ho třeba na Staroměstském náměstí nebo s manželkou svého kolegy na jedné z pražských ulic. Jiný snímek zase ukazuje Carlose s agenty jemenské a irácké tajné služby.

Jeho fotka se objevila i v přísně tajných albech s portréty teroristů, které si pro své potřeby vytvořily StB i KGB. „Sovětská rozvědka ho měla označeného nejenom jeho krycím jménem, kterým byl známý v teroristické komunitě jako Carlos, ale také jako Šakal,“ říká historik Pavel Žáček.

Sovětská rozvědka ho měla pod jmény Carlos i Šakal
Zdroj: ČT24

Při svých pobytech pokaždé bydlel v pražském hotelu Intercontinental, jeho pokoje byly většinou v šestém patře. Právě tam se v srpnu 1979 setkal s lidmi z dalších teroristických skupin. Státní bezpečnosti se schůzku tehdy podařilo celou nahrát.

„Carlos evidentně chtěl koordinovat činnost, připravoval další útoky na Blízkém východě, ale pravděpodobně i v západní Evropě,“ uvádí Žáček.

Se svým doprovodem rád večeřel ve vybraných restauracích v centru Prahy, třeba na Valdštejnském náměstí. Hodně peněz také utrácel v prodejnách Tuzex. „Nakupoval parfumerii, pravděpodobně pro své milenky nebo pro svou ženu, ale také kartony alkoholu, whisky a také cigarety,“ upřesňuje historik.

Ilyich Ramírez Sánchez alias "Carlos", "Šakal"
Zdroj: ČT24

Do Československa jezdil Šakal s jemenskými diplomatickými pasy, používal několik arabsky znějících falešných jmen. Naposledy byl v Československu v roce 1986. „Přiletěl z Moskvy a totálně vyplašil Státní bezpečnost,“ popisuje Žáček.

Kvůli mezinárodnímu tlaku ho československé orgány donutily zemi téměř okamžitě opustit. „Se vší svojí výzbrojí, se všemi svými zavazadly a s manželkou, která byla ve vysokém stupni těhotenství, odletěli do Moskvy. To byla poslední návštěva Prahy,“ dodává historik Pavel Žáček.

Po řadě teroristických útoků byl Carlos nejhledanějším teroristou 80. let. Spravedlnosti unikal až do roku 1994, kdy byl unesen francouzským komandem ze Súdánu. Od té doby je za mřížemi. Už dvakrát dostal za své činy ve Francii doživotí. Teď  v Paříži probíhá s Carlosem třetí soudní řízení. Tentokrát ho obžaloba viní ze smrti dvou lidí, které zabil výbuch granátu. 

Na svědomí má mít smrt nejméně 83 lidí

Ilyich Ramírez Sánchez byl odmalička ovlivněn levicovým hnutím a světovým komunismem. Narodil se do rodiny zámožného právníka, který dal svým synům jména Vladimir, Ilyich (Iljič) a Lenin. V roce 1964 se připojil ke studentskému komunistickému hnutí v Caracasu a posléze absolvoval výcvik na Kubě. Na dráhu teroristy se dal v 70. letech – on sám to ovšem nazýval dráhou „profesionálního revolucionáře“.

„Potřeboval se ztotožnit s nějakým hnutím, nejprve se světovým komunismem. Studoval na moskevské univerzitě, odkud ho ale velice rychle vyhodili, protože nezřízeně holdoval alkoholu a ženám. Pak se od komunismu odklonil k palestinské věci a začal páchat teroristické útoky ve jménu palestinské záležitosti,“ uvedl před časem v ČT analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler.

obrázek
Zdroj: ČT24

Šakal se zařadil mezi nejhledanější teroristy světa v roce 1975 po únosu delegace ze summitu zemí OPEC – uneseno tehdy bylo 11 ministrů a dalších 44 rukojmích. Sánchez ostatně udržoval velice přátelské vztahy s libyjským diktátorem Kaddáfím.  Řídil akce sahající od západní Evropy přes Blízký východ až po Japonsko. Přičítá se mu účast na řadě teroristických útoků, například na únosu francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976.

Údajně byl i za masakrem izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a za obsazením francouzské ambasády v Haagu v roce 1974. V 70. a 80. letech se skrýval i v řadě tehdejších komunistických zemí, mimo jiné v Maďarsku, východním Německu, v Rumunsku a také v Československu. 

Jeho stoupenci ho označují za přesvědčeného bojovníka proti sionismu a imperialismu. Odpůrci ho ale kritizují za to, že pracoval jako žoldák, jehož si najímaly k odstranění svých odpůrců tajné služby arabských i bývalých komunistických zemí. Údajně má na svědomí smrt nejméně 83 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...