Terorista Šakal znovu před soudem. Odejít může už s třetím doživotím

3 minuty
Šakal znovu před pařížským soudem
Zdroj: ČT24

Už třetí doživotní trest může dostat bývalý nejhledanější terorista světa. Venezuelan Ilyich Ramírez Sánchez je tentokrát souzen kvůli atentátu v Paříži, který uskutečnil před 43 lety. Terorista známý pod přezdívkami Carlos či Šakal si teď odpykává ve Francii doživotní trest.

Carlos čelí obvinění, že 15. září 1974 hodil odjištěný granát v nákupním centru Publicis, které bylo na rohu třídy Saint-Germain a ulice Rennes. Podle žaloby se tak snažil tlačit na francouzskou vládu, aby osvobodila jednoho zadrženého levicového radikála podezřelého z terorismu. Vláda po útoku granátem v centru Paříže ustoupila a zatčeného propustila.

Terorista se v roce 1979 v rozhovoru v arabských médiích přiznal, že granát hodil, po dopadení v roce 1994 ale čin popřel. Carlosova obhájkyně se snažila procesu zabránit tvrzením, že projednávání případu po tak dlouhé době s již odsouzenou osobou nemá význam. Justice s odvoláním na teroristickou povahu útoku její argumenty a žádost zamítla.

Carlos Šakal
Zdroj: ČT24

„Za stejný útok byl souzen již dvakrát a pokaždé byl zproštěn viny. Tentokrát si ale vyšetřující soudci dali práci s tím, že tento útok dávali do souvislosti s dalšími atentáty. Podle nich to vrhá nové světlo na tento čin,“ zmínil zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Cílem aktuálního procesu, jehož rozsudek je plánován na konec března, je tak vyjasnit okolnosti útoku a reagovat na očekávání obětí. 

„Konečně došlo na proces! Oběti čekají tak dlouho na to, aby Carlos byl uznán vinným a odsouzen. Rány obětí se nikdy nezahojily,“ prohlásil advokát Georges Holleaux, který zastupuje vdovy po dvou zabitých mužích.

Ilyich Ramírez Sánchez alias "Carlos", "Šakal"
Zdroj: ČT24

První doživotní trest dostal terorista za trojnásobnou vraždu spáchanou v Paříži v roce 1975. Jeho tehdejšími oběťmi byli dva policisté a policejní informátor.

S druhým doživotím odešel Sánchez od soudu definitivně v červnu 2013 – a to za atentáty spáchané ve Francii v letech 1982 a 1983. Čtyři vražedné útoky, z nichž ho soud uznal vinným, si tehdy vyžádaly 11 mrtvých a 150 zraněných.

Motivem teroristických útoků byla podle francouzských státních žalobců snaha zajistit osvobození dvou členů Carlosovy skupiny – jeho milenky, Němky Magdaleny Koppové, a Švýcara Bruna Bregueta.

Biografie Carlose Šakala
Zdroj: ČT24

„Usáma své doby“

Tak o jednom z nejznámějších teroristů mluví autor Šakalovy biografie John Follain. Sánchez byl levicovým hnutím a světovým komunismem ovlivněn odmalička – narodil se do rodiny zámožného právníka, který dal svým synům jména Vladimir, Ilyich a Lenin.

V roce 1964 se připojil ke studentskému komunistickému hnutí v Caracasu a posléze absolvoval výcvik na Kubě. Na dráhu teroristy se dal v 70. letech – on sám to ovšem nazýval dráhou „profesionálního revolucionáře“.

„Potřeboval se ztotožnit s nějakým hnutím, nejprve se světovým komunismem. Studoval na moskevské univerzitě, odkud ho ale velmi rychle vyhodili, protože nezřízeně holdoval alkoholu a ženám. Pak se od komunismu odklonil k palestinské věci a začal páchat teroristické útoky ve jménu palestinské záležitosti,“ uvedl před časem v ČT analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler.

Carlos Šakal v Chartúmu v srpnu 1994
Zdroj: ČTK/AP/AP Photo

Nejznámější se stal únos delegace ze summitu OPEC

Šakal se zařadil mezi nejhledanější teroristy světa v roce 1975 po únosu delegace ze summitu zemí OPEC – uneseno tehdy bylo 11 ministrů a dalších 44 rukojmích. Sánchez ostatně udržoval velmi přátelské vztahy s libyjským diktátorem Kaddáfím a při tomto únosu si vymínil, že bude pilotem letadla osobní pilot Kaddáfího.

Od té doby Carlos řídil akce sahající od západní Evropy přes Blízký východ až po Japonsko. Přičítá se mu účast na řadě teroristických útoků, například na únosu francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976.

Ilyich Ramírez Sánchez zvaný Šakal
Zdroj: ČT24

Údajně byl i za masakrem izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a za obsazením francouzské ambasády v Haagu v roce 1974.

Jako hledaný slavný terorista se v 70. a 80. letech Carlos skrýval i v řadě tehdejších komunistických zemí, mimo jiné v Maďarsku, bývalém východním Německu či v Rumunsku.

Mezi lety 1978 a 1986 přicestoval Carlos (většinou na jihojemenský pas) několikrát i do bývalého Československa. Podle dokumentů jsou doloženy minimálně dvě cesty.

Jeho stoupenci ho označují za přesvědčeného bojovníka proti sionismu a imperialismu. Odpůrci ho ale kritizují za to, že pracoval jako žoldák, jehož si najímaly k odstranění svých odpůrců tajné služby arabských i bývalých komunistických zemí. Údajně má na svědomí smrt nejméně 83 lidí. V roce 1994 byl zadržen v Súdánu a předán Francii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 19 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 55 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 3 hhodinami
Načítání...