O vedení Senátu se bude bojovat. Žádná ze tří největších frakcí svého kandidáta nestáhla

Nahrávám video
O křeslo předsedy Senátu se ve středu utká trojice kandidátů
Zdroj: ČT24

Tři nejsilnější senátní kluby už podaly návrhy na nové vedení horní komory parlamentu. O post předsedy se ve středu utkají zástupci ODS, Starostů a lidovců. Žádný z uchazečů zatím nemá jasnou podporu většiny zákonodárců. Lhůta pro přihlášení dalších kandidátů na předsedu a místopředsedy vyprší v úterý ráno. V úterý také senátní nováčci převezmou osvědčení o svém zvolení.

Šéfem horní komory se stane ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu přítomných senátorů. Dohoda na jednom jméně ovšem tentokrát není. Senátoři tak budou vybírat z trojice Václav Hampl (KDU-ČSL), Jan Horník (STAN) a Jaroslav Kubera (ODS).

Podle současného předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) je tak možné, že Senát nakonec povede někdo čtvrtý, což ale tři nejsilnější frakce odmítají. Sociální demokraté upřesňují, že to byla úvaha až pro případnou druhou volbu, která by se uskutečnila za 10 dní.

O posty místopředsedů má zatím zájem šest kandidátů

Jednotlivé kluby už navrhly také své kandidáty na posty místopředsedů. Z ODS se bude o tuto funkci ucházet Jiří Oberfalzer a také Jaroslav Kubera, pokud se nestane předsedou. Stejné je to i u Starostů, kteří navrhují Jana Horníka a Jiřího Růžičku. Lidovci pak navrhují jen současnou místopředsedkyni Miluši Horskou, Václav Hampl by totiž v případě nezvolení předsedou zřejmě zůstal v čele výboru pro záležitosti EU. Sociální demokraté zase nominovali současného předsedu Štěcha.

Krátce po volbách se nejsilnější frakce shodly na tom, že vedení Senátu zůstane pětičlenné. Později ale připustili, že s ohledem na rovnoměrné rozložení sil v Senátu by mohlo být šestičlenné. Senátoři by tak mohli volit i pět místopředsedů.

Kromě míst ve vedení Senátu budou kluby na základně poměrného zastoupení obsazovat i místa v čele senátních výborů a komisí. Výbory by měly vést čtyři nejpočetnější frakce: STAN, ODS, lidovci a ČSSD. Zbylým dvěma klubům ANO a Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 by pak mělo připadnout místo v čele některé z komisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 2 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 4 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 9 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 12 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...