Ani středeční schůzka tří nejsilnějších senátorských klubů nepřinesla dohodu na předsedovi horní komory. Stále tak zůstávají tři adepti na post předsedy Senátu: Jaroslav Kubera (ODS), Jan Horník (STAN) a Václav Hampl (za KDU-ČSL). Zástupci těchto frakcí budou o jejich podpoře vyjednávat s ostatními kluby, kde žádný z adeptů nemá jednoznačnou podporu. První povolební schůze Senátu, kde se bude volit předseda, proběhne za týden – 14. listopadu.
Ani týden před schůzí není jasné, kdo bude novým předsedou Senátu. Středeční schůzka bez dohody
UDÁLOSTI: O post předsedy Senátu se ucházejí tři oficiální kandidáti (zdroj: ČT24)
Pokud se do té doby kluby nedohodnou, budou senátoři v tajné volbě vybírat z více kandidátů. To se přitom od založení Senátu stalo jen dvakrát: v roce 1998 vybírali senátoři mezi Libuší Benešovou (ODS) a Petrem Pithartem (KDU-ČSL), v roce 2004 pak mezi Přemyslem Sobotkou (ODS) a nestraníkem Josefem Jařabem. V obou případech vyhráli kandidáti ODS.
Tentokrát však bude volba ještě složitější, poprvé bude více kandidátů než dva. „Bude hlasování o třech, z toho – dá se předpokládat – vyplynou dva. Nebo bude možná někdo zvolen v prvním kole,“ soudí Jan Horník, který je jedním ze tří uchazečů o předsednickou funkci.
Starostu Božího Daru Horníka nominoval osmnáctičlenný klub Starostů a nezávislých. Stejně silná je ale i senátorská frakce ODS, která nominovala místopředsedu horní komory Jaroslava Kuberu. Toho zřejmě podpoří i část senátorů z klubu ANO a některé hlasy by mohl dostat i od sociálních demokratů – ti jsou ale v přízni rozděleni. „Nechávám to na senátorech. Jsou dostatečně vzdělaní, aby se rozhodli podle svého vědomí a svědomí,“ podotkl Kubera.
Lidovecký klub má potom patnáct členů a do souboje o křeslo předsedy Senátu nominoval šéfa senátního evropského výboru a bývalého rektora Karlovy univerzity Václava Hampla. Podporuje jej také většina šestičlenného Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21.
Hampl je přesvědčen, že i když klub KDU-ČSL není nejsilnější, má jako bývalý rektor největší vysoké školy v zemi k vedení horní komory nejlepší předpoklady. „Z hlediska mezinárodních kontaktů a zkušeností si myslím, že jsem ve výjimečné situaci mezi adepty,“ soudí.
Rozhodující má být pondělí
Situace se ale může ještě před volební schůzí změnit. Jednání pokračují, může se například stát, že někdo z kandidátů se nakonec o funkci ucházet nebude. V to doufá ostatně i jeden z nově zvolených senátorů Jiří Drahoš (nestr.) z klubu STAN. Ten po svém zvolení v prvním kole již převzal osvědčení. „Byl bych rád, kdyby volba neproběhla každý proti každému. Senát by měl vyslat jasný signál, že jsme schopni se dohodnout,“ míní.
Rozhodující bude pondělí, kdy senátní kluby sdělí své nominace volební komisi. „Je potřeba, aby byla nominace a stanoviska ostatních klubů oznámena členům jednotlivých senátorských klubů. Následně senátorský klub řekne, jak na hlasovacím plénu postupovat,“ přiblížil předseda klubu ODS Miloš Vystrčil.
Kromě předsedy budou senátoři volit také místopředsedy. Pravděpodobně budou čtyři, jedno z míst bude jistě patřit nynějšímu předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD), ve vedení určitě bude i Jaroslav Kubera – i kdyby nebyl předsedou – a s velkou pravděpodobností i Václav Hampl, jedno místo ve vedení by pak měli mít jisté i Starostové.
Rýsuje se také dohoda na obsazení funkcí předsedů devíti výborů a šesti komisí horní komory. Výbory by podle dosavadních informací měli vést zástupci nejpočetnějších klubů – ODS, STAN, KDU-ČSL a ČSSD. Vedení výborů ústavně-právního a imunitního připadne sociálním demokratům. Menší kluby ANO a Klub pro liberální demokracii získají po dvou předsednických postech v komisích.
Post předsedy Senátu je druhá nejvýznamnější ústavní funkce po prezidentovi. Horní komoru povede ten kandidát, který ve volbě získá podporu většiny všech senátorů, tedy nejméně 41 hlasů. Vybírat se bude ve dvou kolech, pokud většina senátorů nikoho nepodpoří ani ve druhém kole, bude se do deseti dnů konat další volba.