Praha - Policisté a státní zástupci mají stále problémy s odhalováním a prokazováním korupce. Loni sice zjistili vyšší počet trestných činů podplácení a přijímání úplatku, v reálu je ale prohřešků mnohem víc. Uvedlo to Nejvyšší státní zastupitelství v Brně (NSZ) ve své výroční zprávě, kterou ve středu předloží vládě.
NSZ: Pro odhalování korupce stále chybějí efektivní nástroje
Nejvýrazněji se v minulém roce zvýšil počet lidí, kteří byli obviněni z podplácení. Zatímco předloni stíhali za tento trestný čin policisté 92 lidí, v roce 2011 to již bylo 164. Výrazně narostl také počet případů, které skončily podáním obžaloby. Loni poslali státní zástupci před soud 155 lidí, o rok dříve 82. Z přijetí úplatku pak kriminalisté obvinili loni 50 údajných pachatelů, což je o 13 více než v roce 2010. Počet obžalovaných stoupl z 31 na 48. Státní zastupitelství však tato čísla považuje za nízká.
„Stále platí, že dosavadní opatření nepřinesla v této oblasti zásadní změnu a pro odhalování a prokazování korupce dosud chybějí efektivní nástroje,“ uvedlo NSZ. Podle něj by mohl pomoci právní předpis na ochranu takzvaných oznamovatelů - tedy lidí, kteří upozorní na nekalé praktiky na svém pracovišti. Po normě již několik let volá protikorupční organizace Transparency International. Z červnového jednání kabinetu pak vyplynulo, že by pravidla ochrany takzvaných whistleblowerů mohla být vložena do antidiskriminačního zákona.
Pražské vrchní státní zastupitelství ale vyčítá policistům, že nevyužívají ani stávajících prostředků k odhalování úplatkářství. „Pro VSZ Praha je problémem aktivita policejních složek, kdy u většiny velkých případů podezření z korupce jedná policie až následně, na podkladě vnějších podnětů v době, kdy úspěšný výsledek nelze reálně očekávat,“ uvedlo NSZ. Právě bývalý šéf pražských žalobců Vlastimil Rampula byl však často kritizován za to, že citlivé kauzy „zametá pod koberec“. Naopak mezi nejznámější případy, kdy se kriminalistům podařilo odhalit údajnou korupční kauzu, patří letošní zadržení a obvinění poslance a bývalého hejtmana Davida Ratha a jeho kolegů.
NSZ v souvislosti s korupční kriminalitou odkazuje také na závěry Bezpečnostní informační služby (BIS). Ta uvedla, že „vyšetřování závažných případů, u nichž existuje podezření, že došlo k trestněprávnímu jednání, komplikují politické konsekvence a možná podjatost místních orgánů činných v trestním řízení“.
Kriminalita stagnuje, věznice jsou ale stále plnější
NSZ ve zprávě uvádí, že přestože kriminalita z dlouhodobého hlediska stagnuje, věznice v Česku jsou čím dál víc přeplněné. Přijímané a připravované právní předpisy se pak na jednu stranu snaží o náhradní tresty a propouštění, na druhou stranu ale kriminalizují případy, které doposud policisté vyhodnocovali jako přestupky.
Ke snížení počtu vězňů měla přispět některá ustanovení trestního zákoníku, který začal platit počátkem předloňského roku. Například podle Krajského státního zastupitelství v Praze se tak však nestalo. „Naopak, po mírném snížení v roce 2010 došlo opět ke zvýšení počtu osob, proti kterým bylo vedeno trestní řízení,“ tvrdí středočeští žalobci. Zčásti podle nich přispělo k tomuto posunu i zpřísnění trestného činu zanedbání povinné výživy.
NSZ dále uvádí, že se počet započatých trestních řízení stále nedostal nad hranici z roku 2008. Podle něj totiž policie případy aktivně nevyhledává.