Ministerstvo zemědělství připravilo novelu mysliveckého zákona, která by myslivcům umožnila snížit stavy přemnožené spárkaté zvěře, především divokých prasat. K návrhu teď sbírá připomínky. Podle myslivců není špatný, bojí se ale pozdějších úprav ve sněmovně. A výhrady mají i zemědělci.
Je to bohatě zásobená skrýš. V lánech kukuřice je dostatek potravy a divočáci z nich nemusejí ani vylézt. Problém českých polí totiž je, že jsou moc velká a odstřel divočáků často není vůbec možný.
Novela mysliveckého zákona proto počítá s tím, že zemědělci budou muset plochy větší než 30 hektarů rozčlenit a tím lov usnadnit. Tam, kde roste jediná plodina, vznikne alespoň dvanáct metrů široký, třeba travnatý pás. Různé plodiny se také budou střídat.
„Tu novelu jsme připravili, abychom našli efektivní opatření, které přispěje ke snížení populace spárkaté zvěře v České republice. Páchá totiž významné škody,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář.
Změna zapomíná na chmelnice a vinohrady
Novinka je i v tom, že pokud zemědělci pole nerozčlení, nedostanou náhradu za škody. Myslivecká jednota to podporuje. Zemědělci však upozorňují, že současný návrh zapomíná na vinice nebo chmelnice.
„Některé druhy kultur nemůžeme takovým způsobem rozčlenit. Takže bez další diskuze nemůžeme souhlasit s textem tohoto zákona,“ sdělil analytik agrární komory Jiří Pondělíček.
Změn je v návrhu víc. Patří k nim například podrobnější plán lovu, který budou schvalovat úředníci, nebo povinné vzdělávání i proškolování mysliveckých hospodářů. Zpřísnit se má také kontrola lovu divočáků.
„Chceme, aby vzorek svaloviny z divočáka byl doplněn také ocáskem z toho uloveného kusu. Tím by bylo skutečně zřejmé, že byl naplněn plán lovu,“ vysvětlil ředitel odboru myslivosti ministerstva zemědělství Martin Žižka.
Ministerstvo chtělo předložit novelu už v roce 2015. Práce na ní a jednání s nevládními organizacemi se ale protáhly a vláda by ji proto měla dostat do konce června.
