Andrej Babiš představil prezidentovi seznam svých ministrů, jejich jména ale zatím neuvedl. Prezident podle něj ke jménům výhrady neměl, ale s nováčky ve vládě se chce nejdříve sejít. Babiš také potvrdil, že ho Zeman jmenuje premiérem ve středu 6. prosince, novou vládu pak ve středu 13. prosince.
Miloš Zeman se od Andreje Babiše dozvěděl, kdo by měl vést jednotlivé vládní resorty a výhrady zatím neměl. Se všemi novými ministry si ale bude chtít promluvit a požádal Babiše, aby do té doby nezveřejňoval jejich jména, což se také stalo. „Myslím, že ani není vhodné, abych sděloval jména vlády, když současná vláda dá demisi až zítra (ve středu). A také jsem to slíbil panu prezidentovi,“ řekl Andrej Babiš.
České televizi potvrdila dosavadní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), že je kandidátkou na ministryni obrany.
Členy nové vlády by měla být většina stávajících ministrů za ANO, devět tváří ale bude nových. Podle budoucího premiéra budou v jeho vládě čtyři ženy. Zhruba deset lidí pak Babišovu nabídku na účast ve vládě odmítlo.
Babiš mlčí, vláda se přesto rýsuje
Přestože předpokládaný premiér nechce zatím prozradit, kdo by měl být v jeho ministerském týmu, podoba nového kabinetu již nabírá docela pevné obrysy. Nejisté podle informací ČT ještě zůstává obsazení dvou resortů – vnitra a zemědělství. I u nich se ale spekuluje o konkrétních jménech – o současném řediteli Vojenského zpravodajství Janu Berounovi v případě ministerstva vnitra, šéfem zemědělství by pak mohl být bývalý poslanec Karel Tureček.
U ostatních resortů je jistota větší. Jména stávajících ministrů jsou jasná, pokračovat nebude pouze Ivan Pilný, naopak Robert Pelikán by měl zůstat na ministerstvu spravedlnosti, Richard Brabec na životním prostředí a Dan Ťok na dopravě. Martin Stropnický se potom přesune na ministerstvo zahraničí a Karla Šlechtová zaplní jeho dosavadní místo na obraně. Ta patří k hrstce těch, kteří jsou již ochotni o budoucnosti mluvit. „Jsem připravena být na ministerstvu partnerem armády a zajistit potřebný servis při očekávaném navýšení počtu vojáků i rozpočtu,“ sdělila Šlechtová České televizi.
Zbývající ministři budou noví, ovšem ani oni, ani stávající ministři se k novému kabinetu zatím nechtějí vyjadřovat. „Nechystáme se na nový post. (…) Dokud to nebude černé na bílém, tak se k tomu nijak neupínám,“ řekl Martin Stropnický. Například Alena Schillerová, která by měla usednout do křesla ministryně financí, se potom ke své budoucnosti vůbec nechtěla vyjádřit.
Premiér 6. prosince, vláda přesně o týden později
Andrej Babiš strávil u prezidenta asi hodinu a půl. „Pan prezident mi potvrdil, že 6. prosince mě bude jmenovat premiérem. Zároveň jsem ho přesvědčil o dřívějším termínu jmenování vlády, a to 13. prosince, a to z toho důvodu, že 14. a 15. prosince je Evropská rada, která je velmi důležitá,“ řekl, když vyšel. O termínech 6. a 13. prosince se také zmínil mluvčí prezidenta Miloše Zemana.
Odpověď na otázku, zda Babišova vláda vydrží dlouhodobě, nebo přijde záhy na řadu druhý pokus, ale možná vůbec nepřinese letošní rok. Po jmenování musí vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru během 30 dnů. Babiš zatím nemá jasno, zda se bude o důvěře hlasovat ještě před Vánoci.
- zvyšování důchodů
- vyšší platy pro učitele a pracovníky v kultuře
- růst minimální mzdy
- snížení DPH na základní potraviny
- snížení daně z příjmu
- výjimky z EET pro živnostníky
- snížení DPH pro řemeslníky
- zrušení superhrubé mzdy
„Jakmile bude jmenována vláda, oslovíme jednotlivé strany a hnutí zastoupené ve sněmovně a požádáme je o možnost představit vládu a programové prohlášení. Budeme se s nimi snažit vyjednávat alespoň o toleranci,“ řekl předseda ANO. Dodal, že na vyjednávání o důvěře zatím „nebyl prostor“, protože teprve skončila volba sněmovních orgánů.
Je ale zřejmé, že Babišova výchozí pozice není příliš příznivá. Ochotu tolerovat vládu za splnění jistých podmínek zatím dala najevo pouze KSČM. Na tom se podle předsedy strany Vojtěcha Filipa nic nezměnilo. „Jsme připraveni jednat s vítězným hnutím ANO o podmínkách, které budou v programovém prohlášení vlády,“ řekl.
V 90' ČT24 však Filip zdůraznil, že konečné rozhodnutí o podpoře Babišovy vlády ještě zdaleka nepadlo. Nezmění se to, dokud nebude zcela jasné, jak bude nová vláda vypadat. „Nechci jednat o spekulacích, chci jednat o veřejných věcech, to znamená o programovém prohlášení, o osobách, které budou ve vládě. Podle toho se k vládě zachováme,“ řekl Vojtěch Filip. Podobně hovořil v Událostech, komentářích i komunistický poslanec Stanislav Grospič. „Budeme čekat na jednání. Myslím si, že proběhnou poté, co bude ustanovena vláda a bude se připravovat její programové prohlášení,“ uvedl.
Poslankyně ANO Helena Válková podotkla, že by jí podpora od KSČM nevadila. „Kdo podpoří vládu, bude vítán. Je to demokratická strana zvolená stejně jako každá jiná,“ ujistila. Komunistická strana ale nemá dostatek hlasů, aby spolu s ANO dala dohromady potřebnou sto jedničku.
Ostatní strany sice jsou připraveny s Babišem diskutovat o ministrech i o programovém prohlášení, podporu ani toleranci menšinovému kabinetu ale neslibují.
Představitelé ODS připomněli, že mimo jiné požadují zrušení elektronické evidence tržeb, k čemuž se ANO nechystá. To, že Babišovo hnutí odkazuje na některé jiné programové průniky, občanským demokratům nestačí. „Nemůže to fungovat tak, že z našeho vynikajícího programu někdo vybere dvě nebo tři věty a řekne: Vy tam máte tyto tři věci a v tom případě nás podpořte,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
SPD se zase nelíbí přístup ANO k zákonu o obecném referendu – Babišovo hnutí by například chtělo z okruhu možných otázek pro referendum vyjmout vystoupení Česka z EU. Tomio Okamura však zdůraznil, že menšinová vláda, která by mohla prosadit některé z bodů důležitých pro SPD, není dost. „Jsme dostatečně kompetentní na to, abychom se zúčastnili přímo vlády,“ míní. Dodal, že jeho hnutí má problém i s možností, že by v čele vlády stál trestně stíhaný člověk.
Argument o případném trestním stíhání předkládají i ČSSD či Piráti a podporu Babišovy vlády vyloučili i lidovci, Starostové a TOP 09.
Jednání již trvá téměř měsíc
Andreje Babiše pověřil prezident Zeman jednáním o sestavení vlády na konci října – přesně deset dní po volbách, které Babišovo hnutí ANO vyhrálo. „Jsem velmi rád, že mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády,“ řekl tehdy Miloš Zeman.
Zatímco pověření jednáním o sestavení kabinetu i jeho představení jsou neformální kroky, následovat by měl krok nanejvýš formální a závazný – jmenování předsedy vlády. K tomu Miloš Zeman pravděpodobně přistoupí v polovině příštího týdne, tj. 6. prosince. Celou vládu, která vystřídá Sobotkův kabinet, by chtěl jmenovat ještě v dalším týdnu, původně zvažovaný termín 15. prosince nakonec doznal úpravy na 13. prosinec.
