Je třeba poslouchat to, co nařizuje letošní novela zákona o ochraně přírody a krajiny známá spíše jako zákon o národních parcích. Předpis, ke kterému měli velké výhrady senátoři a prezident Miloš Zeman se jej dokonce pokusil vetovat, zavádí některé nové zákazy, ministerstvo životního prostředí ale slibuje i nové výhody pro turisty. Výhrady však nemají jen senátoři a s nimi šumavští starostové, ale i ekologické spolky, které by uvítaly, kdyby byl zákon v některých částech konkrétnější.
Noční můra šumavských starostů i prezidenta. Národní parky se řídí novými pravidly
Reportáž: Národní parky chrání nová pravidla (zdroj: ČT24)
Byl to tvrdý a letitý politický boj. Na počátku stály pokusy sepsat speciální zákon pro Národní park Šumava, ale vždy ztroskotaly – buď kvůli příliš silnému odporu v parlamentu, nebo kvůli výměně ministra životního prostředí a posunu pohledu státu na Šumavu a národní parky všeobecně. Nakonec připravilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce (ANO) předpisy, které se týkají všech národních parků a současně jednotlivé jeho paragrafy se specializují na čtveřici parků jednotlivě.
obrázek
Všeobecně především platí, že začnou rady národních parků připravovat nové rozdělení zón ochrany přírody, které budou nově čtyři včetně zóny kulturní krajiny, tedy zastavěných území. Po schválení zonace bude platit patnáctileté moratorium, během kterého by se vymezení zón nemělo měnit.
- a) zóna přírodní: ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, které by měly být zachovány
- b) zóna přírodě blízká: plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem by měl být stav odpovídající přirozeným ekosystémům
- c) zóna soustředěné péče o přírodu: plochy, kde jsou ekosystémy člověkem významně pozměněné, ochrana by měla zlepšit jejich stav
- d) zóna kulturní krajiny: zastavěné plochy a zastavitelná území obcí určené k jejich udržitelnému rozvoji
Vstup na zapovězená místa i zákaz dronů
V každé ze čtyř zón mohou být klidová území. Ta dosud existovala pouze na Šumavě, původně do nich lidé vůbec nesměli, později soud nařídil jejich otevření, stále však platily přísné restrikce. „Klidové zóny jsou území, kde se ekosystém – na Šumavě většinou les nebo rašeliniště – nechává zcela přirozenému vývoji,“ popsal Jaroslav Vrba z Rady NP Šumava.
Zákon je nyní umožní vytvořit i v dalších parcích a zároveň povoluje vést jimi turistické trasy, ačkoli klidová území zřejmě nebudou přístupná celoročně. „Mohou být vyhlášena pouze tam, kde by zvýšený pohyb turistů mohl nějakým způsobem poškodit předmět ochrany přírody. Konkrétně by třeba mohl rušit tetřeva nebo způsobovat sešlap rašelinišť,“ přiblížil mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
GALERIE
Změny podle zákona o NP
Zároveň se ruší plošné zákazy vstupu mimo vyznačené cesty v prvních zónách. Fakticky by to mělo znamenat zpřístupnění některých dosud uzavřených míst, například Boberské stráně nebo Dvorského lesa v Krkonoších.
Se zákonem ovšem přicházejí i nové zákazy. Ty se týkají pořádání ohňostrojů a používání pyrotechniky, ale také provozu dronů. Ty nad národními parky již nesmějí létat. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného je to proto, že v nejvzácnějších lokalitách ruší jejich provoz nejen turisty, ale především zvěř.
Marný boj starostů a senátorů
Proti zákonu o národních parcích se dlouhodobě stavějí šumavští starostové, kteří vytýkali ministerstvu životního prostředí nedostatečnou komunikaci – což ministr Brabec vždy odmítal. Obávají se, že zákon obcím, které na Šumavě leží přímo na území národního parku – zatímco jinde je většina zastavěného území obcí z parků vyjmuta a na jejich území leží jen menší osady – nejenže znemožní rozvoj, ale i běžný život jejich obyvatel.
obrázek
Například starosta Kvildy Václav Vostradovský (STAN) se obává, že bude jeho obec odříznuta od zdrojů pitné vody, pokud bude přímo kolem obce vyhlášena bezzásahová zóna. „K vodojemu je to zhruba dva kilometry lesem. A my máme velké obavy z toho, že pokud by celá tato oblast od Kvildy směrem k hranici byla bezzásahovou, tak nemáme šanci tento vodní zdroj udržet,“ řekl již dříve.
Jak ale poukazuje ministerstvo, obce se budou v rámci rad národních parků podílet na nové podobě zón. Podle mluvčího Správy NP a CHKO Šumava Jana Dvořáka zákon pozici obcí posiluje. „Budou účastny, budou se moci vyjadřovat a vnášet své podněty, budeme je muset nějakým způsobem reflektovat. Budou spolutvůrci zonace i klidových území,“ ujistil.
Já ten zákon považuji za špatný. Pro mě je ten zákon pro Šumavu katastrofa.
Starostům více vyhovovala pozměněná verze návrhu, kterou předložili senátoři, ale Poslanecká sněmovna ji zamítla. Proti se postavili vědci i ředitelé národních parků. Ministr Brabec potom poukazoval na změny, které by v zákoně před ochranou přírody upřednostnily „udržitelný rozvoj územních celků“. „Na stejné úrovni jako ochranu té nejcennější přírody, kterou vůbec v republice máme, by měl zajišťovat třeba turistiku nebo rekreaci,“ popsal ministr, jak by v takovém případě zákon vyzněl.
Z řad kritiků zákona ve znění, ve kterém prošel Poslaneckou sněmovnou, zněly především obavy z usychání. Ve sněmovně vystoupil i prezident Miloš Zeman, který hovořil o „hnědém Mordoru“ plném uschlých stromů v případě kůrovcové kalamity.
„Byla vytvořena fiktivní divočina, byla vytvořena poušť. Co byste řekli člověku, který v polovině Šumavy vytvoří poušť? Kdyby se hájil tím, že je potřeba dezertifikace, tedy rozšíření pouště, tak byste ho poslali do blázince,“ řekl prezident poslancům. Ve svém vystoupení ovšem kritizoval zejména exministra životního prostředí Martina Bursíka (ministrem v letech 2007–2009), který byl po orkánu Kyrill skeptický vůči myšlence, že hromadné kácení stromů zasažených lýkožroutem zastaví jeho šíření.
Co znamená zákon pro národní parky? (zdroj: ČT24)
Kritika z obou stran
Zákon ovšem má kritiky i na opačném pólu. Hnutí Duha shrnulo své výhrady, mimo jiné se mu nelíbí, že chybějí konkrétní termíny, do kdy má být naplněn dlouhodobý cíl zákona, tedy ochrana divoké přírody (bezzásahovost) nejméně na polovině území národních parků. „Chybí i minimální rozlohy divoké přírody, pod něž nesmí být území divoké přírody zmenšena. Znamená to, že i některá z dnešních nejcennějších míst národních parků by mohla ztratit ochranu,“ uvedlo Hnutí Duha.
Spory o novelu jako takovou možná ještě nejsou u konce. Poté, co poslanci prosadili svoji původní verzi, odmítli senátní návrh změn a přehlasovali i prezidentské veto, připadá v úvahu ještě ústavní stížnost.
„V některých věcech máme pocit, že by mohly zasahovat do našich ústavních práv, tak budeme zvažovat podání ústavní stížnosti,“ uvedl místopředseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka, jenž je zároveň starostou Horní Plané. Avizoval však, že o přesném postupu budou starostové jednat až příští pondělí.
Pokud by Ústavní soud do zákona zasáhl, mohl by ještě mnoha změnám zabránit. Ministr životního prostředí i mluvčí šumavského parku odhadují, že ke schválení nové zonace a dalších důležitých dokumentů budou potřeba zhruba dva roky.
Platí novela zákona o ochraně přírody a krajiny (zdroj: ČT24)