Praha - České nemocnice nakupovaly defibrilátory a další prostředky na léčbu srdce za příliš vysoké ceny. Ukázala to analýza ministerstva financí za roky 2009 až 2013. Navíc zdravotní pojišťovny jim pak prodražené částky proplácely. Šéf resortu Andrej Babiš tuzemské zdravotnictví dál považuje za netransparentní a volá po zřízení centralizovaných nákupů. V tuto chvíli přístroje nakupují samy nemocnice.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO):
„Zdravotnictví je stále málo transparentní, stále nevidíme konkrétní úhrady poskytovatelů zdravotní péče. Nerozumím tomu, proč privátní zdravotnictví vydělává a je úspěšné, a krajské a státní ne. Nevím, proč stát a kraje zdravotnické prostředky nenakupují centrálně.“
Babiš se o zdravotnictví zajímá od svého nástupu do funkce proto, že zde proteče ročně kolem 250 miliard korun. Sám si však myslel, že se po příchodu ministra zdravotnictví situace zlepší. „Z mého pohledu se nic nezměnilo,“ dodal Babiš. Přístrojová komise rozhoduje o rozmístění přístrojů, ne o nákupu, transparentnost a efektivita zdravotních pojišťoven je různá, dodal.
Ministr zdravotnictví kritiku však odmítá, a podporu má i u premiéra. „Nerad bych komentoval vyjádření ministerstva financí, většinou nejsou přesná tím, že problematika zdravotnictví je složitá a může docházet ke zkreslením,“ uvádí Svatopluk Němeček. Podle něj už se situace zlepšuje, a to díky nově zřízené přístrojové komisi.
Nemocnice podle autorů analýzy v některých případech pořídily zdravotnické prostředky za vyšší cenu, než by musela být. Zdravotnická zařízení pak pojišťovně vykázala ještě vyšší cenu, často maximální možnou. Rozdíl si pak nemocnice nechala a využila ho třeba ve ztrátových provozech.
Na pokles cen tlačí podle svého mluvčího Oldřicha Tichého i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Na kardio prostředcích loni a předloni ušetřila miliardu. Podle mluvčího má pojišťovna od března nový číselník s cenami: „Nově nastavené maximální ceny by měly co nejvíce odpovídat reálné hodnotě na trhu.“
Vykazování uměle vyšších cen
Maximální cena určitého typu defibrilátoru činila podle právníka ministerstva financí Adama Vojtěcha od roku 2008 do roku 2010 kolem 1,25 milionu, od září 2013 ale už jen 280 000 korun. Za tři a čtvrt roku tak klesla o 78 procent.
Sám Němeček přitom považuje pokles cen přístrojů na léčbu srdeční arytmie za úspěch: „Všeobecná zdravotní pojišťovna velmi snížila na základě jednání s výrobci ceny, které proplácí. Já se trochu neskromně zeptám: Kde jinde se povedly takové úspory?“
Olomoucká fakultní nemocnice za defibrilátor vykázala 1,23 milionu, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) přitom 860 000 korun. Maximální cena od pojišťoven byla 1,25 milionu. Pražská vinohradská nemocnice měla v roce 2010 za defibrilátor od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dostat 700 000 korun, od jiných pojišťoven ale 1,15 milionu korun.
Adam Vojtěch, právník ministerstva financí:
„Nemocnice vykázaly různé ceny různým pojišťovnám. Kdyby pojišťovny data sdílely, zjistily by, že částky jsou mimo realitu. Mělo okamžitě dojít k úpravě ceny.“
Podle Ondřeje Dostála z Platformy zdravotních pojištěnců, který na analýze spolupracoval, určitý typ defibrilátoru v roce 2011 stál 255 000 korun. Nemocnice si dohodla s dodavatelem ale cenu 460 000 korun a zdravotní pojišťovna jí uhradila 850 000 korun.
Olomoucká nemocnice se ale hájí, že nakupuje mnohem méně přístrojů než IKEM. A že nedosáhne na tak vysoké množstevní slevy. „Cenu bezesporu ovlivňuje počet kusů, a tady se jednalo o jednotky kusů defibrilátorů,“ vysvětlil mluvčí FN v Olomouci Egon Havrlant. Mluvčí IKEM Veronika Velcová pak prohlásila, že: „Vzhledem k tomu, že IKEM je velmi aktivní v tom, kolik defibrilátorů implantuje pacientům, tak tomu odpovídá i výsledná cena.“
Zdravotnictví mají podle Babiše spasit centrální nákupy
Řešením by dle ministerstva financí byly centrální nákupy. Upravit by se měly také ceny, aby odpovídaly realitě na trhu. Změnit by se měly i číselníky VZP. Ministerstvo financí navíc bude chtít i data za další roky. Loňský rok ještě není uzavřený. A chystá se i změna legislativních pravidel.
Ovšem s centrálními nákupy do budoucna počítá i Němeček. „Samozřejmě, že ty změny děláme, oznámili jsme centrální nákupy a další záležitosti, ale ne všechno jde udělat za den. Myslím si, že i zvýšení daňových výnosů o 50 miliard korun, jak bylo avizováno, se také nepovede za několik měsíců,“ řekl ministr zdravotnictví.
Nákupy v nemocnicích vyvolávají ostré spory mezi ministrem financí a zdravotnictví delší dobu:
Například loni provedlo ministerstvo financí na popud Evropské komise kontrolu v 28 nemocnicích. Podle auditu nakupovala řada nemocnic předražené přístroje. Původní až desetimilionové sankce ostře kritizovali ředitelé nemocnic i ministr zdravotnictví.
V listopadu pak ministerstvo financí podalo trestní oznámení na neznámého pachatele - kvůli údajně předraženému nákupu CyberKnife ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Zařízení v době nákupu vedl právě současný ministr Němeček.
Ministři se nemohou shodnout také na proplácení terapie takzvané „diabetické nohy.“ Podle šéfa financí je léčba kmenovými buňkami nepovolená a drahá, Svatopluk Němeček oponuje, že za určitých podmínek mohou být kmenové buňky prospěšné.
