Zdravotníci v posledních sedmi dnech odhalili 22 715 pozitivních odběrů na covid. V porovnání s předcházejícím týdnem je to zhruba o tři tisíce víc. Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové je ale aktuální vlna na vrcholu a čísla by měla brzy začít klesat. A to i v nemocnicích, kde se teď s koronavirem léčí přes tisíc lidí. Některá zařízení kvůli epidemické situaci už omezila návštěvy nebo nařídila nošení respirátorů.
Zdravotníci dovnitř mohou, pro ostatní jsou ale dveře příbramské interny zavřené. Právě na tomto oddělení totiž leží většina pacientů s covidem. Celkem se jich ve zdejší nemocnici léčí devatenáct. „Pět, šest jich je na minimální dávce kyslíku, ostatní nepotřebují kyslík. Hlavní diagnóza je většinou chronická obstrukční choroba nebo nějaké neurologické příznaky. Ale respirační příznaky jsou minimální,“ popisuje ředitel Oblastní nemocnice Příbram Stanislav Holobrada.
Většina z těchto infikovaných by tak v péči místních lékařů byla i bez pozitivního testu. Jejich věkový průměr je přes 75 let. Za ostatními pacienty návštěvy mohou, ale jen se zakrytými ústy a nosem. Mimo oddělení je toto opatření jen doporučené. Vedení nemocnice v pátek vydalo podobné nařízení také pro zdravotníky. Zakrývat si nos a ústa musejí na všech pracovištích, a to kvůli šíření nákazy mezi lékaři a sestrami. V izolaci jich je teď sedmnáct.
„Dost oddělení je uzavřených, protože si zaměstnanci vybírají dovolenou a bylo by velmi nešťastné, kdybychom je kvůli zvýšení výskytu tohoto onemocnění z dovolených museli stahovat,“ dodává Holobrada.
Letní vlna je na vrcholu
Podobná nařízení vydaly i další nemocnice – ČT jich oslovila 34. Zakázané nebo omezené návštěvy má dvanáctka z nich a od prvního srpna k nim přibude také ta fakultní v Brně. Respirátory jsou alespoň na některých místech povinné zhruba v polovině z nich. Plošné nařízení takovýchto pravidel ve všech zdravotnických zařízeních ministerstvo neplánuje, a to přesto, že se počet pacientů s covidem za poslední dva týdny téměř ztrojnásobil. Intenzivní péči ale vyžadují jen zhruba tři procenta z nich.
„Je tady i velká skupina osob, které se nechaly proočkovat a přece jenom očkování chrání před těžkým průběhem, takže o žádných plošný opatřeních neuvažujeme,“ konstatovala hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Podle některých odborníků je navíc aktuální vlna nákazy na svém vrcholu a počet nově nakažených i hospitalizovaných by tak měl v nejbližší době začít klesat. Další, výrazně větší nárůst čekají epidemiologové na podzim.
Ministerstvo řeší testování
Ministerstvo zdravotnictví ale zvažuje znovuzavedení preventivních PCR testů hrazených pojišťovnami. Mohlo by přinést větší zájem o testování.
„Jednáme se zdravotními pojišťovnami, jakým způsobem by měla být řešena kapacita PCR a antigenních testů. Tak, aby to testování opravdu bylo co nejdostupnější,“ sděluje náměstek resortu zdravotnictví Josef Pavlovic. Konkrétní parametry chce úřad představit do konce prázdnin.
Člověk má test na covid-19 hrazený, jen pokud ho na něj pošle lékař. V ostatních případech si jej platí sám. Maximální cena standardního PCR testu, u kterého je výsledek do dvou dnů, je 814 korun, u antigenního testu 201 korun.
Blíží se očkovací kampaň
Co se týče očkování, tak například do Metropolitního očkovacího centra mohou zatím zájemci o vakcínu chodit bez registrace. Od 15. srpna, kdy se má znovu spustit centrální rezervační systém, přibude i možnost vybrat si konkrétní čas. Ve stejný den odstartuje i část kampaně, která má očkování podpořit, což je ale podle opozice pozdě.
„Měla běžet už od začátku prázdnin. Nacházíme se v situaci, kdy se nám nemocnice plní,“ míní poslanec a člen sněmovního zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO).
Celkem počítá ministerstvo zdravotnictví s kapacitou 67 tisíc očkovaných ve všední den. To je víc než počet podaných vakcín za poslední dva týdny. I na podzim má platit doporučení o nošení respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních.
Plošné zákazy vláda nechystá. Všechna případná opatření mají být dobrovolná. Kabinet mluví o očkování a osobní odpovědnosti, třeba ve formě nošení roušek u rizikových skupin v hromadné dopravě.
