Vrchní soud v Praze musí znovu projednat případ bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka v kauze restituce Bečvářova statku. Nařídil mu to Nejvyšší soud, který vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce. Na dotaz ČT to uvedl Adam Wenig, mluvčí Městského soudu v Praze, který se případem zabýval jako první instance. Horák nejprve dostal za zneužití pravomoci sedmileté vězení, odvolací soud ale skutek překvalifikoval a uložil mu tříletou podmínku. Nejvyšší soud kauzu otevřel už podruhé.
„Vrchnímu soudu v Praze se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl,“ odcitoval mluvčí Wenig z usnesení Nejvyššího soudu, který o případu rozhodl v neveřejném zasedání na konci června. Nejvyšší soud tak vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který požadoval zrušit verdikt vrchního soudu.
Vrchní soud v Praze letos v únoru udělil bývalému úředníkovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi tříletý podmíněný trest s dvouletým odkladem. Výrazně tak zmínil prvoinstanční rozsudek, podle kterého měl jít muž na sedm let do vězení. Podle odvolacího senátu někdejší úředník při přiznání pozemků neoprávněným osobám nejednal úmyslně, ale z nedbalosti.
Pražský městský soud Horáka potrestal za zneužití pravomoci, vrchní soud ale vyhodnotil jeho skutky jako nedbalostní maření úkolu úřední osoby. S tím však nesouhlasil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž a v květnu podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
„V posuzované věci vyšlo najevo, že obviněný byl aktivně účasten na věcné přípravě všech osmi vytýkaných rozhodnutí, což samo o sobě svědčí o jeho velmi intenzivní ingerenci do skutkového děje,“ napsal nejvyšší státní zástupce v dovolání. Horák podle něj naplnil všechny znaky trestného činu zneužití pravomoci.
U Nejvyššího soudu uspěl Stříž v tomto případu už podruhé. V minulosti podal dovolání proti předchozímu rozhodnutí vrchního soudu, které Horáka zcela zprostilo viny.
Restituenti získali pozemky za tři miliardy korun
Horák čelil obžalobě společně se svými nadřízenými Evou Benešovou a Petrem Chmelíkem. Benešové, bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu, vrchní soud v červnu uložil tříletou podmínku. Stejně jako u Horáka tak výrazně zmírnil původní rozsudek, podle kterého měla jít na šest let do vězení. Chmelíkovi pak už soudy dříve potvrdily roční podmínku za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti.
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Podle obžaloby nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti, které původně patřily Janu Bečvářovi.
Bednářovou označil Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun.
Podle dřívějšího vyjádření někdejšího ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například Hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.
