Zákaz volného pohybu, zavřené obchody a restaurace či zrušená výuka na školách patří mezi nejviditelnější opatřením zavedená vládou v souvislosti s pandemií koronaviru. Průzkum společnosti Kantar CZ pro Českou televizi ukázal, že za nejvíce komplikující opatření považují obyvatelé omezení pohybu a cestování. Nejčastěji pak lidé označují předsedu Ústředního krizového štábu Romana Prymulu jako nejdůvěryhodnější osobnost z vládních představitelů informujících o koronaviru. Průzkum se uskutečnil na vzorku 801 osob během 17. a 18. března.
Největší důvěře se v souvislosti s nákazou těší Prymula, ukázal průzkum
Zákaz volného pohybu a cestování hodně zasáhl 22 procent dotázaných. Dalších 45 procent lidí pak tvrdí, že jim omezení komplikuje život trochu. Třetině respondentů to pak nepřináší těžkosti vůbec.
Uzavření některých obchodů považuje za velkou komplikaci třináct procent oslovených. Skoro polovina uvedla, že jim to komplikuje život trochu. A čtyřicet procent říká, že je to nezasáhlo vůbec.
Uzavřené kulturní instituce, sportoviště a podobně považuje za hodně omezující 16 procent lidí, trochu to komplikuje život 32 procentům respondentů a zbytek tvrdí, že se jich to nedotýká.
Pokud jde o uzavření restaurací, tak to hodně komplikuje život dvanácti procentům lidí, třiceti procentům jen trochu. Více než polovina respondentů to pak vůbec nevidí jako problém.
Uzavření škol vnímá jako velký problém jen pětina lidí a další pětina to bere jako problém trochu. Naopak 60 procent dotázaných uvedlo, že jim to život nekomplikuje.
Prymula, Babiš, Hamáček a Vojtěch
Průzkum se věnoval i vládním činitelům, kteří různá opatření v souvislosti s nákazou oznamují. Pro 40 procent respondentů je nejdůvěryhodnější šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula.
Premiéra Andreje Babiše (ANO) pak uvedlo na prvním místě 27 procent lidí, ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) 15 procent a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) 12 procent.
Pokud měli lidé určit, kdo podle jejich názoru může za často kritizovaný nedostatek roušek a dalších ochranných pomůcek (přičemž v této otázce mohli vybírat i více odpovědí), tak 39 procent oslovených za to dává odpovědnost vládě jako celku. Čtvrtina vidí pochybení na straně ministerstva zdravotnictví a sedmnáct procent viní Správu státních hmotných rezerv. Pod deseti procenty jsou distributoři, výrobci nebo ministerstvo vnitra.
Zároveň se 28 procent obyvatel domnívá, že za této situace nelze ukázat na jednoznačně zodpovědný subjekt, a to proto, že se nedá na takovou krizi připravit.