Země, lákající nejen na levné pivo a historické památky, ale přitahující rovněž vědce, výzkumníky i investory. I to je součást nové inovační strategie Česka, která by měla zastřešit všechny dosavadní koncepce. Díky programu, který v pondělí představil premiér Andrej Babiš, by naše země měla zamířit mezi špičku evropských zemí v oblasti výzkumu a vývoje.
„Chceme se dostat mezi špičku Evropy, mezi státy jako Švédsko, Dánsko, Švýcarsko a Finsko, které se už před patnácti lety rozhodly jít touto cestou a dnes patří mezi nejvíc prosperující země,“ uvedl v pondělí na tiskové konferenci k představení nové strategie premiér Andrej Babiš (ANO).
„Posuneme se v žebříčku inovativních společností do první evropské ligy a perspektivně změníme charakter našeho hospodářství, kde chceme hlavně realizovat finální produkci, přinášet přidanou hodnotu u nás doma,“ dodal Babiš s tím, že to podle něj bude znamenat vyšší mzdy, vyšší ziskovost pro firmy a také vyšší příjem pro stát.
„Tím samozřejmě můžeme zásadně navýšit naši nezávislost od některých tradičních průmyslových odvětví,“ dodal premiér k plánu, který před dvěma týdny schválila i vláda jako klíčový vládní dokument.
Podle hlavního autora strategie a místopředsedy rady pro vědu, výzkum a inovace Karla Havlíčka na strategii spolupracovalo řádově třicet „velmi významných osob“.
„Byli to velmi vytížení, ale současně velmi schopní lidé v oblasti vědy, výzkumu a inovací České republiky. Díky tomu vznikla strategie, která má širokou podporu, což je základem, protože pokud se s ní neztotožníme, tak jí nikdy nedosáhneme,“ řekl Havlíček.
Cestu lemuje devět pilířů
Podle premiéra Babiše je to poprvé, kdy se na strategickém dokumentu shodli všichni klíčoví aktéři inovačního systému, Akademie věd, nejvýznamnější vysoké školy, zástupci velkých firem, malého podnikání, výzkumných organizací i ministerstva. „Máme jasný plán, jak dostat naši zemi mezi špičku v Evropě i ve světě,“ dodal český premiér.
Strategie obsahuje devět jednotlivých pilířů. Týkají se nového způsobu hodnocení vědy, start-upů a spin-off firem, chytré infrastruktury, změny podpory patentové politiky, digitalizace, změněné podoby daňových odpočtů na výzkum a vývoj nebo propagace země v zahraničí. Na koncepci spolupracovali kromě zástupců RVVI také experti a zástupci byznysu.
„Jedná se jak o podporu v oblasti výzkumu a vývoje, nový systém hodnocení, nový přístup k takzvaným centrům Excelence, výzkumným centrům a klastrům, tak oblast digitalizace, která je velmi dobře připravena v rámci strategie Digitální Česko, přes určité prvky polytechnického vzdělávání až po stavební infrastrukturu a ochranu duševního vlastnictví a prezentaci značky České republiky,“ nastínil Havlíček.
„Chceme do světa jasně sdělovat, že jsme nikoliv pouze zemí příběhů, zemí minulosti, telčských, českokrumlovských a staropražských zákoutí, levného piva, ale i zemí obrovských příležitostí, technologických možností, která je připravená vítat schopné vědce, výzkumníky inovátory, a hlavně země, která dbá na to, aby naši lidé zde zůstávali a do zahraničí odcházeli maximálně na zkušenou a vraceli se zpět, protože tady tu budoucnost mají,“ dodal hlavní autor strategie.
Podhoubí nejen pro vznik, ale i růst start-upů
„Jako každá strategie tohoto typu je tam celá řada věcí v obecné rovině. Nyní půjde o to – což se v minulosti už mnohokrát nepovedlo – abychom dokázali konkrétní projekty opravdu realizovat,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Pro Dlouhého je důležité i to, aby se dál rozvíjely tuzemské nápady. „Máme celou řadu příkladů velmi kvalitních mladých start-upů. Ale ti kluci a holky to prodají, když je jim třicet, za deset, patnáct milionů dolarů někam do Silicon Valley a věc odejde z České republiky,“ upozornil.
„Jde o to, abychom tyto start-upy dokázali přetavit do menší, střední nebo i větší firmy s českým kapitálem, nebo i ve spolupráci s kapitálem zahraničním, ale by zůstal v České republice, platící tady daně a kvalitní mzdy našim lidem. Máme obrovský potenciál výzkumný, znalostní i lidský,“ dodal.
„Pracovat a myslet jako v Singapuru“
Podle místopředsedy Rady pro vědu, výzkum a inovace Petra Dvořáka má strategie dva pozitivní aspekty. „Ten první je, že se v něm na několika místech v mnoha pilířích objevuje něco jako podpora výjimečných jedinců. Tvořivost, inovativnost vždy záleží na výjimečných lidech,“ řekl Dvořák.
„Druhá pozitivní věc je ta, že strategie má jeden velmi ambiciózní cíl, a to je selektivní podpora něčeho, což jsme pracovně nazvali inovační řetězce. Tu se podpoří základní výzkum, tu aplikovaný, ale ne něco, čemu říkáme inovační řetězce, něco, co má světový potenciál,“ dodal.
Podle Dlouhého ale bude záležet i na přístupu lidí a půjde o dlouhodobou obměnu. „Dokud se nezmění vzdělávání a vztah k práci, dokud tady nebudeme pracovat a myslet jako v Singapuru, což nevím, zda je ve střední Evropě úplně možné, tak budeme ambice této strategie naplňovat jen částečně. Celé je to tedy podmíněno dost závažnou celospolečenskou změnou, řekl bych, že to je tak generační otázka,“ dodal.
Fiala: ANO táhne zemi zpět, ne kupředu
Podle šéfa opoziční ODS Petra Fialy strategie opomíjí nutnost jednoduchého a přehledného právního řádu a co nejmenší byrokracie. „V této oblasti vláda hnutí ANO naprosto selhává,“ napsal v komentáři. Se snížením administrativy naopak podle Havlíčka dokument počítá.
Strategie je podle Fialy v rozporu s tím, co vláda dosud dělala a dělá. „V roce 2018 jsme vypadli ze skupiny pětadvaceti nejinovativnějších zemí světa, podíl vládních výdajů na výzkum k hrubému domácímu produktu (HDP) klesá, a to z 0,9 procenta v roce 2015 na 0,8 procenta v roce 2019. Strategie sice mluví o daňovém zvýhodnění firem při investování do inovací, ale finanční správa přitom motivuje své zaměstnance odměnami v případě, že dodatečně dodaní firmy, které daňové zvýhodnění (odpočty) využily,“ dodal šéf ODS.
Peněz do výzkumu přibývá, rezervy jsou v čerpání z EU
Podle hlavního autora jde zastřešující dokument pro všechny ostatní strategie. „Zkoncetrovala celou řadu dalších dokumentů a přihodila k tomu celou řadu nových myšlenek, nástrojů a konceptů a celé se to zastřešilo,“ dodal Havlíček s tím, že tato strategie nestála žádné peníze za poradenství externích firem.
A podle něj podpora vědy a výzkumu v Česku roste. „V roce 2015 jsme vydávali na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu 27 miliard, v roce 2017 30,5 miliardy, v roce 2018 33,4 miliardy, letos to bude 36 miliard a v příštím roce 37,5 miliardy. Ani ne za deset let vzroste podpora o více než deset miliard korun,“ uvedl konkrétní cifry.
Předloni byl podíl výdajů na vědu na hrubém domácím produktu (HDP) 1,79 procenta. Havlíček připomněl, že nová strategie počítá se zvýšením podílu vynaložených peněz na vědu a výzkum na HDP na 2,5 procenta v roce 2025 a na tři procenta o pět let později. Kromě zvyšujících se výdajů ze státního rozpočtu k tomu mají dopomoci také evropské zdroje a podnikatelský sektor. Havlíček se domnívá, že i po roce 2020 s novým evropským rozpočtem budou na inovace k dispozici slušné zdroje.
Česko má podle Havlíčka rezervy v čerpání peněz z unijních programů podpory vědy a výzkumu. Rozpočet programu Horizon 2020 pro období 2014–2020 je zhruba 80 miliard eur (zhruba dva biliony korun), do následujícího programu Horizon Europe, který bude platný v rozpočtovém období 2021–2027, Evropská komise už dříve navrhla vyčlenit asi 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu korun). Podle Havlíčka je důležité, aby se české instituce a firmy zapojily do těchto programů mnohem výrazněji než v minulosti.
