Česko v pátek v Bruselu důrazně upozorní další státy Unie, že hlavním krokem v migrační krizi je ostraha vnější schengenské hranice. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je nutné, aby se na jednání vůbec nemluvilo o rozdělování běženců. Pokud ostatní Česko znovu přehlasují a kvóty odsouhlasí, chce vláda podat žalobu.
Ne kvótám, ano ochraně hranic, vzkazuje Česko Bruselu. Ve hře je i žaloba
Ne kvótám, ano ochraně hranic, vzkazuje Česko Bruselu (zdroj: ČT24)
Rizikem může být podle české vlády hlavně takzvaná italská cesta. Letos do konce dubna připlulo touto trasou přes dvacet čtyři tisíc uprchlíků, což oproti loňsku představuje nárůst o čtvrtinu.
„Je pravděpodobné, že to nedosáhne hodnot milionů lidí, ale statisíce by to být mohly,“ myslí si ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Nejpočetněji jsou tu zastoupeni běženci ze subsaharské Afriky, Syřanů je menšina.
Podle zástupců ministerstva vnitra, kteří sledují migraci přímo v postižených státech, opět začíná ožívat i maďarská cesta. „Jsou to desítky lidí denně, pokouší se narušovat plot, ale maďarská strana s tím má víc starostí,“ řekl Chovanec.
Uprchlíci na srbsko-maďarské hranici
Proto chce česká vláda v Bruselu apelovat hlavně na to, aby začala fungovat společná ochrana schengenských hranic. A nejen to, součástí mandátu pro ministra vnitra, který má ve středu schvalovat na svém jednání vláda, má být znovu jasné odmítnutí povinných kvót.
Na stranu koalice se v tomto případě staví i většina Poslanecké sněmovny. „Ochrana schengenské hranice má zpoždění dva roky,“ myslí si místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Absolutně nepřijmout kvóty, v případě, že bychom byli přehlasováni, dát žalobu k evropskému soudnímu dvoru,“ radí předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
Žalobu v takovém případě slibuje i vláda. „Šel bych do vlády s tím, že žaloba by měla být na místě,“ uvedl Sobotka, jehož názor sdílí i premiér nebo ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
obrázek
Zásadní pro další vývoj migrační krize je i vyjednávání s Tureckem a naplňování dohod. V Řecku teď fungují čtyři takzvané hotspoty, v Itálii je registračních center šest. Slouží hlavně jako zajišťovací místa a pro návrat uprchlíků do Turecka.
„Dohoda s Tureckem možná není ideální řešení, ale ukazuje, že je zemím, kde je nyní hodně uprchlíků, třeba pomáhat,“ myslí si koordinátorka Člověka v tísni Adéla Jurečková.
Jurečková: Uprchlickou krizi nemůžeme nechat jen na zemích jako Turecko (zdroj: ČT24)
Turecko ale požaduje zmírnění vízového režimu a Česko chce do smlouvy s touto zemí přidat pojistku. „Abychom v případě, že nebude fungovat návratová politika, nebo že bude příliš silný migrační tlak z těchto zemí do Evropské unie, mohli pozastavit liberalizovaný vízový režim,“ navrhuje Sobotka.
Pokud jde o přijímání prověřených migrantů, zatím Česko z nabídnutých čtyř set míst obsadilo 52. Další jsou pak volná v rámci dohody Evropské unie s Tureckem a v následujících čtyřech měsících má takto přijít 88 syrských uprchlíků.